Zpět na článek

Diskuze: Uvízli jsme v silikonu: Kam dál?

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Darkside

Level 19

13. 5. 2021 19:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

https://www.europeanscientist.com/en/big-data/biocomputer-built-with-cells-printed-on-paper/

Dixel

Level 1

10. 5. 2021 10:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Ještě jste zapomněl mezi materiály k výrobě moderních tranzistorů zmínit sulfid molybdeničitý, který má obrovský potenciál a potom určitě tranzistory z nitridu galia, které ke spínání používá například Corsair AX1600i a jsou extrémně efektivní. Otázka jak by to bylo s použitím ve složitějších logických obvodech ... U grafenu je to složité, jelikož přes extrémní vodivost je u tohoto materiálu náročné navodit stav nuly - chtělo by to nejspíš vymyslet úplně nové principy, možná se odklonit od dvojkové a šestnáctkové soustavy a začít pracovat na strojích používajících jiných číselných soustav (ale to už je na matematicích) - možná to zní až moc ujetě, ale blížíme se rapidně slepé větvi a následný rapidní progres bude vyžadovat už revoluční změny (možná biomembrány, ukládání tedy informací do biostruktur, proteinů, samotného DNA, apod., anebo do samotných krystalů a tím tedy velmi pokročilé optické metody ukládání, čtení a zápisu) :) - snad se nějakých zajímavých pokroků dožiju :D

termit256

Level 0

10. 5. 2021 19:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Dixel Dvojkova soustava se pouziva proto, ze rozlisit jednicku a nulu je hardwarove nejjednodussi a spolehlive. Bud tam napeti je, nebo neni zjednodusene receno.

Neni zadny problem udelat pocitac kde bude bit mit treba 3 stavy - napeti zadne, polovicni a plne. Ale je to kontraproduktivni, protoze vyhodnocovaci obvody musi byt mnohem slozitejsi a preciznejsi, prechody mezi jednotlivymi stavy jsou mnohem pomalejsi, energeticky je to mnohem narocnejsi a nachylne k chybam, ktere se nasledne budou kumulovat apod.

Musis si uvedomit, ze v realu neni logicka nula 0V a jednicka treba 5V, ale jako nula se bere napeti treba 0-2V, jako jednicka 3-5V a napeti 2-3V je zakazana oblast ktera se ve dvojkove soustave nesmi vyskytovat. Celou vec navic komplikuje fakt, ze zmena stavu bitu neprobiha okamzite (i kdyz z pohledu softwaru se to tak muze jevit), ale probiha nejakou dobu, kdy se napeti bitu predevsim vlivem kapacit postupne snizuje nebo zvysuje. V teto dobe se nesmi s danym bitem pracovat. Resenim je udelat strukturu mensi, bude tak mit nizsi kapacitu, nebo pouzit vyssi proud kterym tu kapacitu nabije rychleji, roste tak ale spotreba. Jsou to spojite nadoby a jeden z duvodu honby za co nejmensimi strukturami hw.

Neni problem postavit ciste analogovy pocitac, kdy bit muze nabyvat nekonecneho mnozstvi stavu a takove obvody se vyrabi a pouzivaji, viz napr. analogova nasobicka https://www.analog.com/media/en/technical-documentation/data-sheets/AD835.pdf Ale narazi to na fyzicke vlastnosti materialu a okolniho prostredi. Vlastnosti vsech materialu se meni s teplotou, starnutim, projevuje se tam sum, at uz vlastni nebo prijaty z okolniho prostredi apod. Udelat jednoduchy "vypocet" s takovou sestavou nemusi byt problem a chyba bude v prijatelnych mezich, ale retezenim vypoctu se bude chyba kumulovat a velice brzy se z takoveho systemu stane spis generator nahodnych dat, cely system se rozkmita i kdyz by mel zustat staticky apod. Proste nezijem v idealnim svete a hw pocitacu se s tim musi vyporadat. A k tomu jsou jednicky a nuly nejlepsi.

Co se tyka sestnactkovych a jinych soustav, vychazi to z tech jednicek a nul a neni zadny duvod to menit. To ze pocitac vysledek na konci prevede do soustavy prijemne uzivateli nezabere prakticky zadny cas a vstupy si take ihned prevede a uklada do formatu vhodneho pro nej (ty mocniny dvou) a ne pro uzivatele. Tady zakopany pes neni.

consider

Level 1

9. 5. 2021 21:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Fajn článek, ale pentabytů? :shock:

Dixel

Level 1

10. 5. 2021 09:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@consider Přesně, článek pěkný, ale s těmi "pentabajty" ... jakožto fyzik, kterého i tluče do hlavy například když všichni v souvislosti s časem používají vteřiny asi nikdo nestudoval, soustavu jednotek SI a odvozené jednotky) jsem to chtěl napsat/opravit :D ... Pan Rybka asi chtěl naspat Petabytů ;)

Smazaný uživatel

Level 1

9. 5. 2021 18:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

"2 nm litografie pracuje se strukturami, které mají 10 křemíkových atomů napříč"
To asi nie. To 2nm je iba marketingovy nazov. Vyska brany pri "2nm" technologii je tusim okolo 14nm a rozostup medzi 2ma tranzistormi je okolo 45nm. Aj to je skoro zazrak ze to vedia urobit, lebo EUV ma vln. dlzku 10-120nm.

nemo

Level 20

8. 5. 2021 22:13

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

K tomu koncu clanku a gamingu.Je mozne, alebo skor iste ze to bude znamenat aj zmenu a mozno aj koniec v hernom vyvoji tak ako ho pozname. Minimalne co sa tyka AAA titulov kde sa az extremne kladol doraz na technologie a pokrok.Uz dnes, pokial clovek nie je ochotny zaplatit spekulantom za predrazene grafiky, si vlastne nikto nemoz poriadne zahrat raytracovane hry (teda nVidia RTX) ak sa nechce uspokojit s notebookom. Ak dnes bude EA,Activision a dalsi v novom titule propagovat Raytracing a ake je to mega fasa cool tak si moc nepomoze, aspon nie v predajoch kedze si to vecsina hracov ani nebude moct zapnut. Ani by som sa nedivil, ak sa tento rok dostupnost novych grafickych kariet nezlepsi, ze raytracing sa postupne v novych tituloch vytrati. Rozhodne bude zaujimave sledovat aky to bude mat vpliv.

Redmarx

Level 1

9. 5. 2021 08:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@nemo Vliv uz to ma, podivej se na Cyberpunk, vyvojari ocekavali mnohem vetsi prodeje a na PC a ty neprisly. Bodejt by mohly, kdyz nejsou grafiky, na kterych se to da hrat. Jsem se na tu hru tesil, ale kdyz nesezenu grafiku, kupovat hru nebudu, misto toho hraju Skyrim, ten bezi na mym hernim PC v pohode.

pevan

Level 24

9. 5. 2021 13:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx Cyberpunk se dá v naprosté pohodě hrát na RTX2060 a výš. Mám RX5700XT a je to zcela bez problémů. I RX580 by měla stačit.Ty prodeje jsou slabé, protože vydaná verze byla nehratelná, opravily to až patche.

RomanL

Level 26

17. 5. 2021 09:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx @pevan: Dá, ale za prvé to nejsou úplně levné karty, a za druhé, také nejsou vůbec. Mně odešla grafika v záruce, a co myslíte, že mám místo ní? :(

Redmarx

Level 1

8. 5. 2021 20:51

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nevite prosim, co ma pan Rybka stale dokola s tema anorganicko-organickyma polymerama?

karle

Level 1

9. 5. 2021 07:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx Nevím, ale vím, že zatím je jakákoli organická elektronika nestabilní a mění v čase své vlastnosti příliš rychle na to, aby se mohla stát základem spolehlivých procesorů.

termit256

Level 0

9. 5. 2021 23:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx Asi ma uchylku na silikonovy kozy :-)
Teda jestli myslite tyhle polymery, cely ten blabol jsem necet.

achjojik

Level 1

8. 5. 2021 20:29

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Jen bych doplnil myšlenku autora, že je potřeba nějaká energie na vynulování bitu a čím je čip výkonnější, tím víc operací dělá a tím častěji se ten stav bitu mění. A že to nelze konvenčně vyřešit.
To však není pravda. Každý výpočet lze nahradit dostatečným množstvím paměti ROM. Například, když počítáme faktoriál, třeba 100!, tak můžeme buď provést 100x operaci násobení, anebo 1x přistoupit do paměti, kde budeme mít něco jako "matematicko-fyzikální tabulky". Faktoriál jsem zvolil jako ukázku proto, že té paměti je potřeba málo a není problém to zrealizovat. Ale stejně se dá řešit jakákoli početní operace (nic jiného, než početní operace procesor nedělá). Jde jen a pouze o množství té paměti.
Tím jsem chtěl říci, že i Landauerův princip lze konvečními metodami obejít.

focksel

Level 1

8. 5. 2021 21:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@achjojik Nemáme na něco podobného instrukční sady?

achjojik

Level 1

8. 5. 2021 21:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@focksel Instrukční sada je soubor instrukcí. A jedna instrukce je "zadrátovaný" postup, jak ji udělat. Tedy při každém vykonávání instrukce se rozeběhne výpočet, který ji vykoná. Když máte třeba instrukci na sčítání, tak ten procesor vnitřně sčítá dvě čísla dost podobně, jako byste to dělal vy na papíře. Jen s tím rozdílem, že on to dělá ve dvojkové soustavě a vy v desítkové. Je tam hradlo, které sečte poslední dva bity, pak další, které sečte předposlední dva bity a případně k nim přičte to, co přeteklo při minulé operaci, atd. Pokud by ta operace sčítání (třeba 32bitová) měla být založena na paměti místo na výpočtu, bylo by k ní potřeba asi 18 EB paměti, což je samozřejmě v dnešní době nereálné. Ale třeba na sčítání 8bitových čísel už by stačilo jen 64 kB paměti.
Jinak řečeno, v dnešní době už bychom asi dokázali převést na tento paměťový princip první mikroprocesory z počátku 70. let.

focksel

Level 1

8. 5. 2021 23:27

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@focksel @achjojik: Fajn, díky. Rád koukám pod pokličku ale vaření raději nechám na lepších :roll:

nemo

Level 20

8. 5. 2021 22:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@achjojik No lenze tym si moc nepomozete.Dnes sa pouziva obrovske mnozstvo roznych vypoctov, v mnohych pripadoch je nerealne ich nahradit nejakymi tabulkami.A tam kde by to bolo teoreticky mozne tak bude ten objem dat obrovsky a pride problem kde mat tie data ulozene. Bud na pomalych rotacnych diskoch, co extremne spomaly vypocty.Alebo na ROM/FLASH co je zasa kremik a zme tam kde sme boli. Uz teraz sa prakticky vsade pouzivaju primarne flash/ssd a ak by sa malo pristupovat k vypoctom tymto sposobom tak spotreba kapacity by bola exponencialna.

achjojik

Level 1

9. 5. 2021 05:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@nemo Máte malou představivost. ROM paměť se dá realizovat na principu přerušený/nepřerušený vodič, tedy žádný křemík nepotřebujete, byť křemík v podobě skla (SiO2) by se asi pravděpodobně používal jako izolant mezi vrstvičkami napařovaných kovových spojů. Díky nulové spotřebě můžete takové vrstvičky vrstvit libovolně do výšky, protože nejste limitován teplem, jako u dnešních vrstvených pamětí.
Že spotřeba kapacity roste exponenciálně, je pravda, ale to roste i potřeba tranzistorů při dnešní formě implementace.

CNN

Level 0

9. 5. 2021 00:14

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@achjojik :-) To je sice pekne, ale generalizovat to ako "riesenie" je asi ako tvrdit, ze i programov je vlastne len obmedzeny pocet, tych trojbajtovych napriklad iba 256^3. :-)

achjojik

Level 1

9. 5. 2021 05:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN Autor jako alternativu navrhuje adiabatické kvantové počítače, což je ještě daleko složitější řešení.
Na tomhle paměťovém principu bychom dokázali dneska udělat třeba první mikroprocesor i4004. Ale tentýž procesor bychom na kvantovém principu udělat nedokázali.
Navíc ten paměťový princip může být použit i jen k redukci těch výpočtů, a ne k jejich úplnému odstranění. Třeba ten můj příklad na sčítání 32 bitových čísel by mohl používat "předpočítané" 8 bitové sčítání a dopočítávat jen přenosy z nižších bytů do vyšších.
Já tu nechci obhajovat nějakou geniální myšlenku. Já to sem psal jen jako příklad, že i s konvenčními postupy jde obejít to nulování bitu. Nic víc.

Daemonius

Level 0

9. 5. 2021 18:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @achjojik: Míněno, že by se dal udělat hybridní CPU, který by takhle zjednodušoval co by se dalo a normálně počítal zbytek?

By mohlo mít dost pozitivní a solidní vliv na výkon. Minimálně do doby, než bude buď k dispozici více paměti, nebo technologie pokročí jinak.

Takže stručně řečeno jsi přišel na způsob jak zvýšit relativně snadno výkon i dnešních CPU o pravděpodobně hodně procent.

A to je dost zajímavé.

Daemonius

Level 0

9. 5. 2021 18:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @Daemonius: Teď mě napadlo, že by šlo pomocí neurálních sítí udělat jednotlivým aplikacím takovou "instrukční sadu k aplikaci", která by obsahovala nejčastěji používané výpočty včetně výsledků, která by se prostě jen při startu načetla do ROM paměti a CPU by to následně používalo, kdykoliv by bylo třeba.

Neb některé aplikace (ano hry třeba) opakují stále stejné výpočty prakticky pořád..

Teoretický skok ve výkonu by byl asi zajímavý. Praktický, kdo ví..

achjojik

Level 1

9. 5. 2021 19:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @Daemonius: Rozhodně jsem na nic nepřišel. To, že paměť je alternativa k výpočtům jsme se v nějaké teoretické informatice/matice učili na vejšce už před čtvrt stoletím a ani tehdy to nebyla žádná novinka.

termit256

Level 0

9. 5. 2021 22:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @achjojik: Pamet jako alternativa k vypoctum je az na male vyjimky naprosty nesmysl. Vem si jako priklad jen jednu jednodouchou instrukci nasobeni dvou 64bitovych cisel, kterou procesor spocita za nekolik malo jednotek hodinovych taktu. Abys nahradil tohle predpocitanymi vysledky v ROM, musel bys mit v pameti ulozenych 2^128 128bitovych cisel. Na to by nestacila ani pamet vsech pocitacu na svete. :-) Proste je to totalni hovadina a na te vysce jsi nejspis spal, kdyz jste tohle probirali.

achjojik

Level 1

10. 5. 2021 06:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @termit256: Vy jste tak hloupočkej, až to bolí. Nejste schopen pochopit rozdíl mezi teoretickým konceptem a realitou. Když autor v článku mluví o adiabatických kvantových počítačích, tak je to taky něco, co nedokážeme vyrobit.
A ohánět se tím, že by na to nestačila ani paměť všech počítačů na světě, je opět jaksi o ničem. V roce 1975 měl nejvýkonnější počítač na světě 8 MB RAM. Součet pamětí všech počítačů na světě byl menší, než máte dneska v jednom mobilu.
No a pořád i u tohoto teoretického konceptu platí, že nemusíte mít předpočítáno všechno. Ono i tím, že byste měl předpočítány třeba jen 16bitové operace, můžete ušetřit obrovské množství těch "nulování bitů". Třeba 64bitové násobení se nechá realizovat jako 16x 16bitové násobení + nějaké to sčítání.

termit256

Level 0

10. 5. 2021 18:51

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @achjojik: Tohle je cira detska naivita, nevim jak jinak to nazvat :-) I na 16bitovou aritmetiku bys potreboval ROM o velikosti v radu desitek GB. Vis jak dlouho a jak pracne je vyhledani cehokoliv v tak rozsahle databazi? Pritom vypocet 16bitove aritmetiky zvladne i obycejny 16bitovy MCU s par kB RAM za dolar za jeden hodinovy takt. Toto je naprosty nesmysl i u 8bitu, ALU to vzdy spocita rychleji, je to HW na tohle primo navrzeny. Netusim kdes vzal tu kravinu o nulovani bitu na kterou se porad upinas. Ukladani do pameti programu se pouziva pouze u konstant typo pi jejichz vypocet se provadi vicemene iretacni smyckou (tipovanim) nebo u vztahu jejichz vypocet je extremne slozity nebo se nedaji spocitat vubec, protoze se zavislost mezi vstupem a vystupem neda popsat zadnym algoritmem. Pak se to ulozi do tabulky. Cim vic ale takovych vztahu ulozis, tim min je to vyhodnejsi z hlediska rychlosti behu programu. Pouzivat to u instrukci typu nasobeni je naprosty nesmysl a nepouzivalo se to nikdy ani u 4bitovych procesoru. Ver mi, programuju v assembleru desitky let, takze vim o cem mluvim. Podivej se na nejaky kus kodu prevedeny do strojovych instrukci a uvidis, ze te aritmetiky tam zas tolik neni. Vetsinou je to jen soupani dat odnekud nekam, ruzne podminene skoky, bitove logicke operace apod, proste veci ktere se predpocitat a nekam ulozit z principu nedaji. Je to proste totalni hovadina a kdybys ty (a Rybka) pouzival hlavu, doslo by ti to.

achjojik

Level 1

10. 5. 2021 21:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @termit256: Vy pořád nechápete, co znamená teoretický koncept. To není o tom, že by se to tak mělo dneska začít dělat, ale o tom, že to tak teoreticky udělat jde.
O rychlosti nepadla ani zmínka, tak nevím, proč ji vytahujete. Mimochodem vyhledávat v "rozsáhlé databázi" samozřejmě nic nemusíte, protože ta vaše databáze je obyčejná dvourozměrná tabulka, kde jeden index je jeden operand a druhý index ten druhý operand (jedna aritmetická operace se tedy rovná jednomu čtení).
Vy jste pořád upnutý k současnosti a argumentujete tím, jak to funguje dneska. A to vám nikdo nebere. Ano, takhle to dneska a posledních 50 let funguje. Když jsem v 80. letech začínal programovat v assembleru Z80, tak to vypadalo dost podobně jako programování v assembleru x86 v letech devadesátých a ten assembler se asi dodnes moc nezměnil, jen já jsem změnil názor, kdy už si nemyslím, co tenkrát, tedy, že je to ten nejlepší programovací jazyk.
Ale teoretické koncepty mají něco do sebe, i když nejsou v daný okamžik lepší. Když jsem se v půlce devadesátých let dostal k programování neuronových sítí, byl to jen takový teoretický koncept. Najít minimální počet neuronů a natrénovat neuronovou síť, která dokáže poznat z 8bitového čísla, zda je to prvočíslo nebo ne, trvalo více než 24 hodin, přičemž v assembleru to je nějakých 6 dělení a 6 podmíněných skoků, tedy v té době řádově mikrosekundy. A netrvalo ani 30 let a ejhle, teoretický koncept se stal realitou a v některých typech úloh válcuje klasické algoritmy.
Tak až někdy zase zapnete mozek, zkuste se na to podívat z téhle stránky. Tedy jako na teoretický koncept. Ono to předpočítávání používáme my jako lidi ve svém mozku úplně běžně. Když máte spočítat, kolik je 7*9, tak vás ani nenapadne to počítat, ale vydolujete výsledek ze své paměti. Když po vás budu chtít spočítat 2**16, tak taky řeknete 65536, aniž byste to počítal.

termit256

Level 0

10. 5. 2021 21:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @achjojik: Teoreticky koncept muze byt taky treba to, ze do krabice zavru cikanku Jolandu ktera bude vysledky vestit. Muzu o tom tvrdit cokoliv, ale ze to je a vzdy bude nesmysl je nad slunce jasne. Stejne tak jako ten koncept databaze s predpocitanymi vysledky. Proste slepa cesta kterych je mozne vymyslet spoustu.

I kdybys vytvoril nejaky HW vyhledavaci engine ktery by operandy instrukce rychle prepocetl na index v databazi vysledku, coz je v podstate totez co ted dela ALU kdyz ty dve cisla proste vynasobi :-) musel bys nasledne vysledek tahat z ROM do RAM po nejake sbernici, coz rozhodne neni rychle ani energeticky usporne. Proste je to nesmysl vzdy a za vsech okolnosti :-)

achjojik

Level 1

11. 5. 2021 06:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@CNN @termit256: Věštění je samozřejmě teoretický koncept. Neuronové sítě nic jiného nedělají. Při genetickém učení neuronových sítí se nechají věštit a těm, co to jde, si necháváme a množíme a těm co ne, ty "zabíjíme".
Vaši myšlenku na to, že byste musel obsah ROM tahat do RAM, moc nechápu. Ta ROM by byla samozřejmě RAM, teda jestli vůbec tušíte, co RAM znamená. Žádné přepočítávání indexů není potřeba, protože indexy jsou přesně ty operandy. A ta ROM by samozřejmě byla součástí přímo procesoru. Z hlediska assembleru, když se tváříte, že ho chápete, by to fungovalo tak, že operandy by byly v registrech (nazvěme je třeba X a Y) a instantně (bez ohledu na to, jestli ji chcete) by v registru N (násobení) byla hodnota (X*Y), v registru S (sčítání) by byla hodnota (X+Y), atd.
Tedy by to fungovalo stejně, jako třeba když dneska použijete instrukci POP či PUSH, které se chovají podle toho, jak je nastaven registr ukazující na zásobník, přestože ho v té instrukci vůbec nepoužíváte.
Ale mám obavu, že vy to stejně nepochopíte. A nepochopíte to proto, že vám chybí ty teoretické znalosti a představivost.

termit256

Level 0

9. 5. 2021 21:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@achjojik Jak detsky naivni myslenka :-)
Jako ze by v ROM byly ulozeny odpovedi na vsechny otazky celeho vesmiru ktere kdy byly nebo budou polozeny? :-)
Letmym vypoctem bys zjistil, ze i kdybys zadal do ROM byt jen zakladni matematiku, objem dat by byl tak obrovsky, ze je mnohem rychlejsi a energeticky uspornejsi vysledek proste spocitat v ALU nez to zdlouhave vyhledavat v giganticke databazi vysledku. Tohle plati jak pro PC, tak treba i pro 8bitove MCU ktere koupis za korunu.

martinX34

Level 1

11. 5. 2021 11:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@termit256 Na zodpovedanie všetkých otázok celého Vesmíru stačí predsa ROM s jednou hodnotu ... 42 :D

https://cs.wikipedia.org/wiki/42_(odpov%C4%9B%C4%8F)

_DAVE_

Level 1

8. 5. 2021 18:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Na rozdíl od devadesátek, byl vývoj doslova zběsilý a opravdu pravidelně každé dva roky bylo už všechno vždycky jinde, dnes už takové tlaky neexistují.
Dá se říct, že jakýkoli desktop na 95% bězné práce stačí už od dob 32nm.
Mobily mají dnes výkon takřka neuvěřitelný, u nich je rovněž honba za každým menším procesem spíše rozežranost než nutnost. (16GB RAM a 100Mpix foťák... na co?) na to aby tu fotku pak 95% uživatelů poslalo přes Wapp který ji zmenší na 1Mpix.
A tak by se dalo pokračovat. Žádný problém v limitu výrobních procesů nevidím.

Kdyby ten technilogický “strop” přišel řekněme u 130nm procesu. To by byl svět jiný,,, ... ale zase bychom v autech nemuseli mít tablety velikost tácku na žrádlo. :wink:

Redmarx

Level 1

8. 5. 2021 20:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@_DAVE_ Tak, kdyz odhlidnes od mobilu k pocitacum a v ramci nich od procesoru ke grafikam, tak vykon zjevne nestaci. Dneska stale nemas sanci vykreslovat celou scenu raytracingem v realnem case a musis to rasterizovat.

Nicmene vyrobci holt jakmile se zmensovani zastavi, budou muset hledat jine cesty a posileni vykonu a ty u grafik jsou v napriklad cipletovem reseni. To muze zaroven omezit i vyvin tepla, kdyz od sebe cipy budou dostatecne vzdaleny a bude tam prostor pro chlazeni.

Daemonius

Level 0

9. 5. 2021 18:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx Dnešní GPU ale nejsou koncipované na raytracing. Raytracing i u 3xxx série je pořád v podstatě "bokovka". Něco co grafika taky umí, ale není to hlavní.

Kdyby se ten poměr obrátil a udělala grafika co má výkon 95% raytracing a 5% konvenční rasterizace. Či lépe dvě separované GPU na každé zvlášť, tak by toho výkonu bylo docela dost.

Myslim, že multi-gpu si možná dalo jen pauzu.

_DAVE_

Level 1

9. 5. 2021 18:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx A mimochodem rasterizace opravdu JE problém??? RT je technika vykreskování vhodná pro extrémně reálné chování světla. Typicky je toto vhodné pro výpočty mimo reálný čas. (Animáky, vizualizace).
Pro real time herní engine je resterizace obecně MNOHEM vhodnější, RT v reálném čase je prostě jen další evoluční krok.. Scéna vypadá lépe, ale pokud se s tím nepracuje rozumně tak i velmi kýčovicě, hnusně nepřirozeně. (Star Wars výtah demo)

_DAVE_

Level 1

9. 5. 2021 19:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx @Daemonius: Ne, kdybys udělal engine a GPU co by bylo přizpůsobeno k 95% výpočtů scény za pomocí TR, tak při dnešních možnostech bude hra v 1080p na 5-7fps..

A to se bavíme jen o "přeskupení" tranzistorů u "velké" karty jako je 3080

Redmarx

Level 1

9. 5. 2021 23:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx @DAVE: Souhlasim, jsou ale ruzne hry, nektere jsou na svetle zavisle vic, nektere min. Chtel jsem hlavne ric, ze vykon grafik furt dokazeme vyuzit na 100% a ma teda smysl chtit ten vykon zvysovat.

Timmah!

Level 20

9. 5. 2021 23:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx @Daemonius: Ta posledna veta o obrateni pomeru jasne naznacuje, ze velmi neviete, o com pisete.

Odporucam si doplnit na tuto temu vzdelani a precitat si tento clanok:

https://www.chaosgroup.com/blog/what-does-the-new-nvidia-rtx-hardware-mean-for-ray-tracing-gpu-rendering-v-ray

Daret

Level 1

10. 5. 2021 12:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx A to sa este nebavime o holografii. :shock:

kbq

Level 1

11. 5. 2021 20:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Redmarx @DAVE: Řekl bych, že momentálně RT ve hrách a techno-demech vypadá nepřirozeně, protože to prostě nebylo kompletně navrhnuné jen pro RT. Furt ty enginy a data vycházejí z postupů pro rasterizaci, je to takové napůl. Časem se uvidí co s RT jde udělat.

Nicméně když jde vyrobit procesor s 850 tisíci jádry a vleze se to do PC, tak výkon na to snad jednou budem doma mít :-)

DDR0

Level 1

8. 5. 2021 18:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

hlavní přednost křemíku je že je široce dostupný nemagnetický a nekorodující. Náhrada se hledá velmi těžko. Vpravdě, ten kdo přišel s křemíkem byl génius, už jen proto že ho napadlo využití tak obyčejného materiálu navíc který nelze nikým zablokovat jako je to možné u zlata, uhlí nebo ropy - má ho každý stát planety :idea:
Grafen je sice zajímavý ale má mnoho úskalí, takže se dá předpokládat pořád křemík kombinovaný s dalším prvkem - třeba renesance germania.
A kdo ví, třeba dojde na vývoj analogových počítačů a jednou bude tato éra úsměvná....

martinX34

Level 1

11. 5. 2021 10:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@DDR0 Hlavnou prednosťou kremíku je to, že oxid kremičitý je výborný izolant a zároveň je to veľmi odolný materiál.
Dá sa teda z neho urobiť izolačná vrstva hradla tranzistoru MOSFET (= Metal OXIDE Semiconductor Field Effect Transistor) a zároveň sa používa ako "krycí" materiál pri technologických operáciách pri výrobe čipov.

xfce4

Level 6

11. 5. 2021 21:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@martinX34 Možno bude kombinácia materiálov .Alebo ešte viac vrstiev .Ale všetko nasvedčuje strašne vysokej cene

jarda69

Level 1

8. 5. 2021 17:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

"Budoucnost patří aluminiu!"

Pjetro de

Level 38

9. 5. 2021 21:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jarda69 ---------- ---------- ---------- Pane Rybko, Cerebras WSE & 1,2 trilionu tranzistorů a WSE2 2,6 trilionu tranzistorů ???
WFT? HEEEEEEEEEE? To jako fakt? TRILIONU ?!?!?!?!?!?!?

Nepouziva sa cirou naaaaaaaaaaahodou na uzemi Ciech, Slovenska a mnohyyyyyyyyyyyyyych inych statov tzv. Petelierova skala nomenklatury velkych cisel, kde sa po troch rádoch striedajú -ióny a -iardy?

DRUHA tabulecka v kapitole Extensions_of_the_standard_dictionary_numbers:
https://bit.ly/3tyqWsy

Nebot jinde do vedi: https://bit.ly/3uEmM3O

Wono taketo trestuhodne nevedomosti maju potom neblahe dosledky, clovek pozera dokument a tam drb: ze ludsky genom pozostava z cca 4 bilionov parov dusikatych baz, samozrejme ze mysleli 4 miliard ... sak co 1000-nasobok hore/dole, mame v pazi ...
---------- ---------- ----------
:shock: :shock: :shock:

Noobiq

Level 1

10. 5. 2021 06:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pjetro de strateno v preklade .. on americký bilion = naša miliarda

Pjetro de

Level 38

10. 5. 2021 07:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pjetro de @Noobiq: "strateno v preklade" ... aha ho covidovi maturanti sa uz dostali na web? nie su ani schopni kliknut na blby link ...

A)

on americký bilion = naša miliarda
on americký trilion = naš bilión
on americký kvadrilion = naša biliarda
on americký kvintilio = naš trilión
... atd este asi 30 nazvov cisel

B)
ono to neni len "americky" a "nasa", exsituju cele uskupenia desiatok statov co pouzivaju modern British short-scale nazvoslovie a Traditional European Peletier long scale nazvoslovie velkych cisel

:shock: :shock: :shock:

Noobiq

Level 1

10. 5. 2021 11:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Pjetro de @Pjetro de: A pointa?. každý snáď pochopil z mojho príspevku, že iný národ - iné značenie, a netrebalo na to 15 riadkov textu. KEby som tu mal vypisovať značenie každého národa, ani by sa to nezmestilo.