Test mini-ITX skříně Cooler Master MasterBox NR200P Color | Kapitola 4
Seznam kapitol
Uvažujete o pořízení výkonné pracovní, nebo herní sestavy s vodním chlazením, která by vám však nezabrala mnoho místa na stole? Požadujete kvalitu a nadčasový design v atraktivním barevném provedení? Máte obavy z komplikované instalace a problematické funkce komponent ve stísněném prostoru mini-ITX skříně? V takovém případě máme pro vás zajímavé řešení.
Výrobce se chlubí pohodlným přístupem do interiéru skříně Cooler Master MasterBox NR200P Color bez nutnosti použití nářadí. Musím mu dát za pravdu. Stačí zatáhnout za horní rohy bočnice a ta se otevře. Spolehlivou fixaci bočnice k šasi zajišťuje dvojice ocelových kulových čepů zapadajících do pružných plastových zámků.
Prachový filtr z plastové mřížky pokrývá prakticky celou vnitřní plochu bočnice, ale výrobce zde podle mého názoru zbytečně šetřil na magnetické pásce, kterou umístil jen podél kratších okrajů filtru. Naštěstí se filtr nijak nekroutí a přiléhá těsně k povrchu bočnice, takže jeho účinnost není narušena.
Stejným způsobem odejmeme bočnici i na opačné straně skříně. Obě bočnice jsou tvarově symetrické a vzájemně zaměnitelné.
Na levé straně skříně se nachází černý kovový rám pro upevnění až dvojice 120/140mm ventilátorů, případně radiátoru vodního chlazení do velikosti 280 mm. Jsou zde také kruhové otvory pro alternativní upevnění 3,5“ disku. Rám na pravé straně skříně slouží pro upevnění základní desky formátu Mini-ITX (Mini-DTX) a v přední části je na něm zavěšen koš pro napájecí zdroj SFX (SFX-L).
V odstrojování skříně můžeme pokračovat například čelním panelem. V jeho případě stačí zatáhnout za madlo na spodním okraji a panel vytrhnout ze čtyř kotevních bodů, opět v kombinaci ocelových kulových čepů a pružných plastových zámků. Pohled na zadní stranu čelního panelu prozrazuje, že byl vylisován z jednoho kusu silného plechu.
Dutina mezi čelním panelem a přední stěnou šasi ukrývá spojové desky s čelními I/O prvky a větší počet kotevních otvorů napovídá, že zde mohou být umístěny i dva 2,5“ disky. Spodní otvor v přední stěně šasi slouží k protažení grafické karty v případě, že by ji nebylo možné instalovat z boku. Také může přijít vhod, pokud by délka grafiky přesahovala hloubku šasi.
Plastový stropní panel je ke kovovému šasi přichycen pomocí integrovaných hmoždinek. Demontáž opět spočívá v pouhém odtržení panelu směrem vzhůru. I/O prvky skříně zůstávají upevněny ke konstrukci šasi, takže se stropním panelem lze volně manipulovat bez omezení.
Spodní strana panelu prozrazuje, že ocelová mřížka je k němu přichycena napevno. To může trochu komplikovat její čištění. Všimněte si také, že pro oba stropní ventilátory jsou v panelu již z výroby připraveny gumové průchodky.
Po odejmutí panelu se nám otevírá zcela volný prostor na stropě šasi, který nám později usnadní montáž komponent. Stále se však nemůžeme dostat k rozměrné krabici s příslušenstvím skříně, nacházející se na jejím dně.
Nezbývá nám tedy nic jiného, něž se poohlédnout po šroubováku a demontovat držák ventilátorů z levého boku skříně. Ten je upevněn dvojicí šroubů na jeho zadním okraji, vpředu je pouze zaháknutý ve výřezu šasi.
Po vyjmutí krabice s příslušenstvím můžeme v rozborce skříně pokračovat z opačné strany, kde demontujeme koš napájecího zdroje. Také ten je připevněn pomocí dvojice šroubů.
Tímto ale stále nekončíme. Pro volný přístup do interiéru skříně při montáži komponent nám přijde vhod možnost snadné demontáže bočních stropních nosníků. Já se spokojím s demontáží pouze levého nosníku, neboť pravý mně překážet nebude. Jak vidíme na obrázku níže, nosník je v šasi upevněn čtveřicí šroubů.
Pro případ, že bychom chtěli na dno skříně upevnit ventilátory, radiátor, či cokoliv jiného, lze celé dno také velmi snadno demontovat. K tomu stačí uvolnit jediný šroub na zádi.
V rozborce bych mohl dále pokračovat, pokud bych vám chtěl ukázat, jak skříň vypadala ve fázi, když byla jen pouhou hromadou plechů vypadlých z lisu. Všechny zbývající díly jsou také spojeny šrouby. Jsem však přesvědčen, že si to dokážete představit i bez názorné ukázky.
Počet kabelů vedoucích od I/O panelu odpovídá skromnější výbavě skříně. Šikovnou vychytávkou je spojení drobných konektorů od kontrolek a tlačítek plastovou přesuvkou do společného bloku, který pak velmi pohodlně připojíme k základní desce.
S ohledem na menší velikost skříně je velkým překvapením tloušťka plechu, použitého na její konstrukci. U šasi jsem naměřil tloušťku 1,2 mm, kterou často nenajdeme ani u těch největších skříní. U držáku základní desky jsem dokonce naměřil neskutečných 1,7 mm.
Nešetřilo se ani na materiálu bočnic a čelního panelu. Také v těchto případech jsem naměřil tloušťku plechu 1,2 mm.
Tuto kapitolu zakončíme obvyklým pohledem na standardně dodávané příslušenství skříně. Kromě spojovacího materiálu a uživatelské příručky zde máme dvojici 120mm ventilátorů s ochrannými mřížkami, rozbočovací PWM FAN kabel 1:3 a prodlužovací PCIe kabel (riser) pro grafickou kartu.
Ve druhé krabici se ukrývá alternativní bočnice z temperovaného skla tloušťky 3 mm.
Připomenu ještě, že vnitřní prostor skříně NR200P pojme věžový chladič procesoru do výšky 155 mm v kombinaci s plechovou bočnicí, 153 mm se skleněnou bočnicí a pouhých 76 mm v případě, pokud do skříně současně instalujeme grafickou kartu ve svislé pozici. Naopak grafická karta není příliš omezována. Na délku může mít až 330 mm, na šířku 156 mm a tloušťku 60 mm.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
