Test skříně Fractal Design Torrent: zdroj zpátky nahoře! | Kapitola 9
Seznam kapitol
Výrobce tuto skříň interně nazývá větrným tunelem. A skutečně jsme k podobnému závěru dospěli i v našem testu. Otevřená předozadní koncepce s pěticí ventilátorů v základní výbavě dokáže vzduch pořádně rozpohybovat. Přesto se nemusíme obávat přílišné hlučnosti. Se skříní Torrent lze chladit účinně a tiše.
Montáž vzorové sestavy do skříně Fractal Design Torrent zahájím tradičně základní deskou STRIX Z270F GAMING velikosti ATX, kterou nám zapůjčila společnost ASUS. Desku jsem předem osadil procesorem, M.2 diskem a dvojicí RAM modulů od společnosti ADATA. Distanční sloupky pro nejčastěji používanou ATX základní desku jsou v přepážce připraveny již z výroby, takže jsem desku pouze vystředil pomocí kolíku uprostřed a následně osmi šrouby upevnil.
Podle měření lze konstatovat, že s průchodem kabelů hlavními prostupy u předního okraje základní desky nebude problém u desek až do šířky cca 280 mm. Pak se tyto prostupy už zužují a kabely bude nutné vést jinudy. Mezi čelní stěnou šasi a předním okrajem základní desky jsem naměřil vzdálenost 215 mm.
Spodní okraj základní desky se nachází ve vzdálenosti 40 mm ode dna šasi a horní okraj 30 mm od stropu.
V montáži tentokrát pokračuji napájecím zdrojem, jenž má své místo pod stropem skříně. Abych demonstroval prostorové možnosti, zvolil jsem největší zdroj, který mám k dispozici. Přes svou délkou 190 mm však V1200 Platinum od firmy Cooler Master stále nebude pro skříň s kapacitou 230 mm žádnou výzvou.
Nevzpomínám si na případ, kdy se mně ATX napájecí zdroj montoval do skříně pohodlněji. U Torrentu jej stačí položit na vyhrazené místo s měkkými podložkami a na zadní stěně šasi upevnit čtveřicí šroubů z příslušenství. Všechny potřebné kabely lze pohodlně připojit kdykoliv později.
A skutečně, práce s kabely byla doslova hračkou. Šikovně umístěná textilní páska umožnila stažení nadbytečných částí kabelů v jinak nevyužitém prostoru za zdrojem. V této fázi montáže jsem připojil všechny kabely pro napájení základní desky, kabely k čelním I/O prvkům a také kabely k ventilátorům. Díky stahovacím páskám je kabeláž i v tomto rozpracovaném stádiu již pěkně uklizená.
Teprve nyní přichází řada na montáž disků. Pro velikost 3,5“ máme k dispozici dva plechové držáky orientované svisle, pro 2,5“ disky čtyři držáky orientované vodorovně.
Mechanické 3,5“ disky budou do plechového držáku upevněny pomocí tradičních silentbloků (speciálních šroubů a gumových průchodek). Držák je pak k přepážce uchycen pomocí čtveřice háčků a jediného fixačního šroubu. Překvapilo mě, že v držáku nejsou díry pro alternativní upevnění 2,5“ disku. Předchozí modely skříní tuto možnost mají.
Držáky pro 2,5“ disky nedisponují žádným opatřením pro zamezení přenosu vibrací disku do konstrukce skříně, což nám u SSD bez pohyblivých součástí jistě vadit nebude. Disk tedy přišroubujeme přímo na plech držáku čtveřicí šroubů z příslušenství. Je přitom nutné myslet na směrování přípojných konektorů disku do středu skříně. Držák s diskem upevníme zpět na přepážku a pojistíme fixačním šroubem.
Oba osazené disky nakonec připojíme SATA datovými kabely k základní desce a napájecím kabelem ke zdroji.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
