Historie grafik v noteboocích: pixel shaders a IGP
Hardware Článek Historie grafik v noteboocích: pixel shaders a IGP

Historie grafik v noteboocích: pixel shaders a IGP | Kapitola 6

Jiří Zima

Jiří Zima

31. 12. 2014 03:00 5

Seznam kapitol

1. Pixel shadery nastupují 2. Pixel Shader poprvé mobilně 3. Shader Model 2.0 a odlišný přístup ATI a NVIDIE 4. Trident CyberBlade (2001) 5. Jádro S3 Savage/IX ještě jednou (2001), SiS 630 6. První krůčky Intelu s 830MG (2001) a srovnání výkonu

Nedávno jsme se věnovali začátku rivality mezi společnostmi ATI a NVIDIA. 3D už měl každý čip a od herních se oddělily profesionální varianty pro 3D/CAD nasazení. Dnes se podíváme na první grafické čipy s pixel shadery a na část historie se podíváme znovu z opačného konce spektra – integrovaných grafik.

Reklama
Reklama

První krůčky Intelu s 830MG (2001)

Intel je posledním z řady, kterému se zachtělo mít své vlastní integrované jádro v noteboocích a stihl to ještě před koncem roku. Došlo na něj v čipové sadě Intel 830MG. O Intelu jsem se již v minulých dílech jednou zmínil a šlo o odkup společnosti Chips&Technologies, která byla v noteboocích během 90. let velmi oblíbená a byla jedním z tahounů mobilního segmentu. Intel ji odkoupil, aby získal potřebné technologie a zejména nové schopné zaměstnance pro vlastní projekt. Pro 3D část si licencoval technologie od STMicro (zejména dlaždicový způsob zpracování 3D obrazu použitý v kartách PowerVR Kyro).

V roce 1998 jeho počínání vyústilo v desktopovou grafiku Intel i740 demonstrující možnosti sběrnice AGP 2x (Intel záměrně osazoval málo vlastní paměti, aby se většina textur ve 3D tahala přes sběrnici). Čip měl dvě pixel pipelines a podporoval DirectX 5. Velkého úspěchu se ovšem nedočkal, přestože jeho výkon nebyl špatný na levné řešení.

O rok později Intel tento čip vylepšil o nové technologie (podpora DirectX 6), přidal výkon a nazval jej i752. Opět šlo o řešení s malou vlastní pamětí, které spoléhá na maximální využití AGP. Není divu, že ještě téhož roku vložil toto jádro do čipové sady (i810/i815). Šlo ovšem pouze o řešení pro stolní počítače a stojí za pozornost, že BIOS vyhradil pro videopaměť pouze 1 MB prostoru. Zbytek (do 32 MB) si grafika odebírala z hlavní paměti až na základě požadavků aplikací v operačním systému.

Do notebooků se dostává až druhá generace Intelovských sdílených řešení – i830MG. 128bitové jádro s dvěma pixel pipelines podporuje DirectX 7 a tiká na 166 MHz. Počin od Intelu má proti konkurenci nevýhodu hlavně v horší akceleraci videa – ani nevím, zda šlo o hardware, nebo ovladače, ale některé větší datové toky už dělaly grafice problémy a lidé si na to čas od času stěžovali. Taktéž v ovladačích byly zprvu chyby, kdy se externí monitor přepínal do vertikální frekvence 60 Hz, kterou nebylo možné zvednout, a občas nefungovala rozšířená plocha.

V případě 3D vykreslování byl použit zmíněný dlaždicový způsob, kdy se pro každý snímek nejprve spočítá geometrie a osvětlení, aby se následně obraz rozdělil do dlaždic, které se následně zpracují. Výhodou takového řešení je, že se nemusí počítat pixely objektů, které jsou překryté jinými objekty.

Z výsledků grafických testů 3D Mark 2001 lze vyčíst, jak si vedla integrovaná jádra (zde označená IGP) v porovnání s různými třídami dedikovaných mobilních čipů a desktopovou GeForce2MX (jakožto tehdy typického zástupce střední třídy).
Z výsledků grafických testů 3D Mark 2001 lze vyčíst, jak si vedla integrovaná jádra (zde označená IGP) v porovnání s různými třídami dedikovaných mobilních čipů a desktopovou GeForce2MX (jakožto tehdy typického zástupce střední třídy).

3D výkon naopak zas takový problém nebyl (v mezích sdílených řešení). Pohyboval se okolo SiS 630 a tím, že se dostával i do dražších notebooků s lepšími procesory, mohl jej místy překonat i o 20 % (SiS ovšem vítězil v kompatibilitě). Zde se ukázala hlavní výhoda Intelu – jakožto výrobce procesorů by respektovaný i v čipových sadách, takže měl lepší cestu podívat se také do ultramobilních profesionálních řešení.

ThinkPad X30 stál 3000 dolarů a za tuto cenu jste dostali 12“ ultramobilní profesionální stroj s hmotností 1,7 kg a čtyřmi hodinami výdrže na jedno nabití. Uvnitř bylo 1,2GHz Pentium III-M, 256MB RAM a integrované Wi-Fi. Patřil k prvním vlaštovkám profesionálních notebooků s integrovanou grafikou (zdroj: hardwarezone.com.sg).
ThinkPad X30 stál 3000 dolarů a za tuto cenu jste dostali 12“ ultramobilní profesionální stroj s hmotností 1,7 kg a čtyřmi hodinami výdrže na jedno nabití. Uvnitř bylo 1,2GHz Pentium III-M, 256MB RAM a integrované Wi-Fi. Patřil k prvním vlaštovkám profesionálních notebooků s integrovanou grafikou (zdroj: hardwarezone.com.sg).

Nejsem si jen jist, zda uživatelé těchto notebooků byli také nadšení. Tedy vlastně jsem – v této době se začala formovat averze vůči sdíleným řešením, která u některých trvá dodnes. Například při přechodu z ThinkPadu X23 na ThinkPad X30 byl integrovaným Intelem nahrazen dedikovaný Radeon 7000, jehož výkon byl skoro dvojnásobný; u konkurence byla situace obdobná.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Byl detekován AdBlock

Pctuning je komunitní web, jehož hlavním příjmem je reklama. Zvažte prosím vypnutí AdBlocku, ať můžeme všem čtenářům i nadále přinášet kvalitní herní zpravodajství, články a videa.

Děkujeme

Váš tým Pctuning