Test Asus TUF Gaming RTX 5060 Ti 16GB OC. Co umí nejdražší RTX 5060 Ti? | Kapitola 5

V ideálním případě by testy hardwaru měly vypadat tak, že jej testuje ve stejných hrách, na stejné nastavení, vedle stejného procesoru a při stejném rozlišení jako hráč. V takovém případě by si hráč udělal přesný obrázek, po které grafické kartě má sáhnout. Jenže každý hráč hraje jiné hry, používá jiné nastavení, má jiný procesor, jiné rozlišení a obecně nelze vymyslet jediná správná cesta, jak testovat hardware. Nikdy po přečtení jednoho testu nebudou spokojeni úplně všichni, protože test nezodpoví právě jejich otázku a necílí jejich specifické používání a hraní.

K testům tedy přistupujeme jinou metodou, která sice nezodpoví přesné otázky konkrétních hráčů, ale obecně porovnáváme grafické karty mezi sebou. Ukazujeme, jak jsou jednotlivé modely výkonově vzdáleny mezi sebou. Uživatel si musí sám stanovit cenový strop, říct si, na jaké rozlišení bude hrát a kolik potřebuje fps ve svých oblíbených hrách. Na tyto otázky nemůžeme zodpovědět, protože neznáme přesnou situaci každého jednotlivého hráče.

V diskuzích jsem hodně viděl komentáře typu: „Vždyť je zbytečné testovat RTX 5050 ve 4K“ nebo „Proč testujete RTX 5090 ve Full HD?“ Případně to mohou být komentáře, proč RTX 5090 testujeme v Counter-Striku 2 na nízké detaily a proč u některých testů RTX 5050 máme zapnutý path tracing. Těmito testy neříkáme, že někdo takto bude grafiky reálně používat, ale ta data z několika důvodů potřebujeme.

Všem je asi jasné, že RTX 5060 s 8 GB VRAM není dostatečně výkonná pro hraní ve 4K rozlišení, my ovšem potřebujeme ukázat důkaz. Kdybychom někde měli udělat čáru, od které grafiky už hraní ve 4K testujeme, kde by byla? Nemůžeme u RTX 5060 neudělat herní testy ve 4K, zatímco u RTX 5060 Ti 16 GB ano – potom by nám přeci chybělo porovnání, o kolik je RTX 5060 Ti 16 GB rychlejší. A tuto kartu už s odřenýma ušima a u méně náročných her pro hraní ve 4K použít můžete. Nikdy tedy nejde najít přesnou hranici, od kdy nějaké testy dělat, nebo nedělat.

Podobně lze argumentovat proti tomu, že v reálném nasazení si hráč jinak nastaví detaily hry pro hraní ve stejném rozlišení na RX 9060 XT a RX 9070. To je pravda, ale opět se zde dostáváme do slepé uličky s tím, že za prvé každý hráč preferuje jinou kvalitu detailů a jiné fps. Dále tohle by kompletně zhatilo jakékoli možnosti porovnání reálného výkonu testovaných karet mezi sebou. Když zachováme stejné nastavení detailů ve hrách od RTX 5090 po RTX 5050, tak nám to umožní dát všechna čísla vedle sebe a grafiky mezi sebou porovnat.

Když se podíváte na testované hry, zjistíte, že používáme spektrum různě náročných her. CS2 na nízké detaily ukáže nenáročné situace pro nejlevnější grafiky a hry s path tracingem ukáží rozdíly mezi těmi nejvýkonnějšími modely. Mezi hrami tedy najdete aspoň nějaké relevantní tituly s rozumným nastavením grafických detailů pro každou testovanou grafiku. Znamená to, že u extrémů jako RTX 5090 a RTX 5050 některé testy nebudou dávat smysl, ale to je cena za to, že potom můžeme porovnávat výkon všech testovaných grafik v jednom grafu.

Jak číst výsledky testů

Pokud vás zajímají výsledky pro konkrétní rozlišení, tak se jednoduše podívejte na shrnutí výsledků v daném rozlišení. Tam uvidíte všechny výsledky v jednom grafu, zvlášť rozdělené výsledky pro rasterizaci i ray tracing a nabízíme i přepočet ceny za fps pro orientační zhodnocení výhodnosti koupě.

V datech uvidíte výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými modely, po najetí na vybraný model v grafu se ukážou procentuální rozestupy mezi jednotlivými grafikami. Následně je na vašem uvážení, zdali se vám vyplatí připlatit za vyšší výkon nebo ušetřit a spokojit se s nižším výkonem. Cílem našich testů je co možná nejpřesněji ukázat rozdíly mezi grafickými kartami. K tomu směřuje celá testovací metodologie.

Pokud vás zajímá, jaké fps byste s konkrétní grafickou kartou dosahovali ve hrách, doporučuji si projít jednotlivé testy. Mějte na paměti, že ty typicky nezahrnují použití DLSS, FSR a XESS, takže reálně byste měli více fps. Pro tyto případy občasně publikujeme článek „Jak se hraje s“, kde hry nastavujeme na míru dané kartě a ukazujeme reálná fps. Ale ani tyto články nejsou směrodatné pro všechny, protože se omezujeme třeba na jedno rozlišení nebo testy děláme s jedním konkrétním procesorem.

Retestování

Většinou se nám stává, že na test přijde více než jeden model třeba od GeForce RTX 5060 Ti 16 GB. V takových případech děláme testy přetaktování, kdy druhou recenzi v pořadí přetaktujeme a ukážeme zajímavou sadu výsledků. Tyto výsledky ovšem berte s jistou rezervou, protože přetaktování není zaručené a vy byste při přetaktování stejného modelu, ale jiného kusu dosáhli jiných výsledků.

Dříve jsme občasně udělali v krátké době retest například u dvou RTX 5080 ode dvou výrobců, to už dělat nebudeme, protože naměříme téměř shodné výsledky. Zde nastává problém s chybou měření, oba modely mají plus minus stejný výkon, ale v jedné hře naměříme trošku více a v druhé trošku méně. V souhrnných výsledcích bude jedna karta mít třeba o několik desetin procenta vyšší výkon, ale reálně mají shodný výkon a čtenář se snaží interpretovat jen chybu měření.

Proto pokud budeme dělat v krátké souslednosti testy více podobných modelů za sebou, využijeme tatáž data pro výkon. Otestujeme pouze provozní vlastnosti a ujistíme se, že výkonové testy jsou skutečně ve statistické odchylce od prezentovaných dat. Až když provádíme testy po dlouhé době, tak ověříme, zdali se například vlivem ovladačů výkon nezměnil. Test této grafické karty využívá starší data.