Test skříně MSI MPG GUNGNIR 300R AIRFLOW | Kapitola 7
Seznam kapitol
Dnes testovanou skříň bychom mohli stručně popsat jako poměrně kvalitní produkt střední třídy, který se v mnoha ohledech může rovnat i produktům třídy vyšší, avšak najdeme u něj také pár konstrukčních prvků obvyklých spíše u produktů třídy nižší. Nabízí slušnou výbavu a potenciál pro všechny kategorie počítačových sestav, tedy i pro ty výkonné s rozměrnými a energeticky náročnými komponenty.
Jako obvykle, poslední instalovanou komponentou vzorové sestavy do skříně MSI MPG GUNGNIR 300R AIRFLOW bude grafická karta. Vyzkoušíme si její montáž jak v klasické horizontální, tak v alternativní vertikální poloze. Ukážeme si také použití podpěrného držáku.
Limity rozměrů grafické karty v jednotlivých polohách, nebo v závislosti na otočení podpěrného držáku, lze vyčíst z následujícího obrázku.
S instalací grafické karty s 3ventilátorovým chladičem v horizontální poloze jsem neměl žádný problém, výrobce deklaruje podporu až do 360 mm. Od zadní záslepky po čelní stěnu skříně s ventilátory jsem naměřil délku 420 mm (měřeno bez ventilátorů).
K podepření grafické karty jsem upevnil přídavný držák zpět do výchozí polohy, v níž se nacházel již z výroby.
Držák lze také pootočit a posunout hlouběji za grafickou kartu.
V pootočené poloze je držák z profilu méně nápadný při vypnuté sestavě, za provozu bude naopak více patrné ARGB osvětlení jeho skleněné části.
Pro upevnění grafické karty v horizontální poloze máme v příslušenství skříně přibalen alternativní plechový díl s PCIe záslepkami. Nejprve však uvolníme dva pojistné šrouby u původního plechového dílu a odtrhneme jej od zadní stěny šasi. Podobně jako v případě bočnice, je i tento díl v šasi uchycen pomocí čtyř ocelových kulových čepů v plastových zámcích.
Opačným postupem nasadíme a šrouby zajistíme díl alternativní. Ten nabízí již pouze čtyři záslepky PCIe, neboť více by stejně nebylo možné využít. Na uvolněné ploše přibyl děrovaný průduch s kotevními otvory pro případnou dvojici 60mm ventilátorů.
Prodlužovací PCIe 16× kabel (riser) není součástí standardní výbavy testované skříně. Použil jsem kabel jiného výrobce a ten jsem připojil ještě před upevněním grafické karty.
V případě pořízení nového kabelu doporučuji koupit ten od MSI. Základnu jeho konektoru lze pak přišroubovat na strop tunelu, takže grafická karta bude v konektoru pevně podepřena.
S upevněním šroubů ve stísněném prostoru záslepek nám může pomoci přibalený rohový šroubovák. Já jsem ale grafiku předem pohodlně přišrouboval klasickým šroubovákem k dosud demontovanému dílu se záslepkami a ten jsem teprve poté připevnil na zadní stěnu skříně.
Grafickou kartu jsem po zapojení podepřel držákem ve výchozí pozici lícem ke skleněné bočnici.
Také v tomto případě by bylo možné držák pootočit a přemístit za záď grafické karty. Mně se však více líbí původní varianta, při níž je držák posunut co nejblíže bočnici. Z některých úhlů alespoň zakrývá pohled na nevzhledné napájecí kabely grafiky.
Tímto máme vestavbu vzorové sestavy dokončenu. Docela pohledné uklizení kabelů za pomoci početných pásek na správných místech mně nedalo žádnou práci.
Nastal čas na první spuštění, které by mělo ověřit správné zapojení všech komponent.
Standardní ventilátory skříně mají ARGB LED diody v rotorech, takže světlo prostupující lopatkami směrem k jejich koncům postupně slábne. Sklo podpěrného držáku grafické karty je prosvětleno zespodu.
Úzký pruh po obvodu tlačítka Power je za provozu osvětlen bílou LED diodou. Kontrolka aktivity disku bohužel není k dispozici.
Automatická detekce biosu základní desky indikovala pracovní rozsah ventilátorů skříně od 211 ot./min do cca 1100 ot./min.
Pro měření hlučnost jsem odpojil ventilátory na AIO chladiči. Pevný disk ani nebyl zapojen a grafická karta se nacházela v režimu 0 dB s vypnutými ventilátory. Výchozí hluk v místnosti při vypnuté sestavě činil 31,5 dBA. V chladnějším období podzimu a zimy je minimální hlučnost v mém domě vždy o něco vyšší zřejmě z důvodu provozu topení (v létě klesá až na 30,5 dBA).
Po spuštění sestavy jsem nastavil nejnižší možné otáčky 19 % PWM, tj. 226 ot./min, při nich jsem naměřil hluk 31,8 dBA. Po zvýšení otáček na 411 ot./min hluk vzrostl jen nepatrně na 32,0 dBA, při 553 ot./min pak dosáhl úrovně 32,6 dBA. Ve všech případech vydávaly ventilátory jen velmi tichý aerodynamický šum, slyšitelný spíše v bližším okolí skříně.
S dalším zrychlováním rostla hlučnost prudčeji. Při otáčkách 685 ot./min stoupla na 34,4 dBA a při 801 ot./min na 36,9 dBA. Rychlost 965 ot./min už znamenala výrazných 41,4 dBA. Při nejvyšších otáčkách 1163 ot./min se hlučnost zastavila na hladině 46,6 dBA.
Ve zvukovém projevu ventilátorů jsem nezaznamenal žádné neobvyklé pazvuky, takže je hodnotím jako docela kultivované.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
