CZC.Gaming Majesty – herní křeslo pro komfortní zábavu | Kapitola 2
Seznam kapitol
Zahoďte staré nepohodlné židle a pryčny, ze kterých je člověk téměř ve stejném stavu jako když ho lámou v kole. Dopřejte si taky trochu toho pohodlí, ať už chcete jen nasávat nekonečný konzumní obsah nebo strávit noční seanci u oblíbené hry.
Na začátek omluvte kvalitu fotek, světelné podmínky teď v zimě byly prachmizerné a podle toho i vypadají. Musím si vypomoci produkčními fotkami od CZC.
Tak se podíváme, co to vlastně v krabici přišlo. Křeslo je dodáno rozložené, ale netřeba se strachovat. V podstatě stačí našroubovat čtyři nohy, nasadit opěrák, na ten našroubovat dvě ližiny pro nasunutí bočních opěrek a je vymalováno. Poté následuje svalení do křesla a nalezení vhodné relaxační polohy.
Jelikož křeslo vyžaduje trochu toho šroubování, podíváte se zblízka na konstrukci. Ta je pochopitelně zcela primitivní a jednoduchá, boky jsou spojeny třemi příčkami a pohyblivým mechanismem sedáku a opěráku. Díky tomu se křeslo trochu viklá, když zalomcujete za bok, ale to je dnes vlastnost téměř každého nábytku, možná kromě toho z tvrdého masivu (tudíž ne třeba z borovice – mám postel jak z 4cm buku, tak z 2cm borovice a borovice sice splní účel, ale zatímco buk se ani nehne, borovice je o dost volnější).
Přece jen jsem byl ale zaskočen, když se křeslo jaksi celé naklonilo. Říkal jsem si, to asi dělat nemá a proto jsem se opět potopil a zkoumal co je špatně. Objevil jsem, že pohyblivý mechanismus, který má na celé pevnosti zásadní vliv, byl prakticky vyháknutý zpoza šroubu, který ho měl držet. Na mechanismu jsou totiž výřezy pro šrouby – nasadit shora a pak vodorovně zatlačit směrem dozadu. Tudíž jsem prostě šrouby povolil, celý ten pohyblivý vehement správně usadil a pak šrouby dotáhl. Problém vyřešen. Tohle mohl být jen špatně složený kus, mohl to být nedotažený šroub a při dopravě sedák prostě vyklouzl, čili z toho nebudu dělat závěry.
Opěrák samotný se nijak nešroubuje, jen se nasadí na dvě ocelové tykadla, zacvakne a hotovo. Opěrák má ještě dva boční kusy rozšiřující plochu a ty se jen nasadí do lyžin. Zkrátka celá montáž nezabere víc než deset minut a z toho nejdéle trvá našroubovat ocelové nohy, protože to je celkem osm šroubů. Pro upřesnění, předek křesla má plastové nohy se závitem a zadní část dřepí na ocelových nohách. Zřejmě proto, že v zadní části bude koncentrovaná mnohem vyšší hmotnost, pokud tedy nenosíte betonové cvičky. Na nohy se ještě lepí kulatý filc, což má šetřit pevné podlahy.
Když už je vše v richtiku, posledním doladěním je přilepení krycí látky opěráku ke spodní části křesla a nahození bederního polštáře. Ten mi však nevyhovoval, proto jsem ho vyměnil za můj vlastní bederní polštář, který je anatomicky tvarovaný. Používám extra bederní polštář už řadu let a rozhodně bych ho doporučil všem, kdo mají nějakou herní židli, kde bederní opěrku supluje jakýsi kus molitanového kvádru. Sezení je mnohem lepší.
Po první usazení do křesla jsem byl potěšen bohatým polstrováním a celkovým pohodlím. Sedák je velice hluboký, zhruba 57 cm do zlomu, kde přechází v opěrku pro nohy. Díky hloubce si tudíž člověk neodkrví šunky, protože hmotnost se lépe rozloží. S mými 190 centimetry jsem si našel polohu i na opření hlavy, opěrák má na výšku cca 67 cm. Naproti tomu šířka sedáku je pouze 47 cm, tudíž prostorově výrazní občané budou mít problém se vejít, a to má mít křeslo nosnost až 140 kg. S tím bych byl opatrný.
Změna polohy je automatická, stačí zatlačit zády a už to jede, zároveň s ním se zvedá i podnožka. Celý pohyb je závislý na tom, jak moc chcete v křesle ležet. Zhruba v půlce je poloha „mezi“, kde se opěrák trochu zacvakne. Když chcete dál, trochu se přizvednete a zase zatlačíte zády, to samé když chcete z křesla vycestovat z normálního sedu. Trochu přizvednout, pak se opřít nohama do podnožky a jsme venku. Celé nastavení polohy mi přišlo naprosto přirozené a snadné.
A to nejdůležitější – křeslo je bohatě vycpané a pohodlné. Já sám jsem na pohodlí vysazený exot, mám pěnovou předložku ke klávesnici, extra anatomický bederní polštář, pod nohama další polštář, na opěradlech své židle mám další extra molitan, zkrátka si potrpím na komfort. Tudíž když prohlásím, že se mi v křesle sedí a vegetuje v náramném pohodlí, musí to tak být a hoví se v něm dobře i bez oné bederní výplně. Když jsem se povaloval u filmu, lebedil jsem si o mnoho víc, než v té prokleté herní židli, ač ji mám vytuněnou a ještě mám i bobek pod nohy. Kdepak, křeslo je o mnoho levelů výš. Jediný skutečný problém vyvstává ze samotné koncepce – když se člověk válí v křesle, těžko bude obsluhovat myš a klávesnici, tudíž gamepad je na paření nutností. Punková varianta je hodit přes nohy nějakou desku a na ní mít bezdrátové nářadí. A nebo, chcete-li z křesla jen pustit film, muziku nebo Youtube, stačí bezdrátová klávesnice s integrovaným touchpadem, což se mi osvědčilo.
Ještě bych dodal, že potah je samozřejmě látkový a křížem prošívaný, s logem CZC. Osobně se mi vzhled líbí a dobře mi do kutlochu pasuje, jelikož mám všechno bíločerné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
