Test skříně Endorfy Arx 700 Air s parádním poměrem výkon cena | Kapitola 8
Seznam kapitol
Nová vlajková loď Arx 700 Air je údajně největší počítačovou skříní, jakou výrobce Endorfy ve své dosavadní historii vyrobil. Přesto není zbytečně velká a obecně ji lze charakterizovat jako produkt střední třídy, který bude soutěžit o své místo na trhu zejména dobrým poměrem výbavy a ceny. Právě pro svou výbavu bude ideálním kandidátem pro sestavy se vzduchovým chlazením, jímž poskytne vše potřebné přímo z krabice.
Skříň Endorfy Arx 700 Air pojme podle výrobce jeden disk velikosti 3,5“ a šest 2,5“ disků. Mě se podařilo najít ještě další dvě pozice umožňující upevnění 2,5“ disků.
Musím výrobce pochválit, že myslel také na opatření pro eliminaci přenosu vibrací disků do konstrukce skříně. K jejich upevnění použil jednoduché, ale účinné gumové silentbloky tvořené šroubem se zkráceným závitem a gumovou průchodkou. Před upevněním do skříně přišroubujeme silentbloky do kotevních otvorů disku.
Pak již stačí disk zasadit do připravených otvorů v šasi skříně a posunutím do boku spoj zafixovat. Větší 3,5“ disk má možnost osazení do jediné pozice na dně tunelu. Tato pozice je vhodná i pro disky s šesti kotevními body na spodní ploše pláště, což ale není případ mého disku, který má pouze čtyři. Nachází se zde také otvory pro alternativní upevnění menšího 2,5“ disku. V příslušenství skříně najdeme speciální šroub s velkou hlavou, kterým lze větší a těžší 3,5“ disk zafixovat proti nechtěnému vysunutí.
Kromě alternativního upevnění na dně tunelu lze 2,5“ disk dále zasadit z horní strany do kotevních otvorů na stropě tunelu. Jsou zde k dispozici otvory pro dvojici 2,5“ disků.
Popsaným způsobem lze upevnit další dva 2,5“ disky na zadní stranu přepážky pod základní deskou. Poslední dvojice oficiálních pozic pro upevnění 2,5“ disků se nachází o kousek výše na okraji v rohu šasi. K uchycení disku z jedné strany se zde používají pouze dva obyčejné šrouby, přičemž opačná strana disku ční volně do vnitřního prostoru. Přišroubovaný disk zde drží poměrně pevně, takže k takovému řešení nemohu mít výhrady.
Během instalace vzorové sestavy jsem ještě neměl k dispozici podrobnou elektronickou uživatelskou příručku, takže jsem poslední dvojici pozic pro 2,5“ disky dlouze hledal jen podle miniaturního nepřehledného obrázku v tištěné příručce. Novější obrázek z podrobné elektronické příručky je v tomto ohledu už o něco přehlednější.
Přitom jsem přišel na další možnost pro upevnění dvojice 2,5“ disků, a to opět pomocí dvou šroubů, tentokrát do podélných otvorů v přední části přepážky. Disky pak sice trčí nad průchodky kabelů v přepážce, ale neuzavírají je, takže napájecí a datové SATA kabely jimi pohodlně protáhneme.
Nyní pokročíme ve vestavbě vzorové sestavy dále. Pro instalaci ATX napájecího zdroje zůstává v tunelu za osazeným diskem prostor délky 225 mm.
Pohodlnou montáž zdroje nám umožní demontovatelný rámeček, který nejprve přišroubujeme k zadní stěně zdroje a teprve poté celek zasuneme do skříně.
V případě ATX zdroje klasické velikosti s délkou 150 mm zůstává v tunelu dostatek prostoru pro uklizení přebytečné kabeláže. Pro pohodlnější připojení kabelů do konektorů zdroje však bude vhodné dočasné uvolnění prostoru vyndáním disku, případně si pomůžeme z druhé strany povytažením zdroje ze skříně.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
