Zpět na článek

Diskuze: Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Petr

Level 1

24. 3. 2024 22:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Hodně zajímavý a až vědecký článek. Zajímalo by mě, jak se k této problematice stavíte v roce 2024, tedy o několik let později od vydání článku. Má vůbec klasické HDD ještě smysl? A taky jaká je reálná životnost takového disku? WD BLUE, BACK, GOLD, RED PLUS/PRO, PURPLE... Možná by to chtělo nějaký srovnávací test. A stejně jsou pořád některé disky CMR a některé SMR. Změnil se váš postoj za ty roky? Co by se dalo dodat v době M2 disků k tomuto článku? Jaké médium je nejlepší pro kvalitní zálohu dat? Nebo respektive pro trvalé uchování dat. Mnoho otázek mám. A ještě si říkám, škoda, že se ty disky nerozebraly a nezjistilo se, jak to s tím počtem plotem ve skutečnosti je. A defragmentace plného disku by to SMR možná i nenávratně poškodila. 🤔 By mě zajímalo co s tím diskem CZC nakonec udelalo, beztak se prodal potom jako "rozbalený" kus... 🤔😅

Milsa

Level 1

14. 9. 2021 11:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Vlastne aj klasické disky začínajú používať čiastočné SMR technológie. Môže byť, že sa to prejavilo na výkone CMR disku v teste? Viac info na:
http://dsl.sk/article.php?article=25356&title=
Dosť ma prekvapilo, že aj bežný disk musí občas prepísať dáta nanovo.

Diskar

Level 1

14. 9. 2021 12:15

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milsa @Milsa Toto je zcela něco jiného a není to nic společného se SMR. Tady se nejedná o záměrném poškozování vedlejších stop zápisem samotným. Toto je přesně to, co jsem níže nazval "SMR jev od počátků diskového záznamu".
Jednak data ve vedlejších stopách "rozmazávají" vedlejší laloky magnetického pole zapisovací hlavičky a jednak je ovlivňují magnetickým polem magnetická zrna ve vedlejších stopách. Samozřejmě i ve stopě zapsané navzájem.
Ale kontrola zapsaných dat se dělá léta letoucí z těchto důvodů, žádná novinka.
Dříve se doporučovalo celý disk přečíst a nejlépe všechna data zapsat znovu. Při tehdejších kapacitách disků to ještě šlo.
Ale když jsme u toho tebou odkazovaného článku. Výrobce se mohl, ale nechce se pochlubit jak to bude s životností NAND. Co je v článku popsané, že je uložené na plotnách, tak to není všechno. Tam je také uložené např. číslo stopy, počet vadných sektorů ve stopě, počet náhradních sektorů ve stopě a kde jsou a dalších mufnáct informací pro řadič. Dříve se to jmenovalo servisní data.
Když klekne NAND jenom s informacemi o datech, tak obnova dat bude hodně veselá.
Kolik toho totiž musí nacpat do NAND, aby se mohl prsit významným uvolněním místa na plotnách?
Popis stopy (počet sektorů, počet náhradních sektorů, kontrolní součty a pod.) nemusí mít řadič na plotně, ale je otázka zda by si řadič vystačil s číslem stopy, která musí zůstat na plotně. Pokud by klekl NAND, tak šlo by data z plotny vytáhnout aspoň v podobě obsahu sektorů?

zubrum

Level 1

13. 9. 2021 02:13

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Kúpil som si najlacnejší 4TB 2,5" Seagate externý disk. Počítal som s tým, že pôjde o SMR. Potreboval som ho len na zálohu dát z 3,5" interného disku.

Prekopírovať 3,5" CMR disk na 2,5" SMR disk mi trvalo niekoľko dní. Rýchlosť kopírovania sa počítal v MB/s, rýchlosť nižšia ako pri lacných SD kartách. 2,5" disk len neustále blikal aj keď som ukončil kopírovanie.Prerušil som kopírovanie a disk blikal, blikal, blikal celé hodiny. Pri začatí kopírovania rýchlosť vysoká a po pár sekundách opäť blížiaca sa nule.

SMR je fajn, pokiaľ sa naraz kopíruje malé množstvo dát. Je to obdoba QLC u SSD diskov. Načítanie dát je bleskové, ale pri zápise, keď sa zapisuje viac ako dlhodobý bežný priemer, SMR aj QLC idú k zemi. Zaplníte jednu, druhú i tretiu cache a PC, ak je to systémový disk, vytuhne na sekundy, niekedy na minúty.

Rozdiel medzi CMR a SMR, stačilo dať kopírovať 1-2TB dát na disk, nie smiešnych 15TB z testu.
Stačilo dať kopírovať z jedného HDD (napr. 3TB) tie 3 TB na disk 1 a disk 2 Hneď by bolo poznať, ktorý z tých dvoch je CMR a ktorý SMR. Zátaž s 15GB, to je len srnda, nie skutočný test rozdielu madzi CMR a SMR.
+ výkon SMR podľa mňa pôjde rapídne dolu aj so zvyšujúcou sa fragmentáciou, ak ho niekto použije ako disk systémový. Alebo len jeden disk v PC a to SMR. Čo sa týka SMR ako záložný (filmy, videá), s tým nie je problém. Tu vyhráva najnižšia cena na uložený GB.

Petr Kupský

PCTuning

13. 9. 2021 07:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zubrum @zubrum Ještě dělám doplňující testy a plánuji i jednorázové kopírování většího objemu rozličných dat. Sice jsem pracoval s 15GB balíkem dat, ale ten jsem kopíroval na SMR disk bez formátování 15× za sebou, takže ta zátěž byla ve skutečnosti větší.
Níže v diskuzi jsem psal, že v rámci přípravy 4TB testovacího souboru trval jeho zápis na SMR disk přibližně 9 hodin. Jednoduchým výpočtem dojdeme k průměrné rychlosti zápisu 129 MB/s, což znamená (s ohledem na postupně snižující se rychlost ve směru ke středu ploten), že disk zapisoval plnou rychlostí bez výpadků (HDTune vykázal teoretickou průměrnou rychlost 137 MB/s).
Ale je fakt, že zapisoval po celou dobu sekvenčně jeden veliký soubor a v případě směsi souborů malé velikosti může nastat jiná situace. Ověřím to a potom přidám do článku doplňující kapitolu.
SMR disk není určen pro použití v roli systémového disku. Je to skutečně jen doplňkové úložiště po boku systémového SSD.

Level 42

10. 9. 2021 07:31

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Ako dostat SMR disk do kolien?
Uplne lahko ->>>>
Cez total commander na testovany disk nakopirovat mnoztvo dat o velkosti minimalne 3x vacsej ako cache disku.
Staci kopirovat subory co treba zalohovat ako v mojom pripade. Cez total commander cez klavesy F5 a F2. U mna velkost 5GB obsah pdf, office subory, fotky, videa.
V zdrojom adresary par veci pomenit, upravit par dokumentov aby bol iny datum.
A znova cez total commander dat prikaz F5 F2 a prepisat vsetko starsie.
Alebo staci dat aj prepisat vsetko cez prikaz F5 a potvrdit F2.
Ked sa da F5 a OK tak to este ako tak ide. Ked sa da F2 SMR disk ide do kolien.
A netreba taketo mega testy kde som zaspal pri citani clanku a prakticka vypovedna hodnota 0 bodov.

Petr Kupský

PCTuning

10. 9. 2021 17:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@M @mmiminoo Toto je v podstatě jen jiný způsob provedení testu s opakovaným kopírováním složky s mnoha rozličnými soubory, které jsem už uskutečnil. Použití fronty v TC je trochu pohodlnější, že u toho nemusím stále sedět a čekat na dokončení jedné úlohy, abych mohl spustit další.
Současnou prioritou je pro mne zjištění velikosti CMR zóny disku, abych věděl, jak velkou zátěž mám pro další úlohy připravit. Je fakt, že počítám s tím, že pokud se nepodaří ověřit velikost CMR zóny disku pomocí IOmeteru, budu to zkoušet kopírováním souborů. U tohoto způsobu však vidím problém, že se jedná obvykle o směsici dat, jejichž část může být zapsána sekvenčně mimo CMR zónu a já se k žádanému výsledku nedoberu. Já totiž nechci pouze dokázat, že se dá disk dostat do kolen, ale současně musím přesně zjistit důvod případného kolapsu, množsví a druh dat, která jej způsobila.
Ale jsem rád za konstruktivní diskuzi a také za to, že jsem vám mohl dopřát chvíli snění během čtení článku.

ass kenazzi

Level 1

9. 9. 2021 14:45 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Ja by som vsetky tie informacie o sposobe zapisu a aj vsetky tie internety , kde sa vrtaju do nadnarodnych firiem , zakazal..
raz je to Green NG , tak co stale chcu ??

simiksimik

Level 21

9. 9. 2021 08:39 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

"Vznikají tak výrobní série disků, které jsou osazeny plotnami, jejichž kapacita v součtu výrazně převyšuje celkově dostupnou kapacitu disku. Záznamové hlavy takových disků nevyužívají celou plochu ploten, přičemž nezajíždějí do jejich nejpomalejší sekce u vnitřního okraje. "

Je to jisté?
Měl jsem za to, že v takovém případě se nepoužívala jedna strana plotny a ušetřila jedna hlavička. Vyšší výkon pak vyplynul z vyšší hustoty záznamu.

Petr Kupský

PCTuning

9. 9. 2021 10:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@simiksimik @simiksimik Jisté to samozřejmě není, ale lze to vyvodit jednak z dosahovaných rychlostí zápisu a čtení, z počtu ploten odhadnutých podle hmotnosti disku a z aktuálně běžně dosahovaných kapacit ploten, používaných v té době výrobcem. Hlavně ukazatel poklesu rychlosti přenosu ve směru ke středu ploten a neobvykle vysoká rychlost přenosu u vnitřního okraje využívané záznamové plochy ploten na tu nevyužívanou plochu nejvíce poukazují.

Nevyužití celé jedné strany plotny odstraněním jedné záznamové hlavy by neznamenalo zvýšení hustoty záznamu (velikost zůstávající záznamové hlavy je stále stejná), ani by to nevedlo ke zvýšení minimální rychlosti přenosu, kterou popisovaný disk vykazuje. Zde by došlo pouze k výpadku dostupné kapacity.

simiksimik

Level 21

13. 9. 2021 08:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5
"Nevyužití celé jedné strany plotny odstraněním jedné záznamové hlavy by neznamenalo zvýšení hustoty záznamu (velikost zůstávající záznamové hlavy je stále stejná),..."
Hustota záznamu je daná použitou plotnou a záznamová hlava musí být v obou(nevyužitá strana/nevyužitá část ploten) případech přizpůsobená plotně.

"ani by to nevedlo ke zvýšení minimální rychlosti přenosu, kterou popisovaný disk vykazuje. Zde by došlo pouze k výpadku dostupné kapacity."

Zvýšením hustoty záznamu vzroste přenosová rychlost a logicky i ta nejnižší.

Diskar

Level 1

9. 9. 2021 13:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@simiksimik @simiksimik Je to jisté. Je to skrz to, že disk má stejnou kapacitu, ale lepší přístupovou dobu a větší datový tok v benchmarku.
Než konkurence s menším počtem bitů na palec a pro zachování kapacity musí využít plotnu až na doraz.
Uživatelé na to slyší a stávají se obětí reklamštiny. Kdo dnes disk plní do posledního bitu? Nehledě k tomu, že v běžném provozu si nikdo nevšimne, že je disk zanedbatelně rychlejší o 00nic, skrz větší datovou hustotu na plotně. Sekvenčně jo.
Ta jedna strana plotny se hlavně používala z důvodu vadnosti povrchu plotny na druhé straně. Vyhodit je to škoda, tak to prodáme jako poloviční kapacitu. Druhá možnost byla, když byla poptávka po poloviční kapacitě, tak i s dobrou plotnou tam lupli jen jednu hlavičku.
Byly časy, že jednohlavičkové disky byly rychlejší než dvouhlavičkové. Jestli to bylo tím, že dvouhlavičkové měly menší hustotu dat na plotně než jednohlavičkové? Ba, dokonce jsem měl v ruce dvouhlavičkový disk, ale s poloviční kapacitou jako měl jednohlavičkový. Buď várka ploten vadných v druhé půlce a nebo zcela dobrá plotna po obou stranách, ale výrobce potřeboval dodat disk s poloviční kapacitou, tak vypl jednu hlavičku. Stejným způsobem i výrobce CPU kryplí dobré procesory, pokud potřebují dodat nějakou levnější variantu a nemají tolik vadných.

simiksimik

Level 21

13. 9. 2021 08:50 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Diskar @Diskar
Srovnání s konkurencí je k ničemu. Výkon disků se liší i u jednoho výrobce čistě jen podle toho jak nastaví firmware.
Je třeba srovnat "stejné" disky, ale osazené různými plotnami.

Diskar

Level 1

13. 9. 2021 10:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Diskar @simiksimik Srovnání s konkurencí je k ničemu, ale v tu dobu to byl hlavní důvod konkurenčního boje, pokud jeden výrobce dokázal vyrobit plotnu s vyšší datovou hustotou a ještě mohl navýšit výkon nevyužitím celé plotny.
Mimochodem, když na to dojde, tak i stejný disk, se stejným počtem ploten, stejným FW, může mít jiný výkon. Sice mizivě nad hranicí chyby měření, ale je to tam. Další tajemství: žádná plotna není vyrobena dobře a je na výrobci disku, jak se s tím popasuje. Takže chceš srovnávat nesrovnatelné.

simiksimik

Level 21

15. 9. 2021 06:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Diskar @Diskar
"Takže chceš srovnávat nesrovnatelné."
Proč by neměli jít srovnat dva disky se stejným označením a jinak využitými plotnami? Určitě by to mělo větší vypovídací hodnotu o využití ploten než porovnání s konkurencí nebo s diskem s jiným typem záznamu.
Jsem si celkem jist, že jsem takové testy kdysi viděl a zcela nepřekvapivě to šlo...

Diskar

Level 1

8. 9. 2021 11:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Dal jsem si tu práci a poctivě se prokousal textem. Pokud nic nevím o pevných discích, tak o tom nepíšu. Pak autor nezná vůbec používané názvosloví: např. pruhy se jmenují zóny, co nazývá sektory jsou oddíly-sektor u diskového magnetického záznamu je něco zcela jiného atd.
A pak vyložené nesmysly: "Představme si, že záznamové hlavy se pohybují stokilometrovou rychlostí ve vzdálenosti několika nanometrů... To si nedovedu představit ani v nejdivočejším snu. Hlavy nad stopu stojí a může být, že plotna má obvodovou rychlost 100km/h.
"Mechanické rameno (správně vystavovací ramínko) se záznamovými hlavami se pak musí podle požadavku trefit do kterékoliv titěrné stopy na plotně..." Pokud by se rameno trefilo DO stopy, tak je po disku. Data se čtou bezkontaktně. Není to gramofon.
"...velikost magnetických částic s určitou minimální vzdáleností mezi kladným a záporným pólem...." magnet nemá žádný kladný a záporný pól, ale severní a jižní pól-fyzika 7. třída ZDŠ.
"Záznamová hlava potřebuje při zápisu vyvinout určitou minimální intenzitu magnetického pole, která nedovolí fyzické zmenšení její velikosti pod technologickou hranici..." Není pravdou- aby záznamová hlava mohla být menší, tak to visí na dnešních technologických možnostech. Jinak se u hlaviček výrobně používá litografie. I když povrch ploten je magneticky tvrdý, tak zas není zcela žádoucí tam rvát intenzivní zápisový proud a stačí docela malý, který by zajistila i menší zápisová hlava, kdyby šla vyrobit menší za přijatelných výrobních nákladů.
A jak se přepisují data v clusteru sektorů na stopě, je popsáno zcela nesmyslně v několika odstavcích.
"... že k datové zóně plotny s pruhy určenými k šindelovému záznamu..." má znít ... že k datové zóně plotny se stopami určenými k šindelovému zápisu.." a vůbec průběžně zaměňuje i správné pojmy mezi sebou.
"Díky konstantním otáčkám ploten je obvodová rychlost záznamové hlavy na vnějším okraji plotny mnohem vyšší, ..." vylepšená opakovaná úplná blbost-hlava stojí a obvodovou rychlost má plotna jako rotační těleso.
"Tento srovnávací test disků s rozdílnými technologiemi magnetického záznamu..." kupodivu CMR a SMR nemají rozdílné technologie magnetického záznamu. Oba mají stejnou technologii magnetického záznamu a to PMR=v obou discích jsou fyzicky stejné plotny. Ale liší se způsobem zápisu dat (což není totéž jako magnetický záznam), tj. stopy vedle sebe nebo přes sebe.
"Abych tedy prověřil aktuální možnosti šindelového zápisu, pokusil jsem se navodit situaci, která byla v roce 2016 pro tuto technologii prakticky nepřekonatelným oříškem." A je dodnes. Akorát jsem s WIFTem probíral šindelový zápis ještě když byl jen na papíře, jaký bude pokles výkonu. A dodal mu mé znalosti, jak funguje diskový magnetický záznam po HW stránce. Takže na rozdíl od autora správně vypracoval testovací metodiku a dobral se správného výsledku. Který je dodnes platný a tak SMR funguje i dnes, i zítra.
Je poněkud zvláštní testovat tříplotnový disk oproti dvouplotnovému. To lze, pokud testuji stejnou modelovou řadu, lišící se počtem ploten a potřebuji zjistit rozdíl v toku dat. Tím se testy staly bezcennými. Takže se netestuje zamýšlený výkon CMR vs SMR. To by musel být stejný počet ploten, o stejné hustotě bitů na palec. Ale zas nic, protože by bylo potřeba u náhodného zápisu u obou disků zajistit, aby data ležela na plotně fyzicky na stejném místě, což je v kombinaci CMR a SMR zcela vyloučeno. Tím se v článku část týkající se testů, stala zbytečnou, bez vypovídající hodnoty.
Pak autor vůbec netuší, jak je řešená práce s daty u SMR disku, jak funguje DRAM cache a kdy se používá, kdy dojde na řadu CMR cache, jaký má vliv nedostatek datových zón.
Pak používá pojem přímý přístup k datům, což je v diskařině významově jiný pojem, než jak ho používá autor. Nehledě k tomu, že u drive managed disku je to zhola nemožné. V principu funguje jako SSD ohledně fyzického ukládání dat. A OS stejným způsobem podvrhne jeho FAT, kde má jaká data uložený. Neboť má svoji FAT, kde to opravdu má fyzicky rozstrkané na médiu.
Pokud člověk je znalý funkce SMR, tak ho dovede zrakvit za pár desítek sekund, pokud by mu šlo o toto.
Pak o odpovědi v diskuzi vidím reakci autora na kolegu Bzuciho. Kupodivu se na PC docela dost používá i jiných souborových systémů, kde SMR má zcela jiné výsledky, než s NTFS. Třeba SMR s ext4 v pohodě používám jako systémový, včetně aktualizací. Kdežto u Woken s NTFS je to zhola nepoužitelné. Pravda, testuje se to tady jako datové úložistě. I tam dovede SMR překvapit při zápisu.
SMR nelze testovat v umělém benchmarku. SMR se dá použít jen tam, kde uživatel zná přesně množství zapisovaných dat, jejich počet a velikost, přestávky mezi zápisy. A nebo nezná a nevadí mu, že musí čekat.
Pak výkon SMR dovede dost ovlivnit i FW, takže zas z tohoto důvodu je i tak nicneříkající benchmark pro jiné verze nevypovídající.
Co se týká planého teoretizování ohledně hlav samotných. Zápis by byl na dlouho. Ale čtecí hlavička nemusí být nutně jedna. Stopa se nečte na jeden průchod, ale čte se zhruba 6-8x, aby se snáz rozlišilo, co jsou data a co šum a data z vedlejší stopy. A nebo se využije toho, že čtecí hlavička je o hodně menší než záznamová a výrobce látne čtecích hlaviček povícero vedle sebe. Tím sníží počet čtení stopy a zároveň čte data i z vedlejších stop, což ještě víc rozliší, že čte správná data...no čte...tak posledních 20+ let odhaduje. Dost bych se divil, kdyby tímto nebyly vybaveny SMR disky.
K otázce data retention. Kdybych slovíčkařil, tak tento pojem znamená schopnost záznamového materiálu udržet informaci. Takže v tomto směru je na tom stejně dobře/špatně jako CMR, neboť fyzicky to jsou jedny a ty samé PMR plotny. Takže pokud ty data tam uživatel nenajde z důvodu stárnutí/vady povrchu ploten, tak u SMR disku přijde o více dat, to jo. Ale i CMR disku, pokud je vadná plotna, tak data uživatel nezachrání a kolikrát ani specializovaná firma. Je zbytečné se tímto zabývat. Pokud na datech záleží, tak disky jsou minimálně v zrcadle jako nouzové řešení. Jinak jsou data ve vícediskovém NAS, a ten zálohovaný mimo domácnost.
Obecně se dá říci, že pokud je SMR dobře použitý, tak se dá z něho vytěžit rychlejší čtení, než z CMR.

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 12:50 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Diskar @Diskar Díky. K tomu můžu říct jenom to, že jsem rád, že jsem tyhle kapitoly přeskočil jako nepotřebné a pustil se rovnou do "jak dostat SMR disk do problémů". Protože už tak mi to slušně zvýšilo tlak.
A díky za připomínku, že mi odpověděl autor. To jsem si nevšiml, a teď alespoň vím, že si to autor přečetl a měl možnost na to reagovat. Doufám, že to vezme jako konstruktivní kritiku a něco konstruktivního si z toho odnese, nebylo to míněno osobně (autora neznám ani podle jména), a neodradí ho to od další tvorby. Cesta k úspěchu je plná omylů.

K tomu EXT4 - to asi nepoužíváte na Windows, a osobně si myslím (nevím), že NTFS není zase tak špatné oproti EXT4, že by způsobovalo nepoužitelnost SMR jako systémového disku. Za to podle mě můžou Widle, které neustále indexují a pak dělají spoustu dalších tajných věcí.
U SMR mě děsí to, kolik abstrakčních vrstev leží nad tím (např. firmware disku, MDRAID, LVM, FS), a tak uživatel nemá vůbec kontrolu nad tím, pokud by teda chtěl, kam a jak data v případě SMR ukládá. Daleko lepší je to u OS-managed SMR disků a FS odpovídajícím 21. století, tedy ZFS/btrfs/ReFS, případně polí, které jsou na SMR disky připravené - tam má OS kontrolu nad tím, co se kam píše a kde má kolik prostoru, má obrovské výpočetní prostředky a hromadu paměti, které k tomu může využívat, ve většině případů ještě navíc SSD cache.
Jakmile tedy člověk na SMR disk, který s OS moc nekomunikuje, nasadí u Windows právě Shadow Volume a Storage Spaces, a proč by něco takového vlastně pokročilejší uživatel neudělal (pokud to využije), tak SMR musí být úplně nepoužitelné. U ostatních OS samozřejmě totéž.

A ještě bych autorovi k dobru přičetl to, že, pokud vím, kromě Wifta si na důstojný test SMR nikdo v českém rybníčku netroufl.

Diskar

Level 1

8. 9. 2021 13:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @Bzuci Správně. Neměl jsem na mysli nepoužitelnost NTFS, ale jak píšeš, Wokna oproti Linuxu (ext4) pořád něco sypou na disk a to SMR zhusta nedává.
U těch vrstev máš pravdu, ale pokud by to byl OS host managed disk, tak ty data najdeš tam, kde FAT OS tvrdí, že jsou. I s vrstvami. Ty ve finále o ničem nerozhodují. Právě u těchto disků (kdo to doma má?) je výhoda, že OS je přesně informovaný o organizaci datových zón HDD, co je kde uložené a kde je volné místo. V RAM poskládá na hotovo celou datovou zónu a sekvenčně ji zapíše. Oním přímým přístupem, kdy řadič jen otrocky, jako za stara, provede zapsání dat na plotnu. Takže tam prakticky odpadá i zdržovací úklid jako u drive managed.
Ano, kromě WIFTa nikdo neudělal test SMR, až na úroveň toho, co se v disku s daty opravdu děje. Tenkrát šlo jen o to, zjistit jeho možnosti a vyšetřit jakým způsobem se data cachují. To výrobce si nechává dodneška pro sebe.
Mimochodem WIFT dělal i test SSD, protože se mi ho podařilo umořit, aby rozetl dohady a domněnky, co opravdu vydrží plovoucí hradlo v NAND a ruče mu dodal SSD 20-22 um? Zároveň to splivl i s testem data retention. Tím vzal vítr z plachet odpůrcům SSD (i mě). Jenže dneska je to zas všechno jinak.
Autorovi jsem naklikal prémie, protože je to poprvé, co se mi u čtení "odborného" článku podařilo usnout. 2x.

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 14:05 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @Diskar Wiftovo týrání SSD patří k legendám, čas od času se k němu vrátím jen proto, že člověka potěší celá ta promyšlenost, kdy s běžnými nástroji dokázal vytáhnout maximum informací o chování SSD, a nakonec tomu nasadil korunu tím přepájením paměťových čipů. I mně tehdy sebral vítr z plachet, protože to SSD se zachovalo naprosto vzorně. Škoda, že už v té době bylo zastaralé, a těžko to aplikovat na dnešní laciné QLC SSD.
Ale takovouhle práci vám z reklam v malém českém rybníčku nikdo nezaplatí, platit za kvalitní obsah uživatelé nechtějí, a Wift to prostě dělal i z vlastního zájmu. Je to na té sérii článků vidět.

Petr Kupský

PCTuning

8. 9. 2021 22:07

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @Bzuci Omlouvám, se, že jsem se v reakci nepředstavil jako autor článku. Ve staré verzi magazínu mě systém identifikoval celým jménem a příjmením, ale nová verze tvrdošíjně používá nick z diskuzního fóra používaný od roku 2006. Možné se to později podaří opravit.

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 23:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @pet5 Já se omlouvám za prudkou reakci, úplně pyšný na to nejsem. Hlavně se nenechte odradit.

Petr Kupský

PCTuning

8. 9. 2021 21:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Diskar @Diskar Konečně jsem se dostal k tomu, abych mohl na úvodní předlouhý příspěvek reagovat. Očekával jsem bohatou diskuzi, ale spíše jako reakci na výsledky testů, možná úskalí, která mohla mít na výsledky dopad, případně podněty, co by se dalo vylepšit, nebo doplnit. Vůbec jsem si neuvědomil, že zvolená populární (myšlena pro široké spektrum čtenářů) forma, narazí na kritiku odborníků, že obecný popis technologie není dostatečně přesný. Ale nejsem tím vůbec překvapen, protože vím, že kdo používá denně určitá názvosloví, může v tom mém obecném popisu dojít k nepochopení. A budete asi argumentovat, že odborný magazín není bulvár pro masy. Abych se moc nerozepisoval, pokusím se o krátké reakce a vy mě jistě pochopíte, jak to myslím.

Takže pojem "pruhy" vychází z anglického označení "Band" (často používané u prezentací SMR), což je alternativa k označení "Zone". Čili fakticky pruhy = zóny. Pruhy se mi líbí více, neboť umocňují odlišnost šindelového záznamu (WIFT použil pojem "pásy").
Pojem "sektor" jsem použil celkově šestkrát a nikoliv jako označení oddílu, ale výhradně v kontextu s obvodovou rychlostí. Tj. jako označení fyzické části plotny s určitou obvodovou rychlostí, nikoliv datové. Uznávám, že jsem mohl použít raději neutrální výraz "prostor", ale "sektor" jsem nikdy nepoužil jako označení oddílu, takže v tom nevidím problém.
Ad pohyb hlavy nad plotnami. Je to stejně zavádějící pojem jako pohyb slunce na obloze. Nevěřím, že se mezi čtenáři našel někdo, kdo by z toho vyvodil závěr, že ty hlavy skutečně rotují. No a ti úplní laici mají v článku odkaz na animaci, která by je z takového omylu vyvedla.
Ad trefit do kterékoliv titěrné stopy na plotně. Když v předchozí větě zaznělo, že hlavy se pohybují několik nm nad povrchem ploten, tak pojem "trefit do stopy" snad nelze chápat jako zásah, fyzický kontakt, ale jako vyjádření správně nalezené polohy.
Ad kladný a záporný pól magnetické částice. Ano, zde se jedná o zavádějící označení, které v brzké době opravím. Samozřejmě mám základku již dokončenu (předčasně v 8. třídě), takže magnetizmus jsme asi probírali. Zde k tomu označení došlo k souvislosti s tím, že na popisovaném obrázku jsem písmena N a S nahradil symboly + a -, což se pro lepší přehlednost používá. Pak už byl jen krůček k tomu, abych ty póly nazval kladným a záporným.
Ad Záznamová hlava potřebuje při zápisu vyvinout určitou minimální intenzitu magnetického pole, která nedovolí fyzické zmenšení její velikosti pod technologickou hranici. Za tu technologickou hranici považuji superparamagnetický efekt.
Ad rozdílné technologie magnetického záznamu. Zde nevím, proč by nebylo možné SMR nazvat jinou technologií, než CMR. Sice základ (kolmý záznam) mají společný (což je v článku uvedeno), ale v dalším se liší. Technologie v tomto smyslu znamená komplex technik, jejichž výsledkem jsou až čitelná data na plotně.
Ad slovo "zóna". Bylo použito ve spojitosti s vysvětlujícím obrázkem, pro odlišení "zóny" pro náhodný přístup od "zóny" pro šindelový záznam, v níž se nachází všechny "pruhy". Myslel jsem to skutečně tak, jak jsem napsal. Vás zmátlo to, že jsem zvolil tu možnost pojmenování Band - "pruhy" a vy používáte tu druhou možnost "zóny".
Ad správná testovací metodika WIFTa. Pokud jsem tedy použil obdobně testovací úlohu pomocí IOmetru, bylo zde něco jinak (teda kromě délky, a počtu průběhů, které mně disk povolil uskutečnit aniž by zkolaboval), či nesprávně, co by mohlo přinést odlišné závěry? Tohle je pro mě to očekávané téma pro diskuzi.
Ad Testování disků s různým počtem ploten. Opakovaně jsem vysvětloval, že testujeme konstrukčně odlišné modely. I v závěrečném vyhodnocení dodávám, že zde šlo hlavně o posouzení technologií (nebo pro vás možná přijatelnější pojem "technik"). Očekával jsem velmi odlišné výsledky, na něž by počet ploten neměl zásadní vliv. Pro čtenáře je to také porovnání dvou modelů s podobnou cenou.
Ad autor vůbec netuší, jak je řešená práce s daty u SMR disku, jak funguje DRAM cache a kdy se používá, kdy dojde na řadu CMR cache, jaký má vliv nedostatek datových zón. Zde nevím, z čeho tento dojem vychází, takže nedokážu reagovat. Tady bych řekl, že skutečně jasno může mít jen někdo spojený s vývojem a výrobou toho disku.
Ad autor používá pojem přímý přístup k datům. Projel jsem zdrojový článek fulltext hledáním a pojem "přímý přístup" jsem nenašel. Slovo "přímý" je použito pouze jedinkrát ve spojení "přímý vliv".
Ad pokud člověk je znalý funkce SMR, tak ho dovede zrakvit za pár desítek sekund. Budu rád, když se podělíte o nějaký tip, použitelný na mé testovací sestavě. Hned na úvod článku se přiznávám, že je to má první praktická zkušenost s SMR. Testovací disk jsem ještě nevrátil, takže mohu něco vyzkoušet a doplnit. Dokonce jsem mu po tom posledním maratónu nenechal žádný čas na uklízení. Okamžitě jsem jej odpojil a od té doby leží ve futrále.
Předem se omlouvám, že k další případné reakci se dostanu zřejmě až zítra večer.

Diskar

Level 1

9. 9. 2021 12:42

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Co se týká správného pojmenování a co v článku bylo anebo už není, nebudu pročítat znovu. Nakonec jsi sám potvrdil, že něco napíšeš správně a dál špatně a čtenář si to má dovodit ´, co že to vlastně je.
Že používáš pojmy pásy @ band, tak to jen pro tvou informaci, že pojmy z konstrukce napřed profiltruje cenzor, aby jó konkurence neměla šajnu o co jde a pak tomu ještě dají knedlu markeťáci a tiskové oddělení, než to vyvěsí na web.
Zmenšení hlavy odůvodňuješ něčím zcela jiným, než je v článku.
Pro mě není opravdu přijatelné pojmenování "technik" místo technologií, jelikož jejich obsahový pojem je mi znám z praxe. SMR opravdu není technologie, ale spíš v tvém jazyku "technika způsobu zápisu dat". Jenže tyto jazykové odlišnosti v dnešní době nemá cenu rozebírat.
Kupodivu mě nezmátly pruhy, ale tebe: "jsem zvolil tu možnost pojmenování Band - "pruhy" a vy používáte tu druhou možnost "zóny". Tam nejsou dvě možnosti. Jsou to zóny. Už jenom proto, že mají kruhový tvar a ten pruh nemá. Kromě toho, v tomto primitivním jazyku, Band má i význam pásmo nebo obruč.
Metodika WIFTova. Pokud jsi přesně postupoval podle jeho metodiky s tímto výsledkem, tak doporučuji k povšimnutí, že nejprve je potřeba metodou pokus/omyl zjistit velikost CMR cache. Pak teprve se od toho odvíjí, kolik tam můžeš nasypat drobných dat ke zrakvení SMR. To je ten tebou požadovaný tip co mám dodat. Takže pokud ho máš po ruce, tak ruče ho popadni a WIFTovou metodou začni zjišťovat velikost SMR cache. Ta by mě zajímala. To je totiž nejzásadnější parametr, čeho se lze nadít při zápisu. Možná bude stejně velká jako u toho Archive a nebo také ne. Při testu SMR, by velikost CMR cache měla být uváděna, resp. testovačem zjištěna.
Ten přímý přístup k datům tam možná není takto, ale přímý přístup do zón nebo tak nějak.
Opravdu nemám čas se tím znovu prokousávat a hledat to. Natož jalově diskutovat.
"Ad autor vůbec netuší, jak je řešená práce s daty u SMR disku, jak funguje DRAM cache a kdy se používá, kdy dojde na řadu CMR cache, jaký má vliv nedostatek datových zón. Zde nevím, z čeho tento dojem vychází, takže nedokážu reagovat. Tady bych řekl, že skutečně jasno může mít jen někdo spojený s vývojem a výrobou toho disku."
Ten můj dojem pramení z toho, že naše fabrika jako jednu z počítačových periferií vyráběla paměťovou jednotku, založenou na diskovém magnetickém záznamu, také jednotky pružných disků. No a nakonec jsme s pomocí IBM, byli ve stádiu ověřovací výroby HDD. A ještě v 90. letech jsem měl přístup k informacím, co disky u IBM a později i Seagate, než pokoutní uvolňování informací z konstrukce zarazil konkurenční boj. Neboť už byla potřeba nových magnetických materiálů a v tu dobu si tito velcí výrobci plotny dělali sami a zbytek kupoval u Denko. Ale hlavně byla potřeba zcela nová zápisová hlava a tady si už výrobci nenechali nahlížet do karet.
Tedy si nemyslím, že bych po 39 letech neznal terminologii (správnou) týkající se konstrukce disku, neměl tušení jak to v něm opravdu funguje a byl odkázaný na nesmysly PR oddělení vyvěšovaných na webech výrobců. Mno a pokud jsem dělal servisáka elektroniky pro výrobu počítačových periferií, tak jsem musel mít i hodně praxe z výroby diskového magnetického záznamu. Tedy i do posledního šroubku znát magnetický záznam, jak funguje a hlavně to umět opravit.
Jen okrajově konstatuji, že jsem se sice nepodílel na konstrukci tohoto konkrétního disku, ale přesto mám jasno jak funguje. Tady se nedá vymyslet nový princip. Ten je daný použitým fyzikálním jevem a nic nového se nedá vymyslet. Jen zmenšovat a hledat nové materiály.
I princip SMR je pořád stejný. Od roku 1956. Totiž SMR zápis tu byl vždy, jakmile spatřil světlo světa diskový magnetický záznam. Jenže se tak nejmenoval a byl to nejhorší nechtěný nežádoucí jev, s kterým se zuřivě bojovalo u všech výrobců diskového magnetického záznamu. Ale je nová doba! Když se s tím nedá bojovat, tak se to využilo. Když možnosti čtecí hlavičky jsou takové, že to dokáže. Ještě když s tím Seagate přišel "na papíře", tak mi bylo jasné, že problém bude zápis a jeho přístupová doba, daná principem. Tak řešení se nabízelo:
a) cache hodně velká, ale z čeho. NAND SLC, DRAM?
b) bude zápisová hlavička jednostopá nebo už umí vyrobit vícestopou?
Takže díky WIFtovi znám odpověď na a). DRAM byla jistá. A výrobce šel cestou CMR cache, kterou jsem neočekával z hlediska přístupové doby. Je to sice cesta nejmenšího odporu z hlediska nákladů, výroby, životnosti, ale je také hlavní příčinou zrakvení disku při nevhodném složení zápisu. Takže za b) při tomto řešení bude hlavička jednostopá.
Není třeba reagovat, neboť fakt nemám čas vysedávat v diskuzích.

Petr Kupský

PCTuning

9. 9. 2021 17:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @Diskar Nebudu tedy reagovat na nepodstatné věci a zaměřím se na další možnosti testu. Tu velikost CMR zóny jsem se snažil zjistit již v rámci předchozích I/O testů, kde prošlo obrovské množství dat bez poklesu rychlosti. Ale nemám problém si to zopáknout.

Abych se co nejvíce přiblížil WIFTově metodě, odstranil jsem z SMR disku všechny předchozí oddíly a vytvořil pouze jediný o celkové kapacitě disku (lze tak porovnat s výsledky, které on dosáhl). Nastavil jsem úlohu na 100% náhodný zápis 64 KiB dat a spustil 3h test. Disk zapisuje už více než hodinu rychlostí lehce nad 100 MB/s při cca 1600 IOPS s jen lehkými pohyby ramínka v cca sekundových intervalech a krásně plochou křivkou přenosové rychlosti bez výkyvů (lítá to jen mezi 103 - 116 Mb/s), odezva okolo 450 ms. Jde to všechno na plotny, do RAM počítače nic nejde.

U WIFTa disk kolaboval po třech minutách, takže tady ta CMR zóna bude jistě odlišná. Pokud takto test doběhne až do konce, mělo by to znamenat přes 1 TB zapsaných dat. Jestli k tomu dojde, nenechám ho uklízet a spustím hned další kolo. Možná nakonec zjistíme, že je to převlečený CMR disk ;)
Dělám si průběžně ilustrační obrázky a pak to doplním do článku.

Diskar

Level 1

9. 9. 2021 20:14

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 jestli odezva rovná se seek, tak 450 ms svědčí, že uklízí. Zatím stíhá, protože má ještě volné datové zóny. Pokud nevymysleli něco nového, tak padne po zaplnění datových zón.
Je to čirá spekulace, ale já psát FW, tak bych zkusil dynamicky zvětšovat/zmenšovat CMR cache, pokud by bylo volné místo na disku. To jde. Třeba už na to také došli. Což by byl pro test malér.
Možná by pomohlo ho trochu přidusit a na ten jeden oddíl mu sekvenčně šupnout velký soubor, aby mu ubylo volných zón a v rozumném čase to vzdal s malými soubory.
Možná také zkusili do CMR cache sypat data, udělat z nich sekvenční blok a ten bez úklidu hodit na férovku do datové zóny, aby měli prázdnou CMR cache. A pak data, až bude čas, zpět načíst do CMR zóny a dát se do velkého úklidu. Výrobci za těch pět let po WIFTovi nezaháleli. Je to 4TB disk a kdoví kolik je na plotně místa na CMR cache.
S tím převlečeným CMR diskem bys mohl mít také pravdu. Možná bych to ještě udělal tak, že by to byl "hybridní" disk. Neměl by CMR jako cache, ale kus normálního CMR jako datovou oblast a z něho málo používané/měněné soubory sekvenčně uložit do SMR zón.

Petr Kupský

PCTuning

9. 9. 2021 20:44 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Dodávám, že ten 3h test doběhl do konce prakticky s totožným výsledkem jako na začátku. Nicméně už tuším v čem je zakopaný pes. Budu muset zopakovat přípravu IOmetru (soubor iobw.tst) na nový test a to si vezme nějaký čas, takže budu v tom pokračovat v následujících dnech.
Každopádně nyní, po dokončení posledního testu, zřetelně slyším, že disk intenzivně uklízí bez indikace systémem. Takže je to určitě SMR model. Je to intenzivnější cvrlikání vystavovacího mechanizmu, než během testu.

Diskar

Level 1

10. 9. 2021 08:10

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Tak pokud je to tím, tak se doberem stejného výsledku jako WIFT.
Co jsem měl 2,5" 500GB, tak stačilo trochu přitlačit na kopírování souborů za běžného provozu a nebyla s ním řeč 20 minut. Instalace Linuxu byla na 2 hodiny nejméně. Pak dělat doladění a než se disk vzpamatoval, zas hodina pryč. Pak j eto pohodička za provozu. Linux sice také furt něco žurnáluje, ale zpravidla jednotky kB, někdy nějakou stovku kB. Jinak se pouze čte a disk má hromadu času na úklid. Jednou nějakou chybou v Linuxu, odswapoval 3 GB RAM a musel jsem ho ponechat svému osudu přes noc.
Nebylo by od věci, zkusit kolik žere čistě při úklidu. Tam jede čtení a zápis na max. delší čas, tak se to bude dobře měřit. Pro představu, co si vezme navíc za úklid, když CMR disk je už dávno hotový a uspaný.
Nejde o to, že na to máme, ale při větším počtu disků, může spotřeba za rok stát za povšimnutí.

Petr Kupský

PCTuning

10. 9. 2021 08:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Včera večer jsem stihl ještě jeden kratší test a toho možného zakopaného psa vidím ve způsobu práce IOmeteru (IOm) s daty. V předchozích testech na cca 17GB oddílu disku to nebylo možné poznat, protože IOm zaplnil tento oddíl do 100% kapacity.
Jenže nyní u prvního z dodatečných testů se 4TB oddílem, jsem využil možnosti omezení rozsahu na cca 200 GB, což je desetinásobek velikosti CMR zóny, kterou identifikoval WIFT u svého disku. IOm si totiž před začátkem testu vytvoří v testovaném oddílu datový soubor o velikosti volného místa v oddílu, nebo v uživatelem definované velikosti (zadáním počtu sektorů). Pokud bych tedy chtěl testovat celý oddíl, IOm by musel předem zapsat soubor velikost několika TB. Ještě jsem to nezkoušel (zápis takového souboru znamená ztracený den), ale je zde tuším omezení velikostí 2 TB.
Sledoval jsem tedy aktivitu disku při vytváření prozatím 200GB souboru a rychlost jeho vytváření odpovídala sekvenčnímu zápisu průměrnou rychlostí okolo 100 MB/s. Už tato příprava testu by mohla být pro SMR disk určitým prubířským kamenem.
Měření IOm se tedy rozběhlo až po dokončení zápisu 200GB testovacího souboru (soubor iobw.tst). V tomto případě jsem již mohl sledovat, zda systém během testu indikuje nějaké přírůstky dat na disku a zjistil jsem, že ne. Celý test tedy proběhl v totožném objemu dat, která IOm nahrál již před jeho započetím.
Je tedy otázkou, co se skutečně děje v testovaném disku, když do něj IOm náhodně zapisuje 64KiB bloky dat rychlostí 100 MB/s při 100% vytížení. Přitom systém neindikuje žádné čtení dat na disku, kde je testovací soubor uložen. Jaká data tento testovací soubor obsahuje?
Při výše popsaném testu IOm vykázal teoreticky zápis více než 1 TB, který zřejmě proběhl v rámci 200GB souboru. Co se však ve skutečnosti stalo? Byla data toho souboru přepisována, nebo IOm přepis pouze simuloval?
V tom včerejším posledním kratším pokusu jsem ještě vytvořil nový testovací soubor dvojnásobné velikosti 400GB a ten jsem prohnal dvacetiminutovým testem. Rozdílem byl lehký pokles průměrné rychlosti zápisu pod 100 MB/s. Bylo zřejmé, že větší soubor znamenal větší rozkmit hlaviček po ploše ploten. Každopádně jsem na známky omezení CMR zóny dosud nenarazil. Pak jsem to spustil ještě jednou a k tomu paralelně 4K náhodný zápis aplikací AS SSD Benchmark, což disku nedělalo problémy. Výkon se jen rozdělil mezi obě úlohy a prodloužila se úměrně doba odezvy.
Budu pokračovat vytvořením testovacího souboru o ještě větší velikosti. Pokud bych nevěděl, že WIFT ten svůj disk odvařil právě IOmeterem, už bych se na to vykašlal. Potřebuji pracovat na dalších věcech a neztrácet desítky hodin času. Nicméně bych opravdu rád toho psa vykopal. Uvítám jakékoliv poznatky, které bych mohl využít.

Petr Kupský

PCTuning

10. 9. 2021 08:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @Diskar Tvůj příspěvek došel v době, kdy jsem psal svůj sáhodlouhý, takže jej čtu až nyní. Ještě dám jednu možnost IOmeteru. Chtěl bych se k té velikosti CMR zóny nejprve dopátrat WIFTovou metodou. Pak teprve přejdu na klasické kopírování souborů.
S tím uklízením cca 200GB to trvalo necelou hodinu, než se disk uklidnil. Přesný čas jsem neměřil, ale tu hodinu jsem byl mimo počítač a nechal jej uklízet a jak jsem se vrátil, bylo dokončeno.
Měření spotřeby během uklízení mohu udělat a mohu tu dobu také přesně změřit.

Petr Kupský

PCTuning

10. 9. 2021 18:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Nakonec jsem se pro jistotu rozhodl rovnou v IOmeteru vytvořit tu nejnáročnější úlohu, kdy se bude testovat celá kapacita 4 TB. Už hodinu se zapisuje testovací soubor iobw.tst, který si skutečně alokoval veškeré místo disku, takže zřejmě nebude 2TB hranicí omezen. Zatím se zapisuje průměrnou rychlostí 175 MB/s, ale tuším, že to bude později klesat. Odhaduji to tak na jedenáct hodin zápisu (pokud to nespadne pod průměrných 100 MB/s), než se spustí samotný test 100% zápisu 64kB dat náhodným přístupem, který by měl běžet další 3 hodiny.

Petr Kupský

PCTuning

11. 9. 2021 18:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský Takže odhad jedenáctihodinové přípravy testovacího souboru byl příliš pesimistický, neboť to trvalo jen devět hodin. Zaspal jsem tedy začátek testu, takže zatím jsem nemohl ověřit tu velikost CMR zóny. Každopádně ten 3h test doběhl zcela bez výpadků až do konce při průměrné rychlosti cca 2 MB/s. Udělal jsem pro srovnání stejný test u CMR disku, a ten dosáhl průměrné rychlosti cca 10 MB/s. Jelikož mám ověřeno, že výsledná rychlost testu má přímou souvislost s velikostí testovacího souboru, tak uvedený rozdíl může být také výsledkem rozdílných velikostí testovacích souborů iobw.tst (3TB vs 4TB). Později udělám ještě speciální porovnávací test se stejně velkými soubory.
Takže v příhodnou dobu musím zopakovat 9h přípravu SMR disku a test projít znovu, abych byl u jeho začátku. Pokud teď prohlížím screenshoty grafů a porovnávám s celkovým časem testu, skoro to vypadá, jako by disk žádnou CMR zónu neměl. Ale uvidíme...

Diskar

Level 1

11. 9. 2021 20:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Má CMR cache. Ty 2 MB/s ukazují na úklid, který stíhá. Pokud bys měl čím sledovat přístupovou dobu, tak bude oproti uklizenému disku o hodně delší.
U 2,5" 500 GB jsem měl přístupovou dobu 18,4 ms a u nějakých 22-24 ms už bylo poznat, že se uklízí. Když odpovídal po pár minutách, tak měl to měl 450 ms.
Tento vidím, že má 6 ms. Pokud dává 2MB/s tak odhadem vycucaným z prstu, pomocí bulharské konstanty, 80-120 ms?

Petr Kupský

PCTuning

12. 9. 2021 10:12

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @Diskar V tomto ohledu je zajímavé porovnání s CMR diskem, který měl ve stejném testu prakticky stejnou odezvu okolo 450 ms. Tomu uklízení SMR disku v průběhu testu nenasvědčuje ani zvukový projev seeku, který oproti projevu při úklidu (který mám už odposlouchaný) vykazuje méně intenzivní, spíše impulzní zvuky. Prostě tam chybí to cvrlikání, které je projevem současného čtení a zápisu. Zatím bych řekl, že ten disk v průběhu celého testu náhodného zápisu spíše jen zapisoval. Zaměřím se na to v dalších testech.
Přes noc jsem na přeformátovaný SMR disk připravil nový 4TB testovací soubor a jakmile budu mít čas, tak ten 3h test projedu od začátku a budu jej po celou dobu sledovat. Dnes a zřejmě ani zítra se k tomu nedostanu. Pak poreferuji. Díky za tvou pomoc.

Petr Kupský

PCTuning

14. 9. 2021 17:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský Zrovna sleduji průběh avizovaného 3h testu a už mohu odhadnout velikost CMR zóny. Prvních 2200 s (36,7 minut) disk zapisoval průměrnou rychlostí 48 MB/s. Pak nastal zlom a rychlost zápisu se propadla lehce pod 3 MB/s. V té první rychlé fázi disk tedy zapsal 105 600 MB, neboli 103 GB dat a to by mělo odpovídat velikosti CMR zóny, do níž by měl disk zapisovat data náhodným přístupem plnou rychlostí bez potřeby úklidu.
Správce úloh vykazuje prakticky stejnou průměrnou dobu odezvy okolo 450 ms, ale IOmeter ukazoval v rychlé části testu odezvu 1,4 ms a v té pomalé se prodloužila na 25 ms.

Diskar

Level 1

14. 9. 2021 21:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 V tom zlomu musel začít vyklízet CMR zónu. Ale pokud drží skoro 3MB/s, tak ještě není na pokraji sil. Nicméně je v takovém stavu prakticky nepoužitelný, pokud je potřeba na něj sypat další data.
Pokud jsi zjistlil, že CMR má 100 GB, považuji to za nejcennější informaci celého testu. Tuto informaci by měl výrobce uvádět, jak je velká CMR cache, aby jeden věděl, co si může ohledně zápisu dovolit. Když tam nasypu malé soubory, tak odhadem odečtu ztracené volné místo a vím, že tak nějakých 90-95 GB čistého místa můžu plnit jako u klasického HDD.
U mě má /home včetně několika instalačních .iso velikost 40 GB. Tak už vím, že ho můžu odeslat jako kopii na SMR komplet kdykoliv, aniž bych se zdržoval nějakým čekáním, než tam data nasypu. A pak si SMR může uklízet jak je mu libo. Takto mě nepotká, že když potřebuju dělat, tak se to nepotáhne jako sopel.

Petr Kupský

PCTuning

14. 9. 2021 22:13

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @Diskar Směrem ke konci 3h testu ta průměrná rychlost zápisu ještě postupně klesla z 3 MB/s na 1,5 MB/s. Neznamená to sice úplný zátuh, ale velké objemy dat se touto rychlostí rozumně zapisovat nedají.
Ještě změřím celkovou dobu, než se po tomto testu disk uklidí a připraví se pro další nášup. Pak bych ještě mohl vyzkoušet kopírování reálných dat, tj. souborů různé velikosti v celkovém objemu výrazně přesahující kapacitu CMR zóny. Chtěl bych zjistit, jestli disk dokáže selektovat data podle velikosti a ta objemnější zapíše sekvenčně přímo do zóny šindelového záznamu. Čili, zda rychlost zápisu po 103 GB poklesne i v tomto případě.

Diskar

Level 1

15. 9. 2021 08:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Já bych řekl, že by bylo logické, pokud dojde velký soubor, aby ho zrovna sekvenčně zapsal přímo do SMR. Alespoň zhruba by to měl umět třídit. OS disku pošle data, co, kam a jak je to velký na zapsání. No a výkon procesoru v řadiči je dnes už slušný, tak by ho tento výpočet neměl zatěžovat. To dovozuji z toho, že musí stíhat si poznačit, kam má soubor přijít doopravdy, kam ho uložil do cache, menší soubory sesypat do bloku dat k sekvenčnímu zápisu do SMR.
Odhaduji výsledek této části testu, pokud bude dostatek volných zón, že sekvenční data zapíše přímo do SMR. Pokles tam bude, ale ne k nepoužitelnosti. Do 20% je takové pěkné číslo na vycucání z prstu. Jenže toto všechno je závislé na firmware toho kterého výrobce, pro jaký postup se rozhodl. Jestli všechno, co dojde, bez rozdílu velikosti, rychle sekvenčně do cache nebo to zhruba třídit, za cenu ztráty času lítání hlavičky po plotně. Nejlépe, co jde, přímo do SMR a zbytek do cache.

Petr Kupský

PCTuning

20. 9. 2021 10:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský Dnes chci jen informovat, že jsem iniciativu ohledně doplňkových testů SMR disku nevzdal. Jen stále čekám, až se disk po posledním testu uklidí, abych mohl spočítat, jak dlouho mu to trvalo. Mohu u něj sedět jen několik hodin denně a jinak jej vypínám, takže to bude na více dní. Nechci jej nechat uklízet přes noc, abych neprošvihl ten okamžik, kdy se úklid dokončí. Mezitím pracuji na jiném článku, ale ten čas si poté vyhradím. Zatím to nevypadá na to, že bych měl přehodnotit závěry uvedené v této recenzi. Spíše to bude doplnění informací.

Bzuci

Level 1

7. 9. 2021 20:23 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Musel jsem se po 14 letech cteni PCT zaregistrovat, abych napsal tenhle komentar.
Z clanku jsem projel cast, kdy chtel dat disku zabrat, a jsem zhnusen.
- Autor si zrejme vubec neuvedomuje, ze disk tvori dalsi vrstvu abstrakce, a tak nejaky oddil na zacatku a konci disku vubec nemusi byt na zacatku a na konci
- Autor zcela pomiji zalezitosti ohledne souborovych systemu. Zda se, ze svet Microsoftu dodnes zamrzl na NTFS, ale ne, proberte se, i tam uz roztaly ledovce a i kdyz jste doted casto ani NTFS nepochopili, chtelo by to alespo vzit v uvahu ReFS, Storage Spaces a Shadow Volume, ktere vam pridavaji dalsi abstrakcni vrstvy.
- O fragmentaci ani zminka, pritom to je panecku zpusob, jak SMR dostat nejen do kolen, ale taky na lopatky a pak taky na hrbitov.
- Pochopil jsem spravne, ze autor "vyklikaval" obrazky a zipove soubory?
- Cely ten amaterismus s kopirovanim stejne slozky (co treba deduplikace, ktera se prinejmensim v male mire muze vyskytovat v te abstrakcni vrstve, kterou poskytuje firmware?!)?
- Mereni casu stopkami?! Predpokadam, ze to byla nadsazka, ale i tak je z toho videt, ze cas kontroloval rucne, misto toho aby pouzil prikazovy radek a delal si log s casovymi zaznamy.
- Jeho popis zapisove cache je vylozene na ranu, protoze diky temhle kecum (o data stejne prijdete) muzou uzivatele v kombinaci se supertupym NTFS a treba zapnutou transparentni kompresi muzou prijit opravdu o hodne dat
- Doporucuji se naucit pristupovat k disku primo (napr. pomoci dd v unix-like, ale i widle to umi), naucit se zaklady skriptovani (a neni treba pouzivat stopky nebo vyklikavani souboru), rozeznavat mezi komprimovatelnymi, deduplikovatelnymi a nahodnymi daty, na cemz hodne zalezi (i u SSD)

Asi jsem zmlsany Wiftovym testem SMR. A taky se pracovne zabyvam velkymi enterprise ulozisti a ulozoste obecne me hodne bavi. Autor se urcite snazil. Ale pro me bylo cteni, byt jsem cetl jen kousek, nejen utrpenim, ale jeste k tomu jsem nahlas kricel, protoze clanek obsahuje spoustu zavadejicich informaci. Tohle autor fakt nedal. Ale neni to tak uplne jeho chyba, zcela zjevne na tento ukol nestacil, a to mel poznat sefredaktor, pres ktereho to muselo projit. PCT uz dloubo upada, s panem Sarounem jsem mel pocit, ze prichazi nova krev, ale ten uz veky nic nenapsal, Rybka se porad opakuje, Obr pres vsechna sve negativa jako jediny zachranuje situaci, a pak tohle. Sorryjako, tohle uz je uroven Jana Cislicove Zhouby Stacha, ten testuje podobne. Ale jeho blogisek nema renome kdysi velmi kvalitniho Pctuningu.

Koukejte poradne zaplatit pana Sarouna, dat mu k dispozici, co potrebuje, najit dalsi nadsence jako je on, nenakladat autorum vic, nez zvladnou, jako v tomto pripade, a zacnete se o ten web starat. Obr a Rybka to tu dlouho drzet nemuzou a novi lide vam odchazi driv, nez se stihnou trochu zacvicit. Ja vim, ze v tomhle byznysu neni moc penez, ale takhle je to mrtvej kun.

Petr Kupský

PCTuning

7. 9. 2021 21:13

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @Bzuci: Člověče, tak nevím, jestli je to míněno jako žert, nebo vážně. Tohle všechno, co tady píšete, nemá nic společného s testovaným diskem WD Blue a jeho doporučeným použitím v klasickém PC v roli doplňkového kapacitního úložiště. K čemu by tu byly jiné souborové systémy než NTFS? Kolik lidí asi na svém domácím počítači používá ReFS, když jej ani jejich Windows nepodporuje? Myslíte si, že výsledky dosažené za pomocí skriptů by dopadly jinak?...

Bzuci

Level 1

7. 9. 2021 21:39 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Petr Kupský @pet5 Test se týká CMR vs SMR. Což autor testoval naprosto nesmyslně. Shadow Volume používá už snad dneska každá instance Windows. Jiné souborové systémy jsou od toho, aby člověk znal jejich rozdíly, a co se k čemu hodí. Třeba ta transparentní komprese u NTFS by mohla udělat slušný rozdíl, teda ne v tom, co autor testoval, tam by zase dostal nafackováno od ReFS díky deduplikaci.

Výsledky pomocí skriptů by vypadaly stejně, to je pravda, teda on by autor měl daleko širší možnosti, že, ale zato by nemusel kopírování předčasně přerušit, protože se mu nechce držet stopky.

Myslím to celé vážně, a jsem z toho velmi zklamán. Přečtěte si ten Wiftův test, ten taky nevěděl, co SMR vlastně je, není žádný expert na úložiště, ale měl představu, co dělá, a taky to tak popsal. Tady to autor prohnal hromadou nicneříkajících benchmarků, zato praktický test vyloženě podělal.

Možná v článku někde změřil CMR cache, to je první věc, která by mě "v roli doplňkového kapacitního úložiště", tedy asi jako druhý disk v desktopu na filmy, zajímala, protože mi říká, kolik dat na disk můžu jednorázově nalít, než bude problém. U takového použití by mě pak taky zajímalo chování při velké fragmentaci a nedostatku místa, opět chování v roli druhého disku. Dá se pro praxi otestovat, co disk bude dělat, když nebude mít čas na úklid, protože bude buďto pracovat, nebo bude vypnutý - typický provoz pro pracující uživatele, co vypnou počítač, když jdou z práce, nebo pro externí disk.

A ta hovadina s tou zapisovací keší, to je fakt na ránu. Jestli se vám to zdá jako žert, tak sorry, to ani omylem. Zapisovací cache prostě znamená, že přijdete o data, a v případě, že ve starém NTFS začnete používat komplexnější nastavení, tak tak můžete přijít o hodně, a jen tak to nepůjde opravit. Oproti tomu bez zápisové cache máte žurnál, a to i na tom NTFS, takže přijdete maximálně o to, co se nestihlo zapsat celé, ale ne o data, která se tváří jako zapsaná, nebo dokonce o data, na která se vůbec nesahalo.

Kdyby ten test dělal Obr, jakkoli ho nemám kvůli jeho aroganci a zaujatosti (ta je spíš vtipná) rád, vypadal by úplně jinak. Jak říkám, nic proti autorovi, vzal si prostě velké sousto. Kdybych já měl testovat třeba auto, třeba fabii v automatu oproti fabii v manuálu, dopadlo by to úplně stejně.

Lubo33

Level 1

8. 9. 2021 08:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Bzuci @Bzuci Nechcem byť sprostý, ale videli ste Obrov posledný test procesorov? :)

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 08:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Lubo33 @Lubo33 Neviděl, protože mě výkony procesorů už moc neberou. Prošel jsem teď články za poslední 3 měsíce, nenašel jsem nic takového.
Předpokládám, že to bylo jako obvykle. Obr si vybral svého favorita, Intel, a vyzdvihl jeho výhody. Vybral testy tak, aby to Intelu sedělo, a v závěru sice pochválil AMD za snahu, ale vyhrál to Intel. Tak to u něj vždycky bylo a vždycky bude.
Co ale ten článek, který jsem nečetl, určitě taky obsahoval, byl odoborně správný popis toho, co se teď testuje a k čemu to je, nepletly se mu termíny jako TDP, které si každý definuje jinak, a tudíž se nedají srovnávat, nepletl si spotřebu s PL2 nebo PL3, uvědomuje si (to jsem od něj v nějakém článku už i asi četl), že dnešní procesor je limitován tak akorát teplotou a spotřebou, jinak jede na hraně, jak AMD tak Intel. Určitě to napsal svým osobitým arogantním stylem, ale s dokonalou přesností.
Mimochodem to je vynikající způsob, jak udržitelně psát na internety recenze. Tím, že do toho zapojíte trochu emocí, a vytvoříte dva znepřátelené tábory, získáte spoustu čtenářů, kteří si vás přečtou jenom proto, aby vás mohli hejtovat, a pak taky aby se mohli hádat v diskuzích. A penízky se sypou.
My, co máme nadhled, si v tom najdeme to, co hledáme, a ten zbytek si odfiltrujeme. Nikdo nemůže být objektivní, jen někdo tam ty vlastní názory přidává víc a po svém. Třeba Zhouba Stach tvrdí, že nic takového nedělá, zatímco pan Olšan neváhá svůj názor jasně označit a vyjádřit. Obr to vůbec nedělá špatně, taky už trochu zestárnul, ehm získal zkušenosti, a tak není tak ostrej, jak bejval.

Lubo33

Level 1

8. 9. 2021 09:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Lubo33 @Bzuci Tak sa teda pozrite, ako informacne chudobny a postaveny na vode je taky test Core i5-11400F: https://pctuning.cz/article/intel-core-i5-11400f-nejzajimavejsi-rocket-lake#article-header

Pan Kupsky sice mozno ma nejake rezevy, ale Zdenkove rezervy su podstane vyssie, hoci je to z inych dovodov. Obrovi rozhodne nechcem brat skusenosti, tych ma fakt pozehnane, ale v testoch ich vyuziva coraz menej a vidiet, ze sa mu uz nimi neoplati podrobne zapodievat. A to asi na vsetkych urovniach, napriklad tie testy chladicov, to su cisto veci na objednavku, ktore stacilo, ze vyjdu v nejakej fiorme, nech uz je akakolvek... ale idealne bez poriadneho porovnania s konkurencnymi vecami, pretoze to by uz nemuselo splnit ucel :) Ten standard ma Obr z roka na rok vyrazne nizsi. A nebolo tak davno, co za "nizky standard" napadol kolegu Mikleho, ktory vtedy nejaky procesor otestoval na podstane vyssej urovni, nez je uroven dnesnych testov Zdenka Obermaiera. Znovu opakujem, ze Zdenka svojim sposobm respektujem, pretoze je, co sa tyka hardverovych testov, stalica a venuje sa im uz fakt dlho. Ale ako priklad toho, ako sa maju veci robit, by som ho FAKT nedaval. :)

Na chvale Jana Olsana sa zhodneme. Akurat ho prosim nedavajme na rovnaku oroven so ZO. Ten k novinarskym veciam pristupuje trochu inym sposobom. :)

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 10:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Lubo33 @Lubo33 Proboha, srovnávat pana Olšana s Obrem a dávat je na stejnou úroveň, to teda fakt ne. Mám takový soukromý žebříček tří nejlepších českých IT redaktorů, je to Jan, Jan a Jakub. Ale i tady to stálo za to, nikdy nezapomenu na českou výpravu za přetaktovávací soutěží, kde si zapomněli komín na dusík, zato si s sebou vzali na recenzi nějakej ultimátní větrák... až si okolní týmy stěžovaly, že jim odlétávají věci ze stolů :-D tyhle věci dřív k PCT patřívaly a proto to tu byla taková pecka.

Rozhodně nechci dávat Obra za obecný příklad, šlo mi spíš o zdejší redaktory. Ale i tak si troufám říct, že Obr patří v tom malém českém rybníčku ke kvalitnějšímu.

Taky bych rád, když už, vyzdvihl pana Šarouna, který, pokud bude mít volnou ruku a prostředky, může napsat spoustu skvělých věcí právě v duchu PCT. To, jak rval fiberové SFP do ethernetu (nebo obráceně, nepamatuju si), to jsem teda čučel. On když to člověk dělá s novými enterprise prvky, tak si to nedovolíte ani zkusit, a pak vás to už ani nenapadne, protože víte, že to přece nejde. A pak přijde Šaroun, který neví, že to nejde, a bum ho :-D ten chlapík má budoucnost.

Smazaný uživatel

Level 0

7. 9. 2021 13:08 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

To jsou pouze testy. Měl jsem několik let diskové pole RAID 6 s profi řadičem a BBU během 5 let žádný disk neodešel. Používal jsme relativně drahé FYYZ disky od WD. Jakmile jsme do pole nasadil WD Black tak disky postupně začali odcházet. Dost záleží na discích na co a k čemu budou určené a hlavně kde. Stávalo se mi opravdu často, že mi odcházeli i disky v záruce od WD Black FAEX...na tohle nasazení se hodili mnohem dražší disky od WD. Dnes to mám však řešené zcela jinak.

FanatiXX

Level 25

8. 9. 2021 12:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Smazaný uživatel @honza9800 Chlape, disky odcházelY, začalY odcházet apod. Nic proti, ale nedá se to pak číst.

Anders

Level 1

7. 9. 2021 12:50 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Velice děkuji za rozsáhlý test
Jsem rád, že device-managed SMR disky docela pokročily. Nicméně je u technologie SMR diskutabilní i data retention, protože je stopa užší, tak je na ní méně magnetických domén a navíc tam není ani rozestup od další překryvné stopy...
Stále nevěřím dlouhodobému uchování dat u SMR, takže děkuji nechci ani do PC, natož do jakéhokoliv RAID pole.

Petr Kupský

PCTuning

7. 9. 2021 15:30

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Anders @Anders: Dobrá připomínka. Ale teoreticky to v případě data retention vypadá lépe pro šindelový disk. Zde totiž záleží hlavně na šířce stopy čtecí hlavy. Pokud obě technologie používají čtecí hlavy stejné šířky, mají také k dispozici stejné množství magnetických částic záznamové plotny. Zde tedy rozdíl nebude, ale...
SMR disk bude zřejmě během provozu častěji přepisovat data na plotnách z důvodu optimalizace a čištění, takže tím bude současně retenci části dat prodlužovat.

Podle teorií používá SMR vylepšenou záznamovou hlavu, která může mít větší rozměry než konvenční (tedy i lepší tvar a stínění), schopnou přesnějšího zápisu s menším rozptylem. Tudíž i v ořezané stopě bude mít podstatně menší čtecí hlava k dispozici dobře zasaturovanou stopu. Nevím, zda to dobře vysvětluji, ale zde je například odkaz na prezentaci Hitachi z roku 2010 (od strany 16): https://www.ewh.ieee.org/r6/scv/mag/MtgSum/Meeting2010_10_Presentation.pdf

Ale jak píšu v článku výše, u disků toho prosáklo na veřejnost velmi málo, technologie se přitom stále vyvíjí, takže mnoho důležitých věcí můžeme jen odhadovat.

BonfireCZ

Level 20

7. 9. 2021 12:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Pěkný a obsáhlý test, díky.
Docela mě to chování SMR disku překvapilo, taky jsem to čekal horší.
Ale stejně se jim zatím budu vyhýbat, pokud to půjde :)

Karel Endler

Level 1

8. 9. 2021 06:20 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@BonfireCZ @BonfireCZ Co se při takovémto testu neukáže, je vliv vysoké fragmentace - kterážto IMHO musí mít na SMR mnohem vyšší vliv na pokles výkonu, než na CMR. Mnohem.
I když on se vlastně na pozadí defragmentuje, ne?

Bzuci

Level 1

8. 9. 2021 13:23 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Karel Endler @karlen Disk na pozadí se defragmentovat nemůže v tom smyslu, v jakém ten pojem běžně používáme, tedy defragmentace FS.
Dochází tam k fragmentaci na dvou úrovních. Na úrovni FS, to u NTFS, pokud jsou dodržována best practice (hlavně dost volného místa), moc nehrozí, a NTFS se přirozeně defragmentuje samo používáním. Není to samozřejmě dokonalé a nefunguje to vždycky.
Pokud je FS hodně fragmentován, narozdíl od SSD, kde to prakticky nevadí, to může SMR disk zabít. Nejen, že nebude použitelný, ale useekuje se k smrti. To je teorie, praxi v tom nemám, protože fragmentace už je dneska spíš teoretický pojem (teď mě určitě někdo vyvede z omylu, děkuji Bohu za svoji bublinu, kde fragmentace není nic, co by musel uživatel řešit).
Vedle toho se pak fragmentují fyzická data na disku, jak jsou přemapované firmwarem, a pokud jste na disk zlí (což se autor snažil), tak se brutálně zpomalí. Ano, tam se defragmentuje sám, pokud na to má čas. To nejhorší, co mu můžete udělat, je zapínat ho jen tehdy, když se používá, tedy třeba jako externí disk nebo v případě některých workstation, v extrémním případě si to uživatel může podělat sám vynuceným uspáváním.