Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz
Skříně, zdroje, chladiče Recenze Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu | Kapitola 14

Petr Kupský

Petr Kupský

22. 12. 2021 03:00

Seznam kapitol

1. Úvod 2. Exteriér 3. Interiér – levá strana 4. Interiér – pravá strana 5. Rozborka skříně 6. Základní deska NZXT N7 Z590 – představení 7. Příklad montáže – základní deska, ventilátory, disky 8. Příklad montáže – zdroj, kabeláž
9. AIO chladič NZXT Kraken X63 RGB – představení 10. Příklad montáže – AIO chladič 11. Příklad montáže – grafika, dokončení 12. BIOS, instalace aplikace NZXT CAM 13. Nastavení osvětlení, ventilátorů a měření hlučnosti 14. Přetaktování procesoru 15. Hodnocení a závěr

Nejnovější kompaktní řadu 510 počítačových skříní NZXT rozšířil model Flow, jehož rozměrný průduch na čele zvyšuje chladicí potenciál a umožňuje tak instalaci výkonných a energeticky náročných sestav. Přitom zůstal zachován tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve dvou barevných variantách. Současně si v testu představíme další značkové, funkčně a esteticky ladící komponenty.

Reklama

Přetaktování je docela netradiční disciplína pro test počítačové skříně, ale tentokrát je součástí recenze představení základní desky NZXT N7 Z590 a chladiče procesoru NZXT Kraken X63 RGB. Bude tedy zajímavé zjistit, co nám tyto dva komponenty umožní v kombinaci s výkonným 10jádrovým procesorem Intel i9-10900K.

Předem upozorňuji, že půjde jen o jednoduché taktování pomocí změny násobiče, úpravy limitů TDP a pro někoho možná překvapivě pomocí snížení napětí u napájení procesoru. Nejsem hráčem počítačových her, takže mě primárně zajímá výkon procesoru při plné zátěži všech dvaceti výpočetních vláken, který bych využil pro 3D modelování a rendering. Zaměřím se tedy na zjištění maximální provozní frekvence všech jader procesoru při co nejnižším napětí, tedy i celkové spotřebě. Zcela vynechávám taktování RAM, neboť k mému využití není důležitá frekvence, nýbrž jejich celková kapacita.

Připomínám, že bios základní desky je stále na výchozích hodnotách, nastavil jsem pouze systémový čas a XMP profil pamětí. Veškeré taktování provádím z prostředí Windows 11 pomocí utility Intel Extreme Tuning Utility. Procesor testuji pomocí renderovacího benchmarku CINEBENCH R20 a výsledky sleduji v programu HWiNFO64. Senzory HWiNFO64 resetuji těsně po spuštění renderu, kdy vyskočí takty procesoru na maximum, a výsledný snímek obrazovky pořizuji těstě před dokončením renderu, tedy ještě za plné zátěže. Zobrazené hodnoty proto odpovídají výhradně trvalé zátěži a nejsou zkresleny klidovým stavem. Část obrazovky s výsledkem testu a barevné zvýraznění důležitých hodnot doplňuji následně pomocí post procesu ve Photoshopu.

Na prvním obrázku vidíme výsledek zátěžového testu procesoru ve výchozím nastavení bez přetaktování. Po celou dobu renderu běžela všechna jádra procesoru na taktu 4900 MHz a teplota procesoru nepřekročila 72 °C. Graf nám ukazuje, že výsledná teplota byla dosažena bezprostředně po zatížení procesoru a dále již nestoupala. Upozorňuji, že i během taktování mám stále nastavenu tichou uživatelskou křivku otáček čerpadla a ventilátorů, kdy až do 70 °C běží na 50 % (pumpa 75 %). Spotřeba procesoru při napětí 1,265 V atakovala hranici 213 W, ale v průměru se pohybovala okolo 185 W. V tomto výchozím stavu jsem dosáhl výsledku 6289 pts.

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz

V dalším kroku jsem nastavil násobič všech jader procesoru na magickou hodnotu 50× a postupně jsem pomocí ofsetu snižoval jeho napětí, abych se dopracoval k co nejlepším provozním vlastnostem. Nakonec jsem při snížení napětí o -0,110 V dosáhl stabilní frekvence všech jader 5000 MHz, při niž teplota procesoru nepřekročila 67 °C. AIO chladič tedy nepřekročil sníženou rychlost otáček 50 % pro ventilátory a 80 % pro pumpu. Sestava tak byla i během renderu docela tichá, což by se mně pro dlouhodobý provoz docela líbilo. Příkon procesoru při poměrně nízkém napětí 1,198 V atakoval hranici 187 W, ale v průměru se pohyboval okolo 177 W. Při tomto úsporném nastavení jsem dosáhl výsledku 6364 pts.

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz

Také při nastavení násobiče všech jader na hodnotu 51× jsem ještě nemusel zvedat výchozí limity TDP, kdy základní deska sama nastavila hodnoty dlouhodobého PL1 na 150 W a krátkodobého PL2 na 250 W. Při snížení napětí o -0,090 V jsem dosáhl stabilní frekvence všech jader 5100 MHz, při niž teplota procesoru nepřekročila 72 °C. Příkon procesoru při provozním napětí 1,244 V atakoval hranici 209 W, ale v průměru se pohyboval okolo 196 W. Při tomto nastavení jsem dosáhl výsledku 6472 pts.

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz

Nastavení násobiče všech jader procesoru na hodnotu 52× si již vyžádalo zvýšení dlouhodobého PL1 limitu ze 150 W na 160 W. Při snížení napětí o -0,070 V jsem následně dosáhl stabilní frekvence všech jader 5200 MHz, při niž teplota procesoru nepřekročila 80 °C. Spotřeba procesoru při provozním napětí 1,315 V atakovala hranici 243 W, ale v průměru se pohybovala okolo 228 W. Při tomto nastavení jsem dosáhl na výsledek 6605 pts.

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz

V dalším kroku s násobičem na hodnotě 53× jsem už musel výrazně zasáhnout do TDP limitů. Neměl jsem dost času, abych hledal nejnižší funkční hodnotu, takže jsem razantně nastavil kulaté hodnoty 200 W pro dlouhodobý PL1 limit, 300 W pro krátkodobý PL2 limit a na maximální možnou hodnotu 255,75 A jsem zvednul proudové zatížení zastoupené položkou IccMax. Při snížení napětí o -0,080 V jsem následně dosáhl stabilní frekvence všech jader 5300 MHz, při niž teplota procesoru nepřekročila 86 °C. Je ale pravděpodobné, že s delší zátěží by stoupala ještě o něco výše. Příkon procesoru při provozním napětí 1,354 V atakoval hranici 271 W, ale v průměru se pohyboval okolo 254 W. Při tomto nastavení jsem dosáhl na výsledek 6720 pts, čímž jsem současně překonal statistický výsledek 16 jádrového procesoru AMD Threadripper první generace.

Test skříně NZXT H510 FLOW – s komponenty v bílém tónu
i Zdroj: PCTuning.cz

Pokusy o provozování všech jader procesoru na frekvenci 5400 MHz vždy končily pády během renderu i při výchozí hodnotě napětí bez jeho snížení. O zvyšování napětí jsem se kvůli neakceptovatelným provozním podmínkám ani nepokoušel a předpokládám, že bych stejně neuspěl.

Pro praktické využití sestavy v pozici renderovací stanice bych pro trvalý provoz zřejmě volil nastavení frekvence všech jader na 5000 MHz se sníženým ofsetem -0,100 V, kdy spotřeba procesoru a jeho teploty jsou citelně nižší, než jaké byly zaznamenány při provozu procesoru v továrním nastavení. Pokud bych chtěl honit rekordy v benchmarcích, musel bych se hlouběji ponořit do podrobného nastavení biosu pro procesor a také pro moduly paměti RAM, které v předchozích případech běžely pouze v základních hodnotách jejich XMP profilu 3200 MHz při časování 16-18-18-38 2T.

Upozorňuji také na to, že s jiným procesorem bych zřejmě dosáhl odlišných výsledků. Mám totiž pocit, že se mně tentokrát poštěstilo koupit nadprůměrně dobrý kus.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama