@roob
Protože výslednice sil působící na ten konkrétní odpad je nulová. Odstředivá síla je stejně velká jako gravitační a létá v takové výšce, kde už není ani náznak atmosféry, tedy jeho rychlost se nesnižuje třením.
@CNN
@termit256: Věštění je samozřejmě teoretický koncept. Neuronové sítě nic jiného nedělají. Při genetickém učení neuronových sítí se nechají věštit a těm, co to jde, si necháváme a množíme a těm co ne, ty "zabíjíme". Vaši myšlenku na to, že byste musel obsah ROM tahat do RAM, moc nechápu. Ta ROM by byla samozřejmě RAM, teda jestli vůbec tušíte, co RAM znamená. Žádné přepočítávání indexů není potřeba, protože indexy jsou přesně ty operandy. A ta ROM by samozřejmě byla součástí přímo procesoru. Z hlediska assembleru, když se tváříte, že ho chápete, by to fungovalo tak, že operandy by byly v registrech (nazvěme je třeba X a Y) a instantně (bez ohledu na to, jestli ji chcete) by v registru N (násobení) byla hodnota (X*Y), v registru S (sčítání) by byla hodnota (X+Y), atd. Tedy by to fungovalo stejně, jako třeba když dneska použijete instrukci POP či PUSH, které se chovají podle toho, jak je nastaven registr ukazující na zásobník, přestože ho v té instrukci vůbec nepoužíváte. Ale mám obavu, že vy to stejně nepochopíte. A nepochopíte to proto, že vám chybí ty teoretické znalosti a představivost.
@CNN
@termit256: Vy pořád nechápete, co znamená teoretický koncept. To není o tom, že by se to tak mělo dneska začít dělat, ale o tom, že to tak teoreticky udělat jde. O rychlosti nepadla ani zmínka, tak nevím, proč ji vytahujete. Mimochodem vyhledávat v "rozsáhlé databázi" samozřejmě nic nemusíte, protože ta vaše databáze je obyčejná dvourozměrná tabulka, kde jeden index je jeden operand a druhý index ten druhý operand (jedna aritmetická operace se tedy rovná jednomu čtení). Vy jste pořád upnutý k současnosti a argumentujete tím, jak to funguje dneska. A to vám nikdo nebere. Ano, takhle to dneska a posledních 50 let funguje. Když jsem v 80. letech začínal programovat v assembleru Z80, tak to vypadalo dost podobně jako programování v assembleru x86 v letech devadesátých a ten assembler se asi dodnes moc nezměnil, jen já jsem změnil názor, kdy už si nemyslím, co tenkrát, tedy, že je to ten nejlepší programovací jazyk. Ale teoretické koncepty mají něco do sebe, i když nejsou v daný okamžik lepší. Když jsem se v půlce devadesátých let dostal k programování neuronových sítí, byl to jen takový teoretický koncept. Najít minimální počet neuronů a natrénovat neuronovou síť, která dokáže poznat z 8bitového čísla, zda je to prvočíslo nebo ne, trvalo více než 24 hodin, přičemž v assembleru to je nějakých 6 dělení a 6 podmíněných skoků, tedy v té době řádově mikrosekundy. A netrvalo ani 30 let a ejhle, teoretický koncept se stal realitou a v některých typech úloh válcuje klasické algoritmy. Tak až někdy zase zapnete mozek, zkuste se na to podívat z téhle stránky. Tedy jako na teoretický koncept. Ono to předpočítávání používáme my jako lidi ve svém mozku úplně běžně. Když máte spočítat, kolik je 7*9, tak vás ani nenapadne to počítat, ale vydolujete výsledek ze své paměti. Když po vás budu chtít spočítat 2**16, tak taky řeknete 65536, aniž byste to počítal.
@CNN
@termit256: Vy jste tak hloupočkej, až to bolí. Nejste schopen pochopit rozdíl mezi teoretickým konceptem a realitou. Když autor v článku mluví o adiabatických kvantových počítačích, tak je to taky něco, co nedokážeme vyrobit. A ohánět se tím, že by na to nestačila ani paměť všech počítačů na světě, je opět jaksi o ničem. V roce 1975 měl nejvýkonnější počítač na světě 8 MB RAM. Součet pamětí všech počítačů na světě byl menší, než máte dneska v jednom mobilu. No a pořád i u tohoto teoretického konceptu platí, že nemusíte mít předpočítáno všechno. Ono i tím, že byste měl předpočítány třeba jen 16bitové operace, můžete ušetřit obrovské množství těch "nulování bitů". Třeba 64bitové násobení se nechá realizovat jako 16x 16bitové násobení + nějaké to sčítání.
@CNN
@Daemonius: Rozhodně jsem na nic nepřišel. To, že paměť je alternativa k výpočtům jsme se v nějaké teoretické informatice/matice učili na vejšce už před čtvrt stoletím a ani tehdy to nebyla žádná novinka.
@CNN
Autor jako alternativu navrhuje adiabatické kvantové počítače, což je ještě daleko složitější řešení. Na tomhle paměťovém principu bychom dokázali dneska udělat třeba první mikroprocesor i4004. Ale tentýž procesor bychom na kvantovém principu udělat nedokázali. Navíc ten paměťový princip může být použit i jen k redukci těch výpočtů, a ne k jejich úplnému odstranění. Třeba ten můj příklad na sčítání 32 bitových čísel by mohl používat "předpočítané" 8 bitové sčítání a dopočítávat jen přenosy z nižších bytů do vyšších. Já tu nechci obhajovat nějakou geniální myšlenku. Já to sem psal jen jako příklad, že i s konvenčními postupy jde obejít to nulování bitu. Nic víc.
@nemo
Máte malou představivost. ROM paměť se dá realizovat na principu přerušený/nepřerušený vodič, tedy žádný křemík nepotřebujete, byť křemík v podobě skla (SiO2) by se asi pravděpodobně používal jako izolant mezi vrstvičkami napařovaných kovových spojů. Díky nulové spotřebě můžete takové vrstvičky vrstvit libovolně do výšky, protože nejste limitován teplem, jako u dnešních vrstvených pamětí. Že spotřeba kapacity roste exponenciálně, je pravda, ale to roste i potřeba tranzistorů při dnešní formě implementace.
@focksel
Instrukční sada je soubor instrukcí. A jedna instrukce je "zadrátovaný" postup, jak ji udělat. Tedy při každém vykonávání instrukce se rozeběhne výpočet, který ji vykoná. Když máte třeba instrukci na sčítání, tak ten procesor vnitřně sčítá dvě čísla dost podobně, jako byste to dělal vy na papíře. Jen s tím rozdílem, že on to dělá ve dvojkové soustavě a vy v desítkové. Je tam hradlo, které sečte poslední dva bity, pak další, které sečte předposlední dva bity a případně k nim přičte to, co přeteklo při minulé operaci, atd. Pokud by ta operace sčítání (třeba 32bitová) měla být založena na paměti místo na výpočtu, bylo by k ní potřeba asi 18 EB paměti, což je samozřejmě v dnešní době nereálné. Ale třeba na sčítání 8bitových čísel už by stačilo jen 64 kB paměti. Jinak řečeno, v dnešní době už bychom asi dokázali převést na tento paměťový princip první mikroprocesory z počátku 70. let.
Jen bych doplnil myšlenku autora, že je potřeba nějaká energie na vynulování bitu a čím je čip výkonnější, tím víc operací dělá a tím častěji se ten stav bitu mění. A že to nelze konvenčně vyřešit. To však není pravda. Každý výpočet lze nahradit dostatečným množstvím paměti ROM. Například, když počítáme faktoriál, třeba 100!, tak můžeme buď provést 100x operaci násobení, anebo 1x přistoupit do paměti, kde budeme mít něco jako "matematicko-fyzikální tabulky". Faktoriál jsem zvolil jako ukázku proto, že té paměti je potřeba málo a není problém to zrealizovat. Ale stejně se dá řešit jakákoli početní operace (nic jiného, než početní operace procesor nedělá). Jde jen a pouze o množství té paměti. Tím jsem chtěl říci, že i Landauerův princip lze konvečními metodami obejít.
@achjojik
@Mmchk: Ve Fio vám nic nebrání navázat svůj obchodní účet na měnový účet v té měně, kterou máte jako primární pro investice. Tedy, pokud obchodujete ve velkém s americkými akciemi, můžete si navázat místo korunového dolarový účet a na něj můžete dostat dolary tím aktuálně nejlevnějším způsobem na trhu). Ale pro malé investice to není zas tak podstatné. Ty akcie lítají daleko více, než je nějaké to procento, které investor prodělá na nevýhodném kurzu. A pokud člověk drží dlouhodobě, tak se to ztratí.
@achjojik
@mbartak2000: Tak ten vliv na daný podnik u akcií bych chtěl vidět. Firmy obchodované na těch velkých burzách mají tržní kapitalizaci minimálně v miliardách dolarů, takže abyste mohl mít nějaký vliv i na tu nejmenší firmu, musel byste investovat v řádech stovek milionů dolarů. A samozřejmě vás nikdo do kryptoměn investovat nenutí. Je to riziková investice a měl by do ní jít jen ten, koho nerozhází ani 100% ztráta, která je daleko pravděpodobnější, než třeba u akcií zavedených firem. Ale ani tam není nulová.
@petr_
@Mmchk: Já to vztahuju hlavně k článku, kdy autor má pocit, že těžba škodí a měla by se zakázat. A s tím já nesouhlasím. Byť si myslím, že škodí, tak si taky myslím, že by se zakazovat neměla, stejně jako se nezakazují jiné věci, které škodí stejně, případně i víc.
@achjojik
@Mmchk: Já třeba právě proto doporučuju každému investování přes Fio. Je to banka, takže je pod větším dohledem, než jen nějaký pouhý broker, má těch investorů desítky tisíc, takže má zkušenosti, třeba na ten formulář kvůli dvojímu zdanění své klienty upozorní a dovolí jim ho vyplnit online, finanční úřady uznávají jejich potvrzení o vyplacených a zdaněných dividendách v zahraničí, atd. Prostě ideální pro začátečníka či někoho, kdo se tomu papírování nechce moc věnovat.
@petr_
@Mmchk: Ano škodím. A to s tím papírem a reklamou je podle mě úplně přesně stejné škození, jako jsou ti těžaři. Časopis tu reklamu otiskne kvůli penězům, inzerent ji zadá taky kvůli penězům. Těžaři taky těží kvůli penězům. Tak proč jsou těžaři ti špatní a ti, co zadávají reklamu špatní nejsou? Nebo by začli být špatní až tehdy, kdyby začal papír docházet?
@achjojik
@Mmchk: Investovat je asi trochu něco jiného, než obchodovat. Na investování není co zkoušet. Jde o to jen vybrat, co chci koupit a koupit to. A nenechat se rozházet nějakým nepříznivým vývojem a roky to držet. Myšlenka některých, že vydělají obchodováním, a že budou chytřejší než trh, se většinou ukáže jako mylná.
@petr_
Já na rozdíl od pana autora článku chápu, že škodím. A přiznávám se, že škodit nechci přestat, protože se mi moje životní úroveň líbí. Ale zároveň mám dost slušnosti na to, abych se nenavážel do jiných, kteří taky škodí. Těžba bitcoinu ročně spotřebuje asi 17 kWh na jednoho obyvatele planety. Je to dost. Ale když si spočítáte, kolik sežerou třeba naprosto zbytečně puštěné televize, počítače, kolik sežere pouliční osvětlení, kolik sežerou reklamní plochy, klimatizace nebo vytápění budov určených jen pro zábavu, zjistíte, že ta těžba dělá jen drobečky. Tak proč se navážet zrovna do ní? Jen proto, že zrovna já těžbou neškodím a naopak mám pocit, že ona škodí mně tím, že není dostupný hardware? Věřím tomu, že jsou zase lidé, kterým vadí to, co dělám já.
@achjojik
@mbartak2000: Úroky v bankách pod úrovní inflace jsou celosvětová realita. Ovšem ve vyspělých zemích lidé chápou, že peníze v bance nemají proto, aby je rozmnožili, ale mají je tam jako pohotovostní rezervu. Peníze, co nepotřebují jako rezervu, ty investují. Argument, že cena všeho je závislá na poměru nabídky a poptávky, je jaksi zbytečný. To je prostě fakt. A funguje všude. U BTC, u akcií, u nemovitostí, ale i třeba u ojetého auta. To platilo vždycky. Ale není to argument proti investování. Pokud člověk investuje, měl by investovat s rozmyslem. Neměl by investovat všechno, co má, neměl by všechno investované sázet na jednu kartu, neměl by ani sázet na věci, které jsou spolu provázané. Je třeba hloupé si koupit akcie svého zaměstnavatele, protože když zkrachuje, přijde jak o práci, tak o investici. Stejně tak je hloupé všechno vsadit do tak rizikové investice, jako je bitcoin. Ale není důvod do toho nedat třeba 1 % svých volných peněz. S rostoucím rizikem rostou i případné zisky. A ještě rada na závěr. Investice se neprodávají tehdy, když z nich chcete získat peníze, ale tehdy, když už mají takovou cenu, která se vám zdá moc vysoká, případně váš podíl v nich se vám zdá moc vysoký.
@achjojik
@petr_: Že jste vy na fondech za 10 let vydělal trapných 7 %, byla vaše volba. Správce toho fondu na vás vydělal několikanásobně více. Americké akcie za tu dobu šly na více než trojnásobek, německé na více než dvojnásobek, o bitcoinu ani nemá smysl mluvit. Víc vydělalo i obyčejné stavebko. Vy nechcete, abyste nesl riziko. Tak se pak nedivte, že riziko sice nese někdo jiný, ale zisky taky. Banky jsou soukromé subjekty, které podnikají za účelem zisku, nikoliv za účelem toho, aby zhodnocovaly peníze někomu, jako jste vy. Pokud si myslíte, že je to lukrativní byznys, kupte si jejich akcie.
@mbartak2000
Jeden z důvodů, proč ČR nedohání západ dostatečně rychle, je právě velké množství peněz v bankách, místo toho, aby je Češi investovali. Mít v bance 3 biliony a nechat je, aby na nich vydělávaly banky, je hloupost Čechů. To, že na nich nejenže nevydělávají, ale ještě díky inflaci na nich tratí, je do nebe volají hloupost Čechů. To opravdu není měnovou politikou. Kdyby ti Češi ty peníze do bank nervali horem dolem, tak by banky těch peněz neměly víc, než potřebují na úvěrování, a o peníze by tržně soutěžily vyššími úroky. Jenže dneska, když na úvěry jde cca 60 % toho, co se válí v bankách, se banky nijak snažit nemusí. Kdyby zvedly úroky, tak se jim do těch bank přihrne peněz ještě víc a naopak zvednuté úroky by zvedly i úroky na půjčkách, což by snížilo zájem lidí o úvěry.
@achjojik
@petr_: Že jste vy na fondech za 10 let vydělal trapných 7 %, byla vaše volba. Správce toho fondu na vás vydělal několikanásobně více. Americké akcie za tu dobu šly na více než trojnásobek, německé na více než dvojnásobek, o bitcoinu ani nemá smysl mluvit. Víc vydělalo i obyčejné stavebko. Vy nechcete, abyste nesl riziko. Tak se pak nedivte, že riziko sice nese někdo jiný, ale zisky taky. Banky jsou soukromé subjekty, které podnikají za účelem zisku, nikoliv za účelem toho, aby zhodnocovaly peníze někomu, jako jste vy. Pokud si myslíte, že je to lukrativní byznys, kupte si jejich akcie.
@achjojik
@mbartak2000: Úroky v bankách pod úrovní inflace jsou celosvětová realita. Ovšem ve vyspělých zemích lidé chápou, že peníze v bance nemají proto, aby je rozmnožili, ale mají je tam jako pohotovostní rezervu. Peníze, co nepotřebují jako rezervu, ty investují. Argument, že cena všeho je závislá na poměru nabídky a poptávky, je jaksi zbytečný. To je prostě fakt. A funguje všude. U BTC, u akcií, u nemovitostí, ale i třeba u ojetého auta. To platilo vždycky. Ale není to argument proti investování. Pokud člověk investuje, měl by investovat s rozmyslem. Neměl by investovat všechno, co má, neměl by všechno investované sázet na jednu kartu, neměl by ani sázet na věci, které jsou spolu provázané. Je třeba hloupé si koupit akcie svého zaměstnavatele, protože když zkrachuje, přijde jak o práci, tak o investici. Stejně tak je hloupé všechno vsadit do tak rizikové investice, jako je bitcoin. Ale není důvod do toho nedat třeba 1 % svých volných peněz. S rostoucím rizikem rostou i případné zisky. A ještě rada na závěr. Investice se neprodávají tehdy, když z nich chcete získat peníze, ale tehdy, když už mají takovou cenu, která se vám zdá moc vysoká, případně váš podíl v nich se vám zdá moc vysoký.
@achjojik
@Mmchk: Investovat je asi trochu něco jiného, než obchodovat. Na investování není co zkoušet. Jde o to jen vybrat, co chci koupit a koupit to. A nenechat se rozházet nějakým nepříznivým vývojem a roky to držet. Myšlenka některých, že vydělají obchodováním, a že budou chytřejší než trh, se většinou ukáže jako mylná.
@achjojik
@Mmchk: Já třeba právě proto doporučuju každému investování přes Fio. Je to banka, takže je pod větším dohledem, než jen nějaký pouhý broker, má těch investorů desítky tisíc, takže má zkušenosti, třeba na ten formulář kvůli dvojímu zdanění své klienty upozorní a dovolí jim ho vyplnit online, finanční úřady uznávají jejich potvrzení o vyplacených a zdaněných dividendách v zahraničí, atd. Prostě ideální pro začátečníka či někoho, kdo se tomu papírování nechce moc věnovat.
@achjojik
@mbartak2000: Tak ten vliv na daný podnik u akcií bych chtěl vidět. Firmy obchodované na těch velkých burzách mají tržní kapitalizaci minimálně v miliardách dolarů, takže abyste mohl mít nějaký vliv i na tu nejmenší firmu, musel byste investovat v řádech stovek milionů dolarů. A samozřejmě vás nikdo do kryptoměn investovat nenutí. Je to riziková investice a měl by do ní jít jen ten, koho nerozhází ani 100% ztráta, která je daleko pravděpodobnější, než třeba u akcií zavedených firem. Ale ani tam není nulová.
@achjojik
@Mmchk: Ve Fio vám nic nebrání navázat svůj obchodní účet na měnový účet v té měně, kterou máte jako primární pro investice. Tedy, pokud obchodujete ve velkém s americkými akciemi, můžete si navázat místo korunového dolarový účet a na něj můžete dostat dolary tím aktuálně nejlevnějším způsobem na trhu). Ale pro malé investice to není zas tak podstatné. Ty akcie lítají daleko více, než je nějaké to procento, které investor prodělá na nevýhodném kurzu. A pokud člověk drží dlouhodobě, tak se to ztratí.
Zase článek, jak jsou kryptoměny a jejich těžení zlé a jak by nám to mělo vadit. Realita je taková, že těžení zlata, diamantů, ropy i dalších nerostných surovin plundruje naši planetu a nic s tím neděláme. Realita je taky taková, že na svou existenci dneska vynakládáme možná tak 5 % energie (a to jsem hodně velký optimista), zbytek jde na naši zábavu. Sedíme u počítače, hrajeme hry, čteme si články, diskutujeme, díváme se na seriály, chodíme do kin, divadel, na koncerty a na sportovní utkání, jezdíme a lítáme na dovolené, vyvalujeme se ve vyhřívaných bazénech. Ale i jíme jídlo z druhého konce světa, oblíkáme se do oblečení z druhého konce světa. Většinu věcí nevyhazujeme proto, že by se nedaly používat, ale proto, že jsme si pořídili něco lepšího. A takhle se chováme všichni. Ale dost z nás si to nepřipustí a místo abychom začali u sebe a kriticky se podívali na to, jak se chováme, si najdeme společného nepřítele, který nedělá nic jiného než my - huntuje planetu.
@achjojik
@Maximumspeed: Ach jo. Jak nahranej. Když AMD bylo na koni s Athlony 64, taky mělo představu, jak poroste do nebes. Jenže za 5 let bylo vše jinak. Tedy myšlenka, že protože dneska má AMD skvělé produkty a proto může riskovat nějaké výrazné objednávky výrobních kapacit za třeba 5 let, je dost mimo. Za 5 let může jednak mít Intel na trhu úplně něco jiného (a klidně nevyráběného u sebe, ale u TSMC), ale hlavně, může být trh někde jinde jako celek. Vloni z toho trhu začaly ukusovat produkty Applu s vlastními čipy, během těch 5 let zcela jistě vyrukují i jiné firmy s ARM čipy do počítačů a dost možná se objeví ještě úplně něco jiného. Anebo taky může přijít hluboká finanční krize, kdy se prodeje počítačů propadnou klidně na polovinu (což se možná propadnou i bez krize). A ještě jedna poznámka. Nemáte rád Intel, ale zároveň vykládáte, jak západu ujel vlak. Ano, západu ujel vlak, ale můžou za to takový nýmandi, jako je AMD, Apple a skoro všichni další, kteří tu svou výrobu do té Asie přesunuly. A Intel jako jeden z mála to neudělal (alespoň ne u těch nejdůležitějších fabrik).
@achjojik
@Maximumspeed: Pořád nainvní představy. Na západě prozřeli a začnou podporovat stavbu nových továren. A podle vás, z toho vytěží zrovna GF, která je vlastněná Arabáky, a ne TSMC, Samsung, Intel, Texas Instruments, Micron (ti všichni už fabriky na čipy mají), případně Apple, Broadcom, Qualcomm, nVidia, Amazon (což jsou ti, co vyrábějí nějaké čipy, fabriky zatím nemají, ale měli by finance na jejich rozjezd). Stavba fabriky je jednak dost riziková tím, že nemáte jistotu, že se vám ten výrobní proces podaří odladit, případně tím, že konkurence udělá proces lepší, ale je riziková také tím, že se klidně může stát, že až ji za 5 let dostavíte, že bude celosvětový přebytek výrobních kapacit, což srazí ceny čipů a vám se vaše investice nevrátí. A jsme zase u toho. AMD na to nemá. Nemůže tak riskovat. Když měla naposledy velké oči a nasmlouvala si obrovské kapacity GF, které nedokázala naplnit, tak roky platila za neodebrané čipy.
@Elevea
@blackbox: Ale já nikde neberu jistotu, že mám ve všem pravdu. Ale na rozdíl od jiných jsem ty osnovy četl. Tedy alespoň vím, o čem mluvím. Můžu si je vykládat blbě, ale nebudu tvrdit, že je v nich něco, co v nich není, jako spousta zdejších diskutérů. A ano, když tu někdo tvrdí, že je v nich něco, co v nich není, je lhář. A je úplně jedno, jestli to budete okecávat horem nebo dolem.
@achjojik
@Maximumspeed: Co má společného to, že má Intel problém s architekturou, s tím, že podle vás AMD bez lidí a s daleko menšími investicemi je schopná postavit továrnu na lepší proces, než má on? To opravdu nevidíte, jak jste úplně mimo realitu? Sám mám AMD procesor a fandím jim. Ale přeci nebudu zavírat oči nad tím, že Intel dokáže, i když na tom není nejlépe, investovat ročně 15 miliard a dalších 20 miliard vykázat v čistém zisku. AMD může mít skvělé produkty, ale to z ní nedělá nějakou hvězdu. Místní pekař může péct lepší chleba, než třeba Penam, ale na to, aby ho dokázal předčít na trhu, to ani zdaleka nestačí. Musel by masivně investovat, na což nemá. A pokud se do toho přesto pustí, je dost velké riziko, že si ukousne moc velké sousto a zkrachuje, protože to nezvládne ufinancovat. Daleko rozumnější je, že bude postupně zvětšovat svůj podíl na trhu. Ale s rychlostí, kterou je schopen ufinancovat. A v situaci toho pekaře je dneska AMD.
@Elevea
@blackbox: Jestliže si někdo vědomě nepřečte osnovy, o kterých tu pak pindá, není to omyl. Je to záměrná lež. Spoléhá na to, že mu to projde, protože když se lež vyřvává dostatečně hlasitě, vždycky se najde dav hlupáků, co jí tleskají.