Test skříně be quiet! Light Base 900 FX – výjimečná z každého úhlu | Kapitola 7
Seznam kapitol
Tak už i konzervativní německý výrobce podlehl módní vlně prosklených počítačových skříní ve tvaru výstavní vitríny a uvádí na trh hned dvě velikostní varianty takto designované skříně zbrusu nové řady Light Base. A nebyl by to be quiet!, aby nepřišel s nějakým zajímavým konstrukčním řešením, s nímž by ohromil svou konkurenci. Ano vážení, zřejmě máme díky skříni be quiet! Light Base 900 FX stanoven nový etalon skříní-vitrín, s nímž se bude těžké měřit.
Pojďme se nyní již podívat na samotnou montáž vzorové sestavy do skříně be quiet! Light Base 900 FX. Začínám přišroubováním základní desky klasické velikosti ATX, k čemuž použiji osm šroubů z příslušenství skříně. Všechny nezbytné distanční sloupky pro tuto velikost desky jsou na přepážce již připraveny z výroby.
Pozorným čtenářům opět připomínám, že oba moduly RAM mám nestandardně zapojeny do slotů jen jednoho kanálu paměťového řadiče. Základní deska testovací sestavy se totiž častou manipulací poškodila a zapojení modulu do kteréhokoliv slotu druhého kanálu řadiče brání bootování systému.
Primární otvory pro průchod kabelů skrze přepážku se nachází přímo v místě ukončení ATX základní desky ve vzdálenosti 245 mm od zadní stěny. V případě volby větší základní desky formátu E-ATX bude nutné použít druhou řadu otvorů začínající až ve vzdálenosti 280 mm. Zadní okraj klasické ATX desky v mém případě končí ve vzdálenosti 250 mm od čelní stěny skříně.
V případě identické konstrukce stropu a dna skříně nepřekvapí, že základní deska se nachází uprostřed výšky interiéru a na obou koncích ji odděluje totožná 60mm mezera.
Strop skříně Light Base 900 FX pojme až trojici ventilátorů o velikosti 120/140 mm, o čemž vůbec nepochybuji, takže se ověřováním této možnosti nebudu zdržovat a rovnou se pustím do instalace radiátoru vodního chlazení velikosti 360 mm. Celkový potenciál skříně pro použití ventilátorů různých velikostí si ukážeme alespoň obrázkem.
Pro maximální pohodlí jsem nejprve demontoval plechový stropní držák ventilátorů a radiátor k němu následně snadno přišrouboval na desce stolu.
Držák s plně vybaveným radiátorem jsem poté zcela bez problémů upevnil zpět na strop skříně. Jak můžeme vidět na následujícím obrázku, všude okolo zůstává mnoho volného prostoru, což se u skříně s podporou radiátorů velikosti až 420 mm dalo očekávat. Podotýkám, že můj AIO chladič Fractal Design Celsius+ S36 Prisma je přitom nadstandardně dlouhý.
Stropní průduch je posunut asymetricky blíže k levé straně skříně, což předchází případné kolizi radiátoru s prvky základní desky. Radiátor šíře 120 mm dokonce zůstává bezpečně nad rovinou vysokých modulů RAM. To však oceníme spíše v případě použití extrémně tlustého radiátoru, což není můj případ.
Posunutí stropního radiátoru blíže levé straně skříně současně zvětšuje volný prostor mezi ním a bočními ventilátory. Lze tedy společně osadit radiátor vodního chlazení i do boční pozice.
Maximálně můžeme mít ve skříni v jednu chvíli dva 420mm radiátory (na stropě a dně) a jeden 360mm radiátor na boku.
Opět pro informaci připojuji obrázek demonstrující všechny možnosti použití radiátorů uvnitř skříně Light Base 900 FX.
Pro posouzení prostoru okolo 360mm radiátoru vodního chlazení jsem jej upevnil také na dno skříně. Pro trvalý provoz bych v tomto případě u ventilátorů změnil jejich orientaci, aby nasávaly vzduch do interiéru skříně. Pro pouhé ověření prostorových možností jsem je však ponechal v původní poloze.
Fakticky jsem jen přemístil držák s radiátorem ze stropu na dno skříně. Z tohoto důvodu došlo současně k otočení radiátoru hadicemi směrem k zadní stěně, což není ideální pozice. Hadice by se zde později potýkaly s grafickou kartou, takže zřejmě bych je orientoval dopředu.
Otázkou zůstává kombinace AIO chladiče s dlouhou grafickou kartou. Nyní délka hadic mého chladiče sotva postačuje pro přímé vedení od čela skříně k procesoru, takže pokud by musely nějak složitě obcházet grafickou kartu, zřejmě by k patici procesoru nedosáhly. Každý chladič má jinak dlouhé hadice a je tedy nutné na to myslet při výběru vhodných komponent.
Mezi radiátorem šířky 120 mm a základní deskou zůstává mnoho volného prostoru pro bezproblémové vedení kabelů ke spodním konektorům desky. Vzorový radiátor s ventilátory ani plně nevyužil 60mm vzdálenost základní desky ode dna šasi.
Vyzkoušel jsem pochopitelně i širší model AIO chladiče velikosti 280 mm. Opět mám k dispozici jen nadstandardně dlouhý Fractal Design Celsius+ S28 Prisma. Přišrouboval jsem jej k předem demontovanému stropnímu držáku a celek poté upevnil na strop skříně.
Radiátor jsem posunul co nejblíže k zadní stěně a hadice jsem orientoval dopředu. 140mm ventilátory chladiče lépe opticky ladí se stejně velkými ventilátory skříně, ale k dokonalosti by to chtělo spíše použít identické ventilátory be quiet! Light Wings.
Širší radiátor s ventilátory nepřesahuje 60mm mezeru mezi stropem skříně a základní deskou, takže s jejími konstrukčními prvky (zejména pasivním chladičem napájecí kaskády) nijak nekoliduje. Jak ale vidíme na obrázku níže, i s tlustším radiátorem bychom se měli vejít nad výšku pasivu napájecí kaskády. O kousek dál již do profilu radiátoru zasahují RAM moduly a kryt I/O prvků základní desky.
Výhodou kratšího 280mm radiátoru je to, že nezakrývá pohled na ten horní z trojice bočních ventilátorů. Bude zřejmě lepší volbou, než užší 360mm radiátor, který zde opticky tak dobře nezapadne. Pro velmi výkonné procesory zde bude samozřejmě ideální radiátor velikosti 420 mm.
Sestavu stropního držáku s 280mm radiátorem jsem ještě zkušebně přemístil na dno skříně. Opět zde platí to, že pro trvalý provoz bych měl změnit orientaci ventilátorů a přívodních hadic AIO chladiče.
Širší radiátor pochopitelně ubral volného prostoru před spodními konektory základní desky, ale ani v tomto případě nebude překážet jejich využití.
Musím dodat, že použití AIO chladiče procesoru s radiátorem na dně skříně se obecně nedoporučuje z důvodu možného zavzdušnění jeho pumpy. Ve vodním okruhu zůstávají prakticky vždy nějaké vzduchové bubliny, které mají tendenci hromadit se v nejvyšším místě. Pokud je tím nejvyšším místem okruhu blok chladiče s pumpou, budou se bubliny hromadit v pumpě. To je nebezpečné zejména při spuštění sestavy po delší odstávce, kdy zavzdušněná pumpa nedokáže nasát kapalinu a po delším běhu nasucho se může poškodit. Proto je vhodné alespoň část radiátoru vždy umístit výše nad úroveň pumpy.
Radiátor o velikosti 280 mm (maximálně 360 mm) lze alternativně upevnit na bok skříně. Nechtělo se mně demontovat stávající boční ventilátory, takže jsem radiátor na ně jen přiložil, abych si ověřil prostorové možnosti z hlediska šířky. Pokud jsem radiátor ponechal v úplně spodní poloze, narazil jsem se spodním ventilátorem na vystupující pant podpěry grafické karty. Ten bránil v posunutí radiátoru o potřebné 3 milimetry směrem k zadní stěně skříně. V praxi to však nebude problém, neboť před osazením radiátoru boční ventilátory demontujeme, a tím jej posuneme o 25 mm hlouběji, kde se kolizi zdaleka vyhneme. Tento postřeh bude zajímat spíše uživatele, kteří by uvažovali o použití nadstandardně tlustých radiátorů.
Ve finále jsem si pro chlazení vzorové sestavy vybral vzduchový chladič věžového typu. Přestože skříň Light Base 900 FX dovoluje použití chladiče až do výšky 190 mm, takže by slupla mohutný model Noctua NH-D15 jako malinu, vybral jsem si stylový chladič be quiet! Pure Rock 2 FX. Ten má výšku jen 155 mm, ale k chlazení vzorové sestavy bohatě postačí a jeho ARGB ventilátor opticky lépe zapadne do celkového konceptu skříně.
Autorem článku je redaktor našeho webu. Mohl vzniknout díky finanční podpoře partnera. Děkujeme!
Pokud se jedná o recenzi text reprezentuje názory autora, vychází z našich nezávislých testů a obsahuje výsledky našich měření.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
