Stavím, stavíš, stavíme: Arduino a Intel Edison | Kapitola 3
Seznam kapitol
Dlouho mi chyběly na trhu elektronické stavebnice, se kterými bychom si mohli hrát a učit se na nich. Přece jenom i politici občas v televizi naříkají, že úroveň technické výuky u nás upadá. A co může být lepšího než stavebnice, která vás naučí základy elektrotechniky a výpočetní techniky – a to hravým a zábavným způsobem?
Asi nejlepší stavebnicí mikropočítačové technologie současnosti je Arduino. Unikátním způsobem kombinuje jednoduchost základních zapojení s obrovským potenciálem expanze. V zásadě vám dovoluje naprototypovat si zařízení, které nakonec třeba sletujete a jenom ho doplníte samostatně prodávaným kontrolérem. Když vám dojdou dílky, můžete si ve kterémkoliv obchodě pro elektroniky a radioamatéry koupit další. Fantazii se skutečně meze nekladou! Přitom jde o stavebnici velmi ilustrativní a přátelskou, u níž složitost sestavení až tak nepřesahuje systém z Logitroniku anebo Boffinu.
Arduino je už starší stavebnice. Vznikla jako studentský projekt v roce 2005 na Interaction Design Institute Ivrea v Itálii a od té doby slaví úspěchy. V podstatě jde o modulární systém založený na mikrokontrolérech Atmel, ke kterým si můžete připojit vlastní zařízení, které si buď sestavíte na nepájivém kontaktním poli, anebo si ho třeba sletujete. Je velmi variabilní a omezuje vás vlastně jen výkonem mikrokontroléru.
Velmi dobrý systém pro začátečníky je Arduino Starter Kit. Je to „balíček plný dobrůtek“, který obsahuje všechno, co potřebujete do začátků: Mikrokontrolér, nepájivé kontaktní pole, pytlík součástek, několik pytlíků drátků, motorek, LCD panel, USB kabel a horu drobností pro sestavení patnácti základních experimentů.
„Základních“ je důležité slovo“, protože Arduino vás nijak neomezuje, můžete si navrhnout a sestavit všechno možné, přičemž vás omezuje hlavně výkon a kapacita paměti mikrokontroléru. Když vám dojdou dílky, anebo když vám nestačí pole, prostě si zajdete do obchodu s elektronickými díly a dokoupíte si, co potřebujete.
V celém balení mě přitom překvapila hlavně knížka. Není to klasický manuál, krátké a strohé povídání, které vás odkazuje na stažení PDF, ale parádně udělaná barevná brožovaná knížka, která se enormně hodí ve chvíli, kdy přemýšlíte, jak správně zapíchat do dírek drátky. Vysvětluje i obecné principy elektroniky a elektrotechniky, včetně užitečných věcí (například jak poznat odpor rezistoru z jeho barevných proužků), tak i absolutní základy fyziky elektřiny. Kouzelné je vysvětlení proudu, napětí a odporu na principu analogie se svahem, po kterém se valí balvany. Je tak dobrá, že bychom ji měli převzít do učebnic fyziky!
Jediným limitem je to, že je v angličtině. Jenomže – každý technik by se měl naučit anglicky. Jednak se vám obrovsky zvětší možnosti přístupu k literatuře a diskusním fórům a za druhé, pokud neseženete v našem rukodělně manufakturním státě designérskou práci, bude se vám s technickou angličtinou lépe prchat na Západ. (Jako nacionalista nejsem na takový vývoj hrdý, ale chápu to. Viděl jsem příliš mnoho inženýrů živořících za minimální mzdu, než abych se divil jejich úprku do zemí, kde si technických talentů skutečně váží.) Navíc: I když jste jazykově leví, k Arduinu seženete spoustu literatury i v češtině. Jenomže proč, když v krabici dostanete skutečně boží a skutečně výborně zpracovanou knížku, která vás vede krok za krokem jednotlivými experimenty a navíc vás učí teorii?
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
