Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu | Kapitola 7
Seznam kapitol
Nejnovější kompaktní řadu 510 počítačových skříní NZXT rozšířil model Flow, jehož rozměrný průduch na čele zvyšuje chladicí potenciál a umožňuje tak instalaci výkonných a energeticky náročných sestav. Přitom zůstal zachován tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve dvou barevných variantách. Současně si v testu představíme další značkové, funkčně a esteticky ladící komponenty.
Po představení základní desky se můžeme pustit do její vestavby do skříně NZXT H510 Flow. Předem ji osadíme všemi komponenty, které nám nebudou montáž posléze komplikovat. V mém případě se jednalo o SSD M.2 disk, který jsem pomocí šroubku z příslušenství upevnil do horního slotu. Pro účely testování jsem zakoupil desetijádrový procesor Intel i9-10900K ze starší 10. generace, neboť 11. generace se svými maximálně 8jádrovými procesory mně nemá navíc co nabídnout a považuji ji s ohledem na provozní vlastnosti za krok vedle.
Přítomnost krytu základní desky poněkud komplikuje její přišroubování. Šrouby jsme nuceni zasunout do hlubokých otvorů, takže se neobejdeme bez křížového šroubováku s magnetickým hrotem. Toto platí zejména pro pět z celkových osmi šroubů.
Následující obrázek ukazuje prostorové poměry okolo základní desky měřené v prvním případě od zadní stěny skříně, ve druhém od jejího stropu.
Procesor budu tentokrát chladit AIO chladičem s 280mm radiátorem, který upevním na čelo skříně. Abych tak mohl učinit, musím nejprve odmontovat čelní ventilátor. Ten pak přemístím na strop skříně. Montáž a demontáž čelních ventilátorů nám usnadní demontovatelný plechový rám. Postačí uvolnit dvojici fixačních šroubů a pak lze již rám vyjmout. Na opačné straně je totiž upevněn pouze pomocí tří prolisovaných výstupků zasunutých do odpovídajících otvorů v šasi.
Demontovaný ventilátor jsem tedy přišrouboval do stropní pozice. Mezi ním a základní deskou zůstává zachován docela velký odstup, do něhož by se však případný radiátor už nevešel. Ostatně výrobce osazení radiátoru na strop skříně ani nepřipouští. Dvojice ventilátorů v zadním horním rohu skříně bude mít na průtok vzduchu interiérem skříně bezpochyby pozitivní vliv.
Za slabou stránku skříně NZXT 510 Flow považuji konstrukci koše pro pevné disky, která je až příliš zjednodušená. Tohle jsem kritizoval již u předchozí řady 500 a nic se nezměnilo. Disky velikosti 3,5“ se do koše totiž montují napřímo bez šuplíků. Abychom mohli disky přišroubovat z obou stran, musíme koš ze skříně nejprve vyjmout. Do koše lze upevnit až trojici 3,5“ disků.
Pokud si vystačíme pouze s jedním diskem, tak se obejdeme bez koše a disk upevníme namísto něj přímo na dno skříně. Získáme tím více volného prostoru v tunelu.
Já však koš ve skříni ponechám a 3,5“ disk vzorové sestavy přišroubuji do něj. Chybí mně zde jakékoliv opatření proti přenosu vibrací disku do konstrukce skříně. Šířka koše odpovídá šířce disku a nezůstává zde žádná mezera, do níž bych mohl vložit nějaké izolační podložky. Při výběru disku je to nutné zohlednit a volit model s minimálními vibracemi.
Jednoduchá konstrukce koše bez šuplíků také vylučuje možnost upevnění disků menšího 2,5“ formátu bez zakoupení speciální redukce. Jeden takový disk lze případně přišroubovat namísto koše na dno skříně. Dvě primární pozice pro 2,5“ disky se však nachází pod přepážkou základní desky. Jedná se o plastové rámečky s jedním pojistným šroubem.
Také v tomto případě šroubujeme disk napřímo bez antivibračních podložek, ale u SSD bez mechanických součástí to vůbec nevadí. Horší by to bylo s 2,5“ mechanickým diskem, kde si však v tomto případě můžeme nějakou pružnou podložkou z vlastních zásob pomoci.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
