Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu | Kapitola 10
Seznam kapitol
Nejnovější kompaktní řadu 510 počítačových skříní NZXT rozšířil model Flow, jehož rozměrný průduch na čele zvyšuje chladicí potenciál a umožňuje tak instalaci výkonných a energeticky náročných sestav. Přitom zůstal zachován tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve dvou barevných variantách. Současně si v testu představíme další značkové, funkčně a esteticky ladící komponenty.
Montáž AIO chladiče do skříně NZXT H510 Flow začínám upevněním kotevního rámečku pomocí čtveřice distančních sloupků do otvorů v základní desce okolo patice procesoru.
V dalším kroku přišroubuji ventilátory k radiátoru chladiče. K tomu budu potřebovat špetku prostorové orientace, abych správně orientoval výstupy PWM kabelů, a také konektory pro připojení kabelů ARGB osvětlení. Přítomnost vstupního a výstupního konektoru osvětlení naznačuje, že ventilátory budeme řetězit.
Zvolil jsem montáž radiátoru na nosný rám tak, aby se ventilátory nacházely zepředu rámu a radiátor zezadu. Gumové průchodky pro šrouby v rozích ventilátorů mají za úkol eliminovat přenos vibrací do konstrukce skříně. Ventilátory po upevnění vzájemně propojím přibaleným kablíkem ARGB osvětlení s označeným vstupem a výstupem. Napájecí kabely s konektory FAN nastavím přibaleným rozbočovacím kabelem se třemi výstupy. PWM řídicí signál bude získáván pouze z toho prvního.
Po kompletování chladiče se napájení a osvětlení obou ventilátorů redukovalo do dvou konektorů. Přesto se budu muset poprat se změtí kabelů, které je třeba někam uklidit. Tohle je prostě stará škola, kde se ještě nevyužívá elegantní možnosti vedení kabelů skrze přívodní hadice radiátoru.
Boj s kabely na mě čeká také u chladicího bloku s čerpadlem. Máme zde kabely pro napájení (SATA), datový kabel (USB 2.0), výstupní ARGB kabel a napájecí kabel AIO_PUMP.
Měděná základna chladicího bloku je již z výroby opatřena vrstvou teplovodivé pasty. Nepátrám po kvalitě pasty a blok upevňuji pomocí čtyř matic k základní desce. Výstupy hadic směřuji k zadní stěně skříně, neboť v tomto případě se hadice vlastní pružností přitisknou ke stropu a nezavazí v prostoru nad základní deskou. Propojuji všechny kabely a teprve nyní osazuji RAM moduly.
Z provozního hlediska by bylo lepší otočení radiátoru tak, aby se výstupy hadic nacházely vespod. V mém případě není vyloučeno, že pumpa nasaje nějakou vzduchovou bublinu z expanzního prostoru radiátoru (nejvyššího bodu okruhu). Jenže otočení radiátoru by znamenalo vedení hadic středem interiéru, a to se mně nelíbí. Ostatně po prvním spuštění jsem pozorně naslouchal akustickému projevu vodního okruhu a žádné šplouchání jsem nezaznamenal, takže okruh byl zřejmě naplněn kvalitně.
Pokud bych ventilátory umístil z opačné strany radiátoru, nebo také na zadní stranu držáku, musel bych kvůli kolizi demontovat dekorativní kryt prostupu kabelů, a to by nevypadalo dobře. Umístění ventilátorů z vnější strany plechového držáku je vhodnější také proto, aby řádně vynikl jejich prosvětlený prstenec, který bude skrze děrovaný čelní panel viditelný.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
