Test skříně Fractal Design Epoch: kvalita pro masy | Kapitola 4
Seznam kapitol
Recept na vývoj testované počítačové skříně Fractal Design Epoch mohl vypadat nějak takto: „Dnes budeme vařit ze dvou osvědčených hotovek. Vezmeme modely North a Meshify 3 a odstraníme z nich všechny nadbytečnosti. Pak je důkladně promícháme a vložíme do jednoduché formy. Směs pořádně propečeme, nahoru přidáme drobnou ozdůbku a pak tím produktem nakrmíme masy hladových zákazníků.“
V této kapitole se podíváme do interiéru skříně Fractal Design Epoch nejprve z její levé strany. Bočnici z temperovaného skla uvolníme vyšroubováním dvojice šroubů na její zadní hraně, poté ji snadno odejmeme zatažením směrem vzad a nadzdvižením.
Oba kotevní plechové díly jsou k vnitřnímu bíle lakovanému okraji bočnice přilepeny oboustrannou páskou. U temperovaného skla jsem naměřil tloušťku 3 mm (měřil jsem sklo s nalepenou tenkou ochrannou fólií).
I když to pro vestavbu komponent sestavy většinou nebude nutné, pro lepší přístup do interiéru skříně lze navíc odejmout navazující boční díl z plného plechu. Po uvolnění jediného fixačního šroubu v horním rohu postačí za tento díl zatáhnout ve směru k zádi šasi a pak jej směrem vzhůru vysadit.
Volný vnitřní prostor skříně bez překážek pojme základní desky až do velikosti klasického formátu ATX. Přepážka pod základní deskou na první pohled překvapí poměrně malým počtem průchodů pro kabely. Skříň viditelně nepodporuje moderní základní desky s konektory na zadní straně (například Asus BTF, MSI Project Zero a Gigabyte Project Stealth). Pro jejich podporu by kromě nezbytných otvorů v přepážce muselo dojít k rozšíření volného prostoru pod touto přepážkou, potažmo celé skříně. Fractal zřejmě neočekává, že dojde významnějšímu rozšíření tohoto typu základních desek a do jejich podpory se nijak nehrne.
Vnitřní prostor dovoluje použití věžového chladiče procesoru výšky až 170 mm. Pro grafickou kartu je ve skříni k dispozici délka 372 mm. Toto je jediný rozdíl oproti modelu North, který podporuje grafiky pouze do délky 355 mm.
Tunel je pevnou součástí šasi a pozitivně přispívá k celkové pevnosti skříně. Strop tunelu je v místě napájecího zdroje hustě perforován, což zlepšuje jeho chlazení a umožňuje případnou instalaci i v obrácené poloze ventilátorem dovnitř skříně, případně použití pasivně chlazeného zdroje.
Pro případ instalace radiátoru vodního chlazení se zadními ventilátory je přední část stropu zkrácena v několika stupních až o 100 mm. Oproti modelu North je výřez v přední části stropu o 17 mm delší. Skrze tento výřez vidíme šuplík pro 3,5“ disk, umístěný níže uvnitř tunelu. Otvory pro kabely ve stropě tunelu nejsou opatřeny gumovými průchodkami.
Výřez ve stropě tunelu se vzadu zužuje pod šířku 120mm ventilátorů. Pro jejich instalaci tak lze využít pouze prostor před zúžením s hloubkou 75 mm od čela šasi (plechu pro upevnění radiátoru). Pro radiátory a ventilátory šíře 140 mm je pak dostupný prostor jen do hloubky 53 mm. Pokud totiž prodloužíme rovinu prvního zúžení výřezu ve stopě tunelu, tak zjistíme, že tlustší sestava radiátoru a 140mm ventilátoru by zde kolidovala.
Na zadní stěně skříně se z výroby nenachází žádný ventilátor. Husté děrování zadní stěny umožňuje upevnění jednoho ventilátoru nebo radiátoru velikosti 120 mm. Mimo něj lze do případně nevyužitých záslepek PCIe pozic přišroubovat další ventilátor velikosti 80 mm.
Na přední stěně skříně jsou standardně namontovány tři špičkové 120mm ventilátory Momentum 12. Vzhledem k jejich kvalitě nepředpokládám, že nový majitel skříně bude mít potřebu tyto ventilátory měnit za jiné, ale pokud by se tak rozhodl, může alternativně na čelo osadit až dvojici 140mm ventilátorů, případně radiátor vodního chlazení do velikosti 360 mm. Všimněte si, že pohled zevnitř není rušen přívodními kabely k ventilátorům, které se šikovně ukývají za plechem po jejich bocích.
Následující obrázek představuje specifikace obou variant ventilátorů Momentum, tedy s ARGB osvětlením či bez něj. V obou případech se jedná o ventilátory s relativně vysokou maximální rychlostí 2200 RPM. V případě využití skříně pro tichou počítačovou sestavu potěší funkce Zero-RPM, kdy lze ventilátory pomocí PWM (například v klidovém běhu sestavy nebo v nízké zátěži) zcela zastavit.
Strop skříně je pevnou součástí šasi a nabízí pozice pro dva 120/140mm ventilátory, případně radiátor vodního chlazení do velikosti 240 mm. Montážní prostor je v tomto případě vymezen nejen kotevními otvory, ale i ohraničujícím prolisem v plechu stropního dílu.
Musím vyzdvihnout estetickou stránku stropní konstrukce, kdy jsou pečlivě pohledu zakryty všechny nevzhledné kabely od stropních I/O prvků skříně.
Skříň Epoch je optimalizována pro instalaci základní desky do velikosti ATX. Přepážka pod základní deskou (tray) se za čelem skříně zvedá do vyšší úrovně, což umožňuje lepší organizaci kabeláže v jinak stísněném prostoru na opačné straně přepážky, ale na druhou stranu eliminuje možnost osazení základní desky formátu E-ATX. Otvory pro kabely tažené k desce formátu ATX jsou šikovně umístěny do šikmého přechodu mezi výškovými úrovněmi přepážky a opatřeny kvalitními gumovými průchodkami.
Už jsme si v předchozí kapitole pověděli, že skříň nepodporuje moderní základní desky s konektory na zadní straně (například Asus BTF, MSI Project Zero a Gigabyte Project Stealth). To nepovažuji za problém, ale vidím zde něco, co by se dalo označit za problém z hlediska estetického.
Těch otvorů pro kabely v přepážce mohlo být o něco více. Prakticky použitelné jsou jen tři, přičemž ten pod stropem je zbytečně malý a hůře se do něj trefují kabely s většími konektory. Estetický problém ale nastane v případě použití malé základní desky formátu Mini-ITX. Přípojné kabely k této desce budeme nuceni vést viditelně interiérem z poměrně velké vzdálenosti. Pro tento případ mohly být v přepážce vytvořeny alternativní průchody v bezprostřední blízkosti malé desky. Nutno ale dodat, že uživatelé si Mini-ITX desky obvykle pořizují společně se skříněmi adekvátně menších formátů, takže lze pochopit, že konstruktéři skříně Epoch uvedený estetický problém neřešili.
Na závěr této kapitoly ještě doplním, že všechny pozice distančních sloupků jsou označeny vyraženými písmeny, nechybí ani přehledná legenda.