Nejlevnější tablety v testu II. – vyplatí se za dva tři tisíce? | Kapitola 7
Seznam kapitol
V prvním díle jsme si představili první trojici nejlevnějších 7“ tabletů s OS Android. Dnes je na řadě druhá várka, která doplní počet testovaných kousků na finální pětici. Projdeme si srovnávací testy a konečně zhodnotíme, jestli se levným tabletům raději vyhnout obloukem, nebo zdali stojí za koupi. Funkčně nás určitě překvapily, ale...
V tuto chvíli za sebou máme podrobný popis všech pěti zařízení, která se nám sešla v testu. Do jisté míry si troufám tvrdit, že jde o tablety velmi podobné a rozdíly jsou tak především ve vzhledu. Pokud jste ale minulý i dnešní článek četli pozorně, určitě jste si všimli, že shoda není až tak 100%. Velmi výrazně se liší nejenom softwarová výbava, ale především pak kvalita zpracování nebo rozsah příslušenství.
A i když jde o jednu kategorii, tedy levné tablety se stejným operačním systémem, srovnávací testy se nedělají úplně snadno. V první řadě za to může nekompatibilita některých benchmarků s jednotlivými zařízeními, což byl problém např. ZEDu.
V rámci testování jsem se zaměřil na tři okruhy. A vezmeme to tedy pěkně postupně.
Test výkonu
Tím prvním, co jsem zkoušel, byl výkon. K tomu účelu jsem využil nejrozšířenější benchmarky pro Androidí zařízení, kterými jsou: AnTuTu, Linpack a Quadrant Standard. Pro srovnání jsem pak využil výsledků naměřených na tabletu Asus Transformer, který jsme testovali nedávno.
Naměřené výsledky tak sumarizuje následující tabulka, kde však chybí hned dva výsledky z tabletu značky ZED, protože na něm se tyto aplikace nepodařilo spustit, respektive Linpack ani nainstalovat. Druhý problém byl pak u PlayTab2 od Point of View, který nedokázal zobrazit výsledky s testu AnTuTu, jinak je ale výsledek poměrně výrazně vypovídající a hlavně překvapující.
Nejlépe sice dopadl právě výše zmiňovaný PlayTab2, ale jeho náskok se dal předpokládat už z důvodu výkonnějšího procesoru. Překvapení však nabídl poslední testovaný model, tedy Archos 7. Ten předčil všechny ostatní tablety ve všech třech testech a to i přes fakt, že nabízí menší operační paměť. Pro jistotu jsem pak testy ještě jednou opakoval, abych si byl jistý, že se nejedná o chybu a opravdu Archos takhle zabodoval. Ostatně vše shrnuje ještě graf.
Test spotřeby
Druhý v pořadí byl test spotřeby. U těchto malých zařízení se samozřejmě nebude jednat o nijak zásadní hodnoty, nicméně o to zajímavější může být, jaké rozdíly jednotlivé tablety nabídnout. Podotknu jen, že test probíhal u všech zařízení s maximálním jasem displeje se zobrazeným webovým prohlížečem na titulní straně Google.com, aby byly podmínky opravdu stejné.
Zde si nejlépe vedl opět Archos, který při práci potřeboval jen 8 W a při pouhém nabíjení s vypnutým displejem dokonce jen 6 W. Nejhůře naopak dopadl model Prestigio, který se dostal dokonce na 11 W při standardním používání. V kombinaci s jeho výdrží to není nijak povzbudivá hodnota, to se musí uznat.
Test baterií
No a poslední a pravděpodobně nedůležitějším testem, jehož výsledky jsem ale už zmínil v rámci každého testovaného tabletu, je výdrž na baterii. Tabulka s výsledky ale ještě nabízí přehled o naměřených hodnotách doby nabíjení jednotlivých zařízení, které se také poměrně dost liší. Rozdíl mezi nejrychleji nabítým Archosem a nejpomaleji nabitým ZEDem je takřka hodina čistého času, což opět není málo.
V rámci výdrže se pak v čele drží dvojice Yarvik a Archos, což už jsem jednou zmiňoval. Pokud tedy budete vybírat z testovaných tabletů, doporučuji zvolit některého z těchto dvou, protože jak je vidět, tak v rámci energetického managementu jsou na špičce.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
