Test disků Western Digital Blue – CMR klasika versus SMR šindel
Seznam kapitol
Přízrak SMR rozhazuje své sítě a snaží se uchvátil nezkušené zákazníky. Nabídku počítačových obchodů nenápadně zaplňují cenově výhodné modely pevných disků s technologií šindelového magnetického záznamu SMR, které se obecně netěší zrovna dobré reputaci. Máme se jim skutečně vyhýbat, nebo se již jedná o překonaný mýtus? Na tuto otázku se pokusíme odpovědět ve srovnávacím testu, kde proti konvenčnímu 3TB CMR modelu WD Blue (WD30EZRZ) postavíme nejnovější 4TB SMR disk WD Blue (WD40EZAZ), nabízející vyšší kapacitu za nižší cenu.
S rozmachem SSD se úloha klasických mechanických disků s magnetickým záznamem dat (HDD) přesunula v počítačové sestavě již jen do role levného velkokapacitního úložiště. Kromě lepšího poměru ceny a kapacity je výhodou HDD obecně vyšší bezpečnost uložených dat, neboť lze u něj z údajů technologie S.M.A.R.T (Self Monitoring And Reporting Technology) lépe odhadnout okamžik, kdy nastal čas pro jeho výměnu. Když už dojde k nejhoršímu a disk přestane fungovat, lze jeho plotny specializovaným postupem přečíst a uložit na jiné médium. Proto se klasické disky stále vyrábí a jejich vývoj i nadále pokračuje. Cílem již není co největší rychlost záznamu a čtení dat, v čemž HDD nemůže nikdy konkurovat SSD, ale primárně se jedná o dosažení co největší celkové kapacity disku.
Možných cest pro navýšení kapacity se nabízí více, přičemž některé již dospěly ke svým technologickým hranicím, které nelze dále překonat (například počet ploten v jednom těle disku, šířka stopy elektromagnetických záznamových hlav). Přesto zde máme nové průlomové technologie, které umožňují výrazné zvýšení hustoty záznamu. Pro maximální využití magnetické vrstvy záznamové plotny disku se využívá například asistence laseru (HAMR) nebo mikrovln (MAMR), ale to jsou technologie, které budou ještě nějakou dobu pro použití v klasických domácích sestavách prakticky nedostupné.
Ostatně je neuvěřitelné, že za klasický mechanický disk o kapacitě 1 TB zaplatíme v současnosti jen tisíc korun. Přitom se jedná o nesmírně sofistikované zařízení. Představme si, že záznamové hlavy se pohybují stokilometrovou rychlostí ve vzdálenosti několika nanometrů (1 nm = 0,000 000 001 m) nad povrchem ploten a vytváří záznamovou stopu šířky pár desítek nm. Mechanické rameno se záznamovými hlavami se pak musí podle požadavku trefit do kterékoliv titěrné stopy na plotně, přičemž dokáže přelétnout z jednoho okraje plotny na opačný více než 50× za sekundu. Podobný disk pak musí bezchybně fungovat minimálně 2,5 milionu hodin (hodnota MTBF u WD Gold). Pěknou animaci funkce HDD najdete na stránkách ANIMAGRAFFS.
Za této situace je velmi těžké přinést na trh ještě technologicky mnohem složitější výrobek, který by mohl nabídnout konkurenční cenu dostupnou běžnému uživateli. Přesto se podařilo najít způsob, jak zvýšit kapacitu záznamových ploten o desítky procent, aniž by to znamenalo zvýšení pořizovací ceny pro koncového zákazníka. Technologie šindelového magnetického záznamu nevyžaduje významnější změny hardware, takže přináší nárůst kapacity bez zvýšení výrobních nákladů. Z tohoto důvodu mohou být disky s technologií šindelového záznamu mnohem levnější, než kapacitně srovnatelné disky s konvenčním záznamem.
Pokud se podíváme do ceníku obchodu CZC.CZ, tak koncem srpna 2021 zde figuroval 4TB disk WD Blue (EZAZ) s technologií šindelového záznamu za částku 2222 Kč, zatímco konvenční WD Blue (EZRZ) s kapacitou pouhých 3 TB stál o více než stovku více. Co byste si tedy z těchto dvou nabídek vybrali do svého PC?
Účelem dnešního testu bude porovnání právě takové dvojice disků se srovnatelnou pořizovací cenou, ale rozdílnou kapacitou. Pokud bych měl odpovědět na výše položenou otázku ještě před uskutečněním tohoto testu, volil bych jistotu v podobě 3TB konvenčního disku. Šindelové disky si obecně nevybudovaly dobrou pověst pro svá technologická omezení, která za určitých okolností komplikovala uživatelům život. Uvidíme později, zda se aktuální verzi WD Blue tuto reputaci podaří napravit.
Tento test jsem chtěl udělat již dříve, ale z časových důvodů jsem se k němu dostal až nyní. Vlastně je to má první praktická možnost si disk se šindelovou technologií záznamu pořádně osahat. Dosud jsem se diskům s touto technologií vyhýbal, ani jsem je nikomu do počítačových sestav nedoporučoval. Přesto mne zajímalo, jak by si šindelový disk ve srovnávacím testu vedl. Byl jsem zpočátku docela skeptický, neboť prvotní indicie při výběru vhodného kandidáta ukazovaly na to, že to zřejmě nebude žádná sláva. Naše redakce nejprve oslovila výrobce s žádostí o poskytnutí disků do srovnávacího testu, ale nepochodila. To, že výrobce o publicitu nemá zájem, nevěštilo nic dobrého. Situaci zachránil obchod CZC.CZ, který nám šindelový 4TB disk WD Blue bez problémů zapůjčil.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
