Editujte a nahrávejte zvuk zdarma - Základy zpracování digitálního audia | Kapitola 4

K hodnotě udávané v dB mohou být často připojena písmena RMS (root mean square; česky „efektivní hodnota“). RMS je statistické vyjádření velikosti proměnlivé anebo periodické veličiny, jakou je třeba zvuk a hudba. Je to doba průměrování, na kterou se vztahuje suma čtverců dílčích vzorků signálu. 

Stručněji řečeno je to obsah průběhu umocněné veličiny za periodu. V praxi je hlavní rozdíl v tom, že RMS měří průměrnou úroveň intenzity signálu za určitou časovou periodu, zatímco Peak je údaj o maximální intenzitě signálu v daném časovém okamžiku. RMS je více technický údaj, protože informace poskytuje na základě zprůměrovávání síly signálu.

i Zdroj: PCTuning.cz

A konečně, jednotky LUFS (Loudness Units Full Scale) „dělají“ to samé jako RMS, jen s tím rozdílem, že jimi poskytované údaje vycházejí z toho, jak hladinu intenzity zvuku v průměru vnímá živý člověk. Hodnoty udávané v LUFS se staly průmyslovým vysílacím standardem proto, že poskytují přesnější představu o tom, jak hlasité budou posluchačům naše nahrávky připadat. Dalo by se říct, že RMS spíše ukazuje, jak vnímá hladinu intenzity zvuku stroj. V praxi vám sice měřáky RMS i LUFS mohou ukazovat dost podobné hodnoty, přesto, máte-li možnost, používejte určitě raději LUFS. Jsou lépe kalibrované, nabízejí podrobnější informace a, co je hlavní, v nich soudobé online streamovací platformy udávají své doporučované limity.

Evropské TV vysílání:       –23 (±0.5) LUFS, -1 dB True Peak

Sony Entertainment:       –24 (±2) LKFS, -1 dB True Peak

Apple Podcast:                  –16 (±1) LUFS, -1 dB True Peak

Apple Music:                      –16 (±1) LUFS, -1 dB True Peak

Spotify:                                –14 LUFS, -1 dB True Peak

YouTube:                             –14 LUFS, -1 dB True Peak                      

Tidal:                                    –14 LUFS, -1 dB True Peak

Stream & Podcast:           –14 až –16 LUFS, -1 dB True Peak

Setkat se můžete ještě s jednotkami LKFS (Loudness, K-weighted, relative to Full Scale), jde však jen o jiný název pro jednotky, z nichž se staly LUFS. LKFS tu byly dříve a dodnes se používají v zemích,  jako je USA, Austrálie či Japonsko, kdežto LUFS hlavně v Evropě. 

Tyto jednotky byly vytvořeny uměle, popudem k jejich vzniku byly nejen stížnosti diváků týkající se hlavně rozdílné hlasitosti reklam mezi filmy, ale také neexistující standardizace dynamického rozsahu nahrávek a dalších, kvalitativních parametrů zvuku. ITU, Mezinárodní telekomunikační unie proto vytvořila standard ITU-R BS.1770, jenž doporučuje algoritmy pro měření úrovně intenzity zvuku a hodnoty True Peak. Součástí tohoto standardu, jehož první revize má kořeny v r. 2006, jsou jednotky LKFS (značení se, pokud vím, změnilo a ustálilo až ve 2. revizi z r. 2011). 

Evropský standard EBU R 128 z r. 2010, jehož původcem je Evropská vysílací unie, z ITU-R BS.1770 vychází, měrné jednotky však pojmenovává LUFS a standard ještě dále doplňuje. 

Práci ve standardu EBU R 128 podporuje většina moderních programů na zpracování zvuku od společností, jako jsou Adobe (např. Audition a Premiere), Apple, Dolby, iZotope (např. Ozone), Magix, PreSonus, Sony, Steinberg, TC Electronic, Toyo, Waves, ale též Audacity a všechen free software, s nímž budeme později pracovat. Mezi další standardy, které na ITU-R BS.1770 stavějí, jsou americký ATSC A/85, australský OP-59 a japonský TR-B32.

i Zdroj: Google Images

Z uvedeného plyne, že byste měli úroveň hlasitosti své nahrávky nastavit podle vámi zvolené streamovací platformy, ve správné normě a se správnou maximální hodnotou True Peak. Většinově akceptovatelné bude nastavení hlasitosti na -14 až -16 LUFS, normy na ITU-R BS.1770 či EBU R 128, a True Peak na -1 dB (lépe -2 dB).

Něco ke čtení

Na začátku jsem zmiňoval, že nevím o žádné české publikaci, která by mapovala historii nahrávání zvuku, případně aspoň shrnovala současné standardy digitálního zvuku, natož o komplexní české příručce pro masteringové inženýry. Třeba jsem jen špatně hledal – pokud o něčem víte, dejte prosím vědět v komentářích. 

Mezi knihami anglickojazyčnými je výběr naopak bohatý až příliš. Pro neznalého pak může být složité vybrat si něco, co je přístupné jak laikům, tak opravdu kvalitní a široce respektované mezi profesionály. Jinými slovy je dobré vědět, co hledat. 

Pokud se zajímáte o to, jak se záznam zvuku vyvíjel od dřevních dob až do dnešních dní, určitě sáhněte po D. L. Morton Jr. – Sound Recording: The Life Story of a Technology, případně po The Recording Engineer's Handbook od Bobby Owsinského. 

i Zdroj: Google Images

Pro načrtnutí kontextu jsem vás původně hodlal s touto historií alespoň rámcově seznámit už zde, nakonec jsem od toho však upustil, nechtěl jsem tím vše zbytečně natahovat. Kromě toho není povědomí o fungování gramofonu či magnetofonu pro práci s digitálním audiem něčím elementárně nezbytným. A možná ani zajímavým, to už záleží na vás.

Knihou knih o masteringu je rozhodně Mastering Audio: The Art and the Science od Boba Katze. Podle mnohých je tato publikace v oboru tou vůbec nejkultovnější a jednou z nejrespektovanějších.

i Zdroj: Google Images

 Je to „must have“ titul, kde najdete všechno, co se do tohoto průvodce už nevešlo. Katz umí stručně a jasně vysvětlit i tak složité věci, jako je proces výroby CD či vinylu a specifika masteringu pro tato fyzická média. Obsahuje úplně všechno, zvukové inženýrství se z ní naučíte i bez internetu. Já vlastním 2. vydání z r. 2007, nyní je k dispozici již 3. vydání z r. 2013, kam předpokládám, že Katz začlenil i pokyny k masteringu pro on-line platformy, stejně, jako jsem to udělal i já zde.

 Mastering Audio je opravdu jediná kniha o zvuku, kterou člověk potřebuje. Svého času jsem ji začal překládat, ale uvědomil jsem si, že by výše poptávky asi nebyla vzhledem k jejímu příliš specifickému zaměření pro tuzemské nakladatele lákavá. Přesto je originál nejen užitečnou studnicí znalostí pro profesionály, ale zároveň napsaný tak, že většinu věcí pochopí i naprostý začátečník.