Test skříně Arctic Xtender VG – návrat ve velkém stylu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Arctic se po letech vrací k výrobě počítačových skříní. Pro návrat si zvolil nesnadnou cestu v podobě Xtender VG, účinně větrané skříně s atraktivní skleněnou vitrínou.
Nyní se podíváme pod pravou plechovou bočnici skříně Arctic Xtender VG. Ta je k šasi upevněna stejným způsobem jako skleněná bočnice na levé straně. Po uvolnění fixačního šroubu na zádi ji odejmeme vytržením u horního okraje směrem do boku a nadzdvižením.
U oboustranně lakovaného plechu bočnice jsem naměřil tloušťku 0,9 mm, a to je skutečné znát i na její vyšší hmotnosti.
Plochu průduchu v přední polovině bočnice překrývá magneticky upevněný prachový filtr, který je zajištěn proti nechtěnému posuvu jen ve třech směrech. Zajištění směrem vzad chybí, ale pokud se skříní nebudeme dynamicky manipulovat, k samovolnému posunutí filtru nedojde.
Konstrukčně se jedná o kvalitní filtr s jemnou nylonovou síťkou zalisovanou do houževnatého plastu. Po obvodu vidíme celkem šest silných magnetů.
Z pravé strany se nám otevírá pohodlný přístup do tunelu napájecího zdroje, v jehož přední části se nachází plechový koš s dvojicí plastových šuplíků pro disky. Všechny kabely od I/O prvků skříně se soustředí do přední prohloubené části přepážky, kde mají k dispozici čtyři kvalitní stahovací pásky. Obdobné pásky u zadní stěny byly využity k upevnění alternativní plechové lišty s kotevními otvory, kterou bychom použili v případě záměru nahrazení trojice 140mm bočních ventilátorů radiátorem vodního chlazení s šířkou 120 mm.
Vysoký počet standardně osazených ventilátorů se zde projevil adekvátním množstvím jejich kabelů. Ke každému vedou dva a jsou navíc opatřeny odbočkami pro možnost sériového propojení. Zapojení ventilátorů přenechal výrobce na šťastného majitele skříně.
Nás ale v tomto případě nejvíce zajímá to, jakým způsobem konstruktéři vyřešili přísun vzduchu k napájecímu zdroji. Jejich řešení můžeme označit za vskutku nevšední. Namísto průduchu ve dně skříně připravili pro zdroj dvě plechové podpěry, které jej podchytí ve výšce 20 mm nade dnem tunelu. Zdroj by si pak měl nasávat chladicí vzduch z prostoru tunelu a vyfukovat jej zádí ven. U skříně, která je konstruovaná hlavně pro výkonné herní sestavy je to z mého pohledu docela odvážné řešení.
Ale pokud se opět podíváme na snímek skříně z pravého boku, tak pochopíme, že pro přísun vzduchu pod přepážku a do tunelu na pravé straně slouží významně rozšířená plocha průduchu v bočnici (za aktivní plochu bočních ventilátorů). Podle výrobce by jeho řešení mělo fungovat bez problému.
Pochopitelně zůstává otázkou, jak chlazení napájecího zdroje později ovlivní zaplnění koše disky, a zejména veškerá potřebná kabeláž, kterou budeme v tunelu ukrývat. S organizací kabelů si budeme nutné v této souvislosti více pohrát a s tím nám naštěstí pomůže dostatek prostoru pod přepážkou.
Samozřejmě také prohloubená část přepážky za bočními ventilátory. U testované skříně jsem při měření tloušťky oboustranně lakovaného plechu šasi nemohl najít vhodné místo, kde by se dal změřit okraj plechu bez toho, aniž by byl vyztužen ohybem či prolisem. Většinou se tloušťka upraveného plechu pohybovala výrazně nad hodnotou 1 mm, ale bylo tam i místo s tloušťkou 0,9 mm, kterou považuji u tvarově neupraveného plechu za tu výchozí.
Sestava kabelů od horního I/O panelu zahrnuje dominantní kabely do portů USB 3.1 a USB 3.0, kabel HD audia a plochý F_PANEL se samostatnými konektory pro připojení tlačítka Power, jeho LED kontrolky a kontrolky aktivity disku. Ze standardních prvků zde chybí jen kablík pro tlačítko Reset. Pro představu jsem do přehledu přidal dvojici kabelů (ARGB + FAN) od jednoho z ventilátorů.
Příslušenství skříně v luxusní plastové krabičce s přihrádkami zahrnuje nezbytný spojovací materiál, sedm samostatných záslepek PCIe slotů a několik textilních stahovacích pásek. Pak je součástí příslušenství také alternativní plechový držák pro přizpůsobení boční pozice ventilátorům šíře 120 mm.
Osobně postrádám podrobnou uživatelskou příručku v tištěné podobě, neboť si při instalaci sestavy raději listuji v brožuře, než na monitoru či displeji s webovým prohlížečem. Na druhou stranu musím uznat, že Arctic má pěkně udělaný manuál v elektronické podobě, včetně názorných animací.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
