Test skříně Fractal Design Epoch: kvalita pro masy | Kapitola 7
Seznam kapitol
Recept na vývoj testované počítačové skříně Fractal Design Epoch mohl vypadat nějak takto: „Dnes budeme vařit ze dvou osvědčených hotovek. Vezmeme modely North a Meshify 3 a odstraníme z nich všechny nadbytečnosti. Pak je důkladně promícháme a vložíme do jednoduché formy. Směs pořádně propečeme, nahoru přidáme drobnou ozdůbku a pak tím produktem nakrmíme masy hladových zákazníků.“
Pro instalaci 3,5“/2,5“ disků do skříně Fractal Design Epoch jsou standardně k dispozici dva plechové šuplíky (držáky) na dně tunelu. Čtyři kotevní pozice napovídají, že při použití jen jednoho šuplíku budeme moci volit upevnění v různé vzdálenosti od čela či zádě skříně.
Kromě čtveřice kotevních pozic máme k dispozici ještě pátou, která se nachází na stropě tunelu. Výrobce nám připravil obrázek demonstrující vliv možných variant upevnění šuplíků na prostor pro napájecí zdroj.
Větší 3,5“ disk upevníme do šuplíku skrze pružné gumové průchodky pomocí speciálních šroubů se zkráceným závitem. Můžeme přitom vybírat ze dvou výškových úrovní. Výsledný spoj by měl omezit přenos vibrací disku do plechové konstrukce šasi.
Já šroubuji disk do spodní úrovně šuplíku, zasouvám jej na dno do skříně a pojišťuji šroubem s velkou hlavou. Hned si ověřuji, že k disku lze připojit napájecí SATA kabel, aniž by jeho konektor byl v důsledku nedostatečného prostoru deformován ohybem.
Pro menší 2,5“ disk jsou v prolisech na dně šuplíku připraveny otvory, jimiž jej přišroubujeme přímo na plech. Ani v tomto případě nedochází k mechanickému namáhání a ohybu konektoru napájecího SATA kabelu.
Konstrukce plechových šuplíků dovoluje současné osazení disků obou velikostí. V tomto případě musíme větší 3,5“ disk v šuplíku upevnit do horní polohy.
K navození nejméně příznivé prostorové situace pro budoucí instalaci napájecího zdroje osazuji oba šuplíky s disky do pozic na stropě a do zcela zadní na dně tunelu.
Pro maximálně dva 2,5“ disky lze využít plechový držák pod přepážkou základní desky. Disky se na něj šroubují přímo bez pružných podložek. Také zde jsem si hned ověřil, že připojení napájecího SATA kabelu bude zcela bez problémů.
V dalším kroku montáže vzorové sestavy přichází na řadu napájecí zdroj. Testovaná skříň podporuje zdroje do délky 255 mm, ale to jen v případě, pokud z tunelu trvale vyjmeme oba šuplíky pro disky. Já jsem připravil nejhorší možný scénář s oběma šuplíky v zadních pozicích, takže jsem v případě zdroje limitován velikostí do 150 mm. To je na druhou stranu nejrozšířenější velikost ATX zdroje.
Jak vidíme na obrázku níže, za šuplíky mně pro zdroj zůstává prostor délky cca 165 mm. Při použití 150mm zdroje budou konektory připojených kabelů zdroje těsně u šuplíku v zadní pozici na dně skříně. Bude zde zřejmě velmi záležet na poloze konektorů na zádi zdroje a poddajnosti kabelů. Můj zdroj má všechny konektory situovány do horní poloviny své zadní stěny, takže by se šuplíkem neměly kolidovat.
S instalací napájecího zdroje nám výrazně pomůže demontovatelný rámeček na zádi skříně. Zdroj do něj pohodlně přišroubujeme a pak do tunelu zasuneme skrze otvor v zadní stěně. S šuplíky upevněnými ve skříni jsem neměl prostor pro pozdější připojování kabelů, takže jsem všechny potřebné připojil ještě před zasunutím zdroje do skříně. Šlo by to případně později řešit demontáží šuplíků s disky nebo spíše jen povytažením zdroje z tunelu.
Jak jsem předpokládal, díky vhodnému rozvržení konektorů na zadní stěně zdroje nedošlo ke kolizi s šuplíky a neměl jsem ani problémy s uspořádáním relativně poddajných plochých kabelů. Každopádně nemohu vyloučit, že u jinak koncipovaných napájecích zdrojů na kolizi nenarazíme. Pak lze problém řešit například posunutím spodního šuplíku do některé z předních kotevních pozic.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
