Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu | Kapitola 2
Seznam kapitol
Nejnovější kompaktní řadu 510 počítačových skříní NZXT rozšířil model Flow, jehož rozměrný průduch na čele zvyšuje chladicí potenciál a umožňuje tak instalaci výkonných a energeticky náročných sestav. Přitom zůstal zachován tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve dvou barevných variantách. Současně si v testu představíme další značkové, funkčně a esteticky ladící komponenty.
Zcela v duchu tradice zůstává u skříně NZXT H510 Flow zachován jednoduchý, ale přitom pohledný a nadčasový design s hladkými plochami bez výrazných prolisů, výstupků, nebo dekorativních výstřelků. Ostatně modely nové řady 510 se od předchozí řady 500 opticky liší jen v drobných detailech. Zachována zůstala také celokovová konstrukce pláště skříně bez využití plastů.
Poznávacím znakem pětistovkové modelové řady je bočnice z temperovaného skla, která nepokrývá celý bok skříně, ale končí na výškové úrovni stropu vnitřního tunelu napájecího zdroje. U modelu H510 Flow je sklo bočnice poměrně intenzivně zatmaveno. Podle mého názoru je to tak z důvodu optického napojení na tmavou část čelního panelu.
Bíle lakovaná a zcela rovná plechová bočnice bez jakýchkoliv prolisů a otvorů, zakrývá prakticky celou pravou stranu skříně. Lícování podél předního okraje bočnice nepovažuji za zcela dokonalé, neboť vzájemná spára sousedních dílů se u spodního rohu svírá. Jinak jsou spáry souměrné a jejich utěsnění proti průniku prachu zajišťují dovnitř ohnuté okraje bočnice, které těsně přiléhají ke konstrukci šasi.
Kombinace černě lakovaného čelního panelu s hustým děrováním a okolních bílých ploch se mně velmi líbí. Oproti výchozímu modelu H510 s celistvou bílou plochou na čele, má varianta Flow větší šmrnc. Možnost přímého nasávání chladicího vzduchu bez nutnosti změny směru jeho proudění je u testované skříně také nespornou funkční výhodou.
Jak již zaznělo výše, kontrastně zbarvené plochy čelního panelu opticky elegantně navazují na kontrastní plochy levého boku skříně. Lakované čelní logo výrobce ve světlejším odstínu bílé je velmi nenápadné a vynikne jen z některých úhlů pohledu.
Dojem luxusního produktu navozuje čisté ztvárnění stropního plechu s jen nezbytnými I/O prvky a integrovaným čtvercovým průduchem.
Zajímavostí stropního průduchu je jeho mělký prolis a děrování s progresivní velikostí otvorů. Vypadá to velmi dobře, stejně jako dokonale zabudované I/O prvky poblíž čelního panelu. Oproti předchozí řadě 500 jsou tyto prvky početně redukované, avšak současně modernizované. Po boku dominantního kruhového tlačítka Power s bílým podsvícením, zůstává jen jeden konektor USB 3.0 Type-A, vedle něhož se nově objevil moderní konektor USB 3.1 Type-C. Původní dvojice audio konektorů se sloučila do jediného, společného pro mikrofon i sluchátka. Na první pohled zmizela také kontrolka činnosti disku, ale nemusíme zoufat. Ona se pouze přemístila pod prosvětlený prstenec okolo tlačítka Power, kde při aktivitě disku zřetelně poblikává.
Zadní stěna z černě lakovaného plechu opět odpovídá aktuálně nejpoužívanější koncepci s napájecím zdrojem na dně. Oproti předchozí modelové řadě 500 chybí dvojice vertikálních záslepek, určených k osazení grafické karty lícem ke skleněné bočnici. Na jejich místě je nyní jen posuvný plechový kryt montážního prostoru horizontálních záslepek.
Pozice pro ventilátor, nebo radiátor vodního chlazení o rozměru 120 mm je pevně daná, bez možnosti výškového posuvu. Její mřížka je směrem ven mírně prolisována.
Při pohledu na dno skříně zjišťuji, že změny konstrukce se dotkly také této části, kde zmizel nyní již nepotřebný úzký průduch pro přívod vzduchu k čelním ventilátorům.
Naopak se nic nezměnilo na otvoru pro přísun vzduchu k napájecímu zdroji, ani na konstrukci podélných drážek pro upevnění interního koše pevných disků. Vyražená legenda napovídá, že zde lze alternativně upevnit samotné 3,5“ a 2,5“ disky bez koše.
Ke kvalitnímu prachovému filtru se dostaneme snadno za zadní strany skříně. Jeho rám je zhotoven z houževnatého plastu se zalisovanou jemnou nylonovou síťkou.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
