Corsair Virtuoso RGB Wireless XT: parádička z hliníku s Dolby Atmos | Kapitola 3
Seznam kapitol
Kdysi dávno, v pravěkých časech, se objevil sluchátkový model Virtuoso Wireless RGB SE. Nyní je tu moderní, vylepšený a dokonalý nástupce. Nebo, alespoň by takový měl být. Raději by takový měl být, pokud chlapi z korzárského marketingu chtějí svoje bonusy.
Jak to vlastně zní?
V předchozí kapitole jsem poznamenal, že komfort se zlepšil. Ale co zvuk? Inu, na to není snadná odpověď. Vezmu to zeširoka. Použity jsou stále 50mm reproduktory, ručně párované (prý) s frekvencí 20 Hz až 40 kHz (což je super pro psy) a s podporou 24bit/96 kHz v případě připojení přes USB-C. Ale. Jako obvykle je tu to prokleté ale. Zvuk je na první dojem plochý, příliš neutrální, nemá potřebnou razanci ani šťávu.
Dobrá, zkusíme ho trochu poladit v iCUE. A tam jsem zjistil nepěknou věc. Pokud sluchátka ovládá korzárský mastodont iCUE, je jedno, co kde nastavíte. Neustále do toho zasahuje normalizér! Byl jsem z toho tak rozčarovaný, že jsem vynadal Vaškovi a sepsal protestní manifest, aby ho předal výrobci, protože skryté algoritmy zarovnají zvuk nevídaným způsobem. Například je tu přednastavený profil ekvalizéru „Bass“. Po jeho aktivaci program napálí +12dB na basové frekvence a všechno ostatní utlumí i přesto, že jiná spektra byla taky povýšena. Máme tedy dunivý zahuhlaný zvuk, který je ovšem asi o dvě třetiny méně hlasitý než na „Pure direct“. Zkusíte to tedy zesílit – a ono to nejde! Je fuk, jestli je hlasitost 40 % nebo 100 %, limit byl dosažen už někde mezi 30 % a 40 % a dál už se nehne. Řešili jsme to s techniky od korzárů, kteří si teda dali s odpovědí notně na čas a výsledek byl – aktualizujte iCUE. A hádejte co se po aktualizaci změnilo? Nic.
Pak jsem zkusil ekvalizér nastavit ručně, jen lehce o jednotky dB. Dobrá, zvuk je lepší, dá se poslouchat, hraje i dostatečně hlasitě, ale přesto slyším ten nechutný normalizér a vyrovnávání hlasitosti v pasážích, kde se míchá mluvené slovo, začíná hudba a tak podobně. Bádal jsem, kde se dá tahle geniální vychytávka vypnout a – nedá. Nicméně, řešení existuje.
Model XT má certifikaci Dolby Atmos certifikaci. Abyste ji mohli využít, postačí stáhnout z MS Store aplikaci Dolby Access, ta detekuje aparát a díky licenci Corsair ihned funguje. Samozřejmě jde pouze o virtuální softwarové čáry, kterak prostorový zvuk ze sluchátek vylouditi. A jaké bylo mé překvapení, když i v Dolby Atmos úřadoval normalizér. Naštěstí v programu jsou i „Custom“ profily, kde se dá konečně ta blbost vypnout.
A ještě jedna programová pitomost. Pro deaktivaci Dolby Atmos je nutno vlézt do ovládacích panelů, „Zvuk“ a teprve ve vlastnostech sluchátek, v záložce „Prostorový zvuk“ vybrat vypnuto. Nedá se to deaktivovat v iCUE, ani v Dolby Access. Tohle vymýšlel opravdu zákeřný a úskočný zmetek a zasloužil by pořádný výprask.
Ještě ke zvuku. Sám používám konkurenční model Cooler Master MH752 a tam, kde 752 hraje pevné a jasné basy, XT chrchlá a funí. Stejná hlasitost, stejné nastavení ekvalizéru. Znáte to všichni, pokud chcete po reproduktorech zahrát víc, než dokážou, zvuk je deformovaný, chrastí, lupe a funí. Celkový projev je jasně ve prospěch 752 a kdyby mi technokněz z Corsairu řekl, že jsem omylem dostal vadný kus, věřil bych tomu.
Dobrá tedy, musím ladit jen zlehka. Pokud beru zvuk čistě bez úprav, řekl bych, že je o něco lepší než u minulé generace. Není to úplně plochý tranzistorák, ale pořád chybí pevný a jasný bas, výrazné a srozumitelné středy a výšky jsou jak omotané ručníkem. Uživatel to musí naladit podle chuti a díky problémům výše popsaným je to obtížnější. Nikoli nemožné, ale obtížnější. Přínos Dolby Atmos je přinejmenším sporný, osobně vnímám jen stěží postřehnutelné rozšíření prostoru a zvýraznění zvukového spektra podle toho, jaký profil je aktivní. Jeho největší plus je, že se dá vypnout ta nepochopitelná normalizace hlasitosti. Dodám, že jsem si na test stáhl i dostupné demo videa s Atmos a neopomněl jsem v přehrávači přepnout výstupní repro dle vstupu a vyhrával přes USB-C.
Poté jsem zkoušel obvyklou scénu ze Strážců galaxie, kde Thanos instruuje Ronana, že s ním pořádně zamete, pokud nedodá, co slíbil. Tady jsem byl zklamán. Chyběla tomu hloubka, důraz, hřmot vesmíru. Následovala scéna v infinity War, kde Vision dostává s Vandou přes držku a zachrání je Kapitán Amerika. V této scéně jsem zkoušel Atmos, stereo, s a bez ekvalizéru, zkrátka kde co. Nejlepší dojem zůstal po kombinaci custom profilu Atmos, s vyplou normalizací, zapnutým virtuálem a ještě trochu poštelovaným ekvalizérem. Pak jsem dostal solidní filmový zvuk, dostatečně hlasitý, detailní a ku sledování filmu vhodný. Tato kombinace se ukázala jako ideální pro většinu použití, od hudby, přes válku v Generation Zero až po filmové labužnictví. Je to sice dostatečné, bohužel ne ideální. Problematickému iCUE bych se vyhnul úplně, ta normalizace prostě rve uši.
Vyzkoušel jsem pochopitelně všechna připojení, nejlepší je samozřejmě USB-C. Přes analog dostanete jen ten ploše neutrální zvuk (který se dá doladit ve zvukovce, žáno) a bezdrát maličko šumí. Jinak jako dobrou vlastnost vnímám to, že aparát lze mít připojený současně jak přes 2,4GHz dongle, tak Bluetooth. Mikrofon je dostatečně kvalitní, zvuk je bez šumu nebo nějaké výrazné komprese. Zkusmo jsem nahrál takové pětisekundové pojednání (USB-C, stero, 44kHz). Nesmát se. Nejsem tak skvělý řečník jako spasitel Babiš.
Výdrž baterie má být cca 15 hodin a tomu se víceméně blíží. V případě užití 2,4 GHz a Bluetooth zároveň (až tři BT zařízení současně) se však tak nějak pochopitelně sníží a taková paráda už to není.
Ještě jsem zapomněl dodat, že slechy mají akcelerometr a aktivují se, když po nich sáhnete. Doba, za kterou se mají vypnout v případě nečinnosti se dá nastavit.
Koukám, že jsem se rozepsal pořádně. Inu, nedá se to odbýt, když je to takové začarované.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
