Test skříně Endorfy Arx 700 Air s parádním poměrem výkon cena | Kapitola 9
Seznam kapitol
Nová vlajková loď Arx 700 Air je údajně největší počítačovou skříní, jakou výrobce Endorfy ve své dosavadní historii vyrobil. Přesto není zbytečně velká a obecně ji lze charakterizovat jako produkt střední třídy, který bude soutěžit o své místo na trhu zejména dobrým poměrem výbavy a ceny. Právě pro svou výbavu bude ideálním kandidátem pro sestavy se vzduchovým chlazením, jímž poskytne vše potřebné přímo z krabice.
Tradičně poslední instalovanou komponentou vzorové sestavy bude grafická karta. Skříň Endorfy Arx 700 Air disponuje prostorem pro osazení grafické karty až do délky 410 mm.
Instalace grafické karty je snadná. Po otevření magneticky upevněných dvířek na zadní stěně skříně vyjmeme požadovaný počet záslepek a pak na jejich místo přišroubujeme grafiku.
Změřil jsem přitom vzdálenost od horního líce primárního PCIe 16× slotu po skleněnou bočnici, která činí 175 mm a stanovuje tak maximální šířku grafické karty včetně případného napájecího konektoru. Maximální tloušťka grafické karty bude závislá na pozici primárního PCIe slotu na základní desce. Já jej mám na první pozici, takže pro tloušťku grafiky mám k dispozici prostor délky 143 mm (měřeno od středu primárního slotu PCIe).
Nezbývá než připojit všechny potřebné kabely a v prostoru pod přepážkou je upevnit pomocí stahovacích pásek. I bez nějakého důslednějšího urovnání kabelů jsem plechovou bočnici uzavřel zcela snadno.
Vestavbu vzorové sestavy tím mám zdárně dokončenu.
Spuštění sestavy indikuje trvale svítící bílá LED dioda na horním I/O panelu skříně.
V biosu základní desky mám ve výchozím stavu nastavenu křivku tichého režimu ventilátorů. Po spuštění se mně provoz sestavy jevil jako velmi tichý, tj. prakticky neslyšný. Určitý aerodynamický šum byl znát až při poslechu z bezprostřední blízkosti. Přitom i v nízkých otáčkách ventilátorů byl zřetelně cítit proud chladícího vzduchu vystupujícího za skříně. Domnívám se, že skříň s výbavou pěti ventilátorů poskytne dostatečnou výměnu vzduchu již při nejnižších otáčkách ventilátorů nejen pro klidový provoz sestavy, ale i pro lehčí zátěž. Jak tedy dopadlo měření?
Klidová hladina hluku při vypnuté sestavě činila rovných 31 dBA. Nejnižší provozní otáčky ventilátorů se mně podařilo nastavit na 335 RPM. Hluk jsem měřil při 350 RPM, kdy mě hodnota 33,9 dBA docela překvapila. Subjektivně bych to odhadoval alespoň o dva decibely níže. Jenže hlukoměr je určitě citlivější než můj sluch.
S přibývajícími otáčkami se hluk i pro mne stával stále více zřetelný. Již při 500 RPM dosáhl úrovně 35,1 dBA, při 700 RPM povyskočil na 37,0 dBA a v nejvyšších indikovaných otáčkách 1380 RPM skončil na vysokých 49,1 dBA. Holt pětice 140mm ventilátorů a průchod vzduchu ocelovou děrovanou mřížkou se na hlučnosti muselo nějak podepsat.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
