Test skříně Corsair iCUE 5000T RGB: 14 kilo oceli, skla a spousta LED | Kapitola 8
Seznam kapitol
Zajímavý retro design a 160 RGB LED ve vnějších panelech, včetně dalších 48 RGB LED v trojici standardně osazených ventilátorů na čele, jemně děrované kovové mřížky průduchů, rozměrná a těžká konstrukce se sendvičovými panely a kovovým pláštěm, to vše jsou poznávací znaky nejnovější počítačové skříně Corsair modelové řady 5000.
Jak jsem avizoval v úvodu recenze, výrobce nám k testované skříni Corsair iCUE 5000T RGB přibalil také další novinku v jeho výrobním sortimentu v podobě sady zvýrazňujících (já bych použil spíše výraz ambientních) světelných ARGB LED panelů iCUE LC100.
Luxusní papírová krabička s celobarevným potiskem je přímým protikladem ke krabici, v níž je dodávána testovaná skříň. Z kreseb a fotografií s doprovodným textem získáme základní představu, o jaké zařízení se jedná a k čemu by se nám mohlo hodit.
Parádně působí také třípatrová výplň krabičky z výřezů lakovaného kartonu, mezi nimiž nacházíme jednotlivé součásti startovací sady prvků ambientního osvětlení. Základem je devět trojúhelníkových plastových segmentů, vzájemně propojených pomocí magnetů a kovových kontaktních válečků. K tomu je přibalena dvoukanálová řídicí jednotka CORSAIR iCUE Lighting Node PRO RGB a nezbytné propojovací kabely.
Zadní strana každého trojúhelníkového segmentu je zhotovena z černého neprůsvitného plastu, zatímco horní lícovou stranu tvoří bílý plast, který světlo propouští a zároveň rozptyluje. Magneticky vzájemně přichycené díly lze rozpojovat a opětovně spojovat do libovolných tvarů.
Pouze dvě hrany trojúhelníku disponují kontakty pro vodivé spojení s dalším segmentem. Úkolem kontaktních válečků je vzájemné propojení pětice kontaktů připojených segmentů. V sadě najdeme dva kontaktní válečky s větším průměrem. Ty jsou určeny k propojení segmentu do většího úhlu.
Abych nějak demonstroval použití světelných panelů, poskládal jsem z nich světelného hada, který se táhne po ocelovém povrchu tunelu až za grafickou kartu. Přitom jsem zjistil, že magnety, které drží segmenty na ocelovém plechu, by mohly být o něco silnější. Ne, že by se svou vahou samy pohybovaly, ale stačí o ně zlehka zavadit a ony se posunou. Uvnitř skříně nás to trápit nemusí, ale někde na vnějším povrchu by to mohlo být otravné.
Nijak nadšený nejsem ani z množství souvisejících kabelů, které je nutné pro funkci sady světelných prvků zapojit. Jsou zde potřeba dokonce dva volné konektory SATA na kabelu od napájecího zdroje. Řídicí jednotku musíme také připojit do USB 2.0 konektoru základní desky. Ke startovací sadě lze dokoupit sadu s dalšími devíti segmenty, které připojíme ke druhému kanálu řídicí jednotky a k dalšímu konektoru napájení SATA.
Všechny kabely společně s řídicí jednotkou jsem svázal do jednoho svazku a ponechal ležet ve volném prostoru vedle napájecího zdroje. Vestavbu vzorové sestavy mám tím dokončenu, takže nastal čas na první spuštění. S ohledem na bohatý prostor pro ukrytí kabeláže na pravé straně skříně jsem se s nějakým vyvazováním nezdržoval a vše bez problému uzavřel pod plechovou bočnici.
Po prvním spuštění nebylo pochyb o tom, že vše funguje bezvadně.
Bez instalované řídicí aplikace běží všechny světelné prvky v dynamickém světelném režimu duhy. Teprve nyní vidíme, že LED pásky osvětlení ARGB se nachází ve všech třech krycích panelech skříně, tj. stropním, čelním a spodním.
Efekt osvětlení čelních ventilátorů se po navrácení mřížky na čelo skříně trochu opticky potlačí.
Také LED pásky v bocích panelů jsou výrazné jen z určitých úhlů pohledu. Jinak se jejich svit rozptyluje po okolních plochách. Ambientní světlení je ve výchozím stavu nastaveno na 100% jas, takže na fotografiích je až přepálené.
Pokud by to všechno nestačilo, lze spuštění sestavy identifikovat také podle bíle podsvíceného symbolu na tlačítku Power.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
