Zamyšlení: Vstoupí nVidia na pole CPU?

Na vztah mezi procesory a grafickými jádry se musíme podívat opět a znovu přehodnotit svá stanoviska. Před téměř deseti lety měly tyto dvě téměř samostatné jednotky v počítači společného přibližně tak prvek, ze kterého se vyráběly. Posledních pár let ale dokazuje, že se grafická jádra a procesory výrazně přibližují, posuďte sami: GPU (Graphics Processing Unit) jsou nyní mnohem více programovatelné díky unifikované architektuře a podpoře různých programovacích rozhraní, krom DirectX, OpenGL a také například OpenCL. V poslední době je často zmiňované například rozhraní CUDA založené na programovacím jazyku C a poté konkurenční FireStream od ATI.

i Zdroj: PCTuning.cz

Naopak CPU (Central Processing Unit) se škáluje přidáváním dalších jader, přítomností paměťových řadičů a v budoucnosti přibudou také samostatná grafická jádra přímo uvnitř "balení" procesoru. To lze také vnímat jako přibližování těchto dvou dosud různých čipů. Jednoduše shrnuto, CPU a GPU v poslední době čím dál tím více splývají (při psaní mě napadl jeden významný praktický příklad, na kterém lze dokázat toto "sbližování" - až dosud jste video konvertovali pomocí procesoru, nově to však grafické karty stíhají násobně rychleji). A co s tím nVidia? Jakmile budou grafické čipy uvnitř procesorů dostatečně silné pro hry a výpočty, nebo povede-li se procesorům podávat takové výkony, aby dokázaly při hraní nahradit grafiky, nebude pro tuto společnost na trhu místo. A nyní do historie.

i Zdroj: PCTuning.cz

Společenství vyvíjející sběrnici HyperTransport je primárně spojeno se jménem procesorové dvojky na trhu, společností Advanced Micro Devices. Málokdo však tuší, že v tomto koncorsiu měla nVidia také účast, a tak vlasntí technologie umožňjící celkem efektivní propojení případně vyvinutého procesoru s pamětmi a severním můstkem. Ta samá technologie umožnila nVidii vstup na pole výrobce čipsetů, primárně pro procesory společnosti AMD, následně byly vyvinuty také čipové sady pro procesory od Integrated Electronics.

Dále: Technologie SOI - Silicon-on-Insulator spočívající na pokládání silikonové a nevodivé vrstvy na sebe (velice zjednodušeno) je také spojena především s procesory od firmy AMD. Tato technologie je využívána také nVidií, která se podílela na vývoji, jsou jí vyráběny různé komponenty a čipy, primárně je však SOI navrhováno pro mikroprocesory typu x86, ARM a případně procesory architektury Power. nVidia má tedy potencionální zkušenosti s výrobou procesorových jendotek.

i Zdroj: PCTuning.cz

i Zdroj: PCTuning.cz

Jako slepice vejci. Každé je něco jiného, ale kdo na první pohled pozná rozdíl? ;-)

Přesouváme se do součastnosti. Leden roku 2009 znamenal pro nVidii výraznou změnu, tedy hlavně pro vedení výzkumu. Do čela se postavil muž jménem William Dally, který má na svědomí procesorů typu Larrabee a také například Cell, který je známý svým vysokým výpočetním výkonem. Will je odborník na "souběžné výpočty," tedy pracování jednoho jádra na více threadech, "polopatě" řečeno. Drby sahající ještě níže do "undergroundu" vývojových center hovoří o tom, že nVidia si najímá odborníky ze společnosti Stexar, a to nejen v poslední době, tato praktika má trvat již několik let.

Podívejme se na situaci nVidie s nově nabytými fakty. Společnost teoreticky může být úplně vytlačena ze hry, AMD i Intel mají svá grafická jádra. Na druhou stranu jde o spolumajitele patentů na sběrnici HyperTransport Technology, SOI výrobní proces, nesmíme opomínat "haldu" odborníků na vývoj procesorů a v neposlední řadě velice vysoký kapitál nabytý téměř dvacetiletým působením na nejrychleji se rozvíjejícím trhu posledních třiceti let. Jakmile AMD i Intel dodá své platformy schopné, stabilní a výkonné, opravdu pro nVidii nebude místo. Je tedy pouze otázkou času, kdy nVidia vstoupí na trh s vlastními procesory, nebo SoC (System on Chip) platformami. A pravděpodobně to bude dříve, než později.

Námět na tento článek a mnoho informací pochází z článku serveru X-Bit Labs