Úvaha: Tajné zbraně Atari aneb záhady z let 1982-1983 | Kapitola 5
Seznam kapitol
Poslední dobou hýbe technologickým světem hlavně zpráva o akvizici mobilní divize Motoroly Googlem. Je to nepochybně velká věc, i když zatím není jasné, zda se Google jenom nepokusil nakoupit balík patentů, aby mohl „silovou formou“ vyjednávat s majiteli jiných balíků patentů – anebo to myslí vážně a sám chce vyrábět vlastní tablety a telefony.
Velmi zajímavým kusem je Atari 1600XL. O tomto stroji se říká řada rozporuplných informací, z nichž ale jednoznačně vyplývá, že šlo o pokus zamířit sérii (skoro) profesionálním směrem. Mělo jít o systém s oddělenou klávesnicí, který v těle vlastní jednotky měl mít dvě mechaniky 5,25“ a nebo 3,5“ palce (existují fotografie designových studií obou typů) – zvláštní je, že existují poznámky zmiňující Atari 1650XLD, což by dle ustálené nomenklatury pasovalo na tyto designové studie lépe. (Mělo být Atari 1600XL bez mechanik? S jednou mechanikou?) Designové studie ukazují, že počítač měl mít stále 2 porty pro joystick a slot pro cartridge, což naznačuje, že se výrobce nevzdával myšlenky kompatibility se starším softwarem.
Další oznamované rysy ale naznačují, že mohlo jít o přechodovou formu mezi osmibitovým a šestnáctibitovým počítačem – na základní desce mohly být údajně dva různé procesory, jak osmibitová Motorola 6502C z důvodu kompatibility, tak i šestnáctibitový procesor Motorola 65816. Jiné zdroje hovoří o kombinaci procesorů Motorola 6502C a Intel 80186, což by mohlo přinést kompatibilitu s PC. Vcelku lze říci, že konceptem šlo o podobný systém, jako pozdější Commodore 128D - „dva počítače v jednom“. (V případě Commodore 128D šlo o Commodore 64 a 128 / Z80 CPM, v případě Atari 1600XL mělo jít buď o Atari 800 / PC – á la Sega Terradrive a nebo o Atari 800 / šestnáctibitové Atari nejasného typu.)
Zdroj: atarimuseum.com
Nakonec musím zmínit rozšířující jednotku Atari 1090: XL Expansion System, která mohla posunout celou řadu úplně někam jinam. Šlo o „krabici“, která se měla připojit k paralelnímu portu série XL (včetně modelů 600XL a 800XL) a do ní pak zamontovat až pět rozšiřujících karet, které dovolovaly bus mastering a tedy osazování nejen rozšiřující paměti a periferních karet, ale i přídavných procesorů, které mohly přinést kompatibilitu s CP/M (Atari 1090 Z80/CPM Card), vylepšení videa (Atari 1090 80 Column Video Board), rozšíření paměti (Atari 1090 64K Board), které dovolovalo zřetězení až tří takových karet v jednotce, ale plánovala se i akcelerace šestnáctibitovou verzí procesoru Motorola 6502 – Motorolu 65816. (Existují celé seznamy dalších, ale z jiných zdrojů nepotvrzených plánovaných karet. Jsou ale ilustrativní v tom smyslu, že ukazují, co by se s takovou rozšiřující jednotkou dalo dělat.)
S touto jednotkou mohla nová řada Atari směřovat k opravdové poloprofesionalitě – v praxi ze všech rozšíření přežilo jenom rozšíření paměti Atari 1064, které dovolovalo navýšit paměť Atari 600XL až na 80KB RAM (toto rozšíření se později skutečně prodávalo a máme ho v muzeu vystaveno).
Plán pro sérii byl delší a zahrnoval stroje, o nichž se ví, že měly existovat, ale ne o moc více. Atari Museum kupříkladu eviduje papír s poznámkami z nějaké porady z 20. prosince 1983, kde se mluví o dalších strojích, jmenovitě Atari 1650XLD (což odhaduji na Atari 1600XL se zabudovanými disketovými mechanikami, někdy v roce 1985 – nejasné, jak se měl lišit od 1600XL), Atari 800XLD (což by asi bylo Atari 800XL se zabudovanou disketovou mechanikou), Atari 1950 (což dle mé studie škrabopisu poznámek vypadá jako portable verze s plazmovou obrazovkou???) a Atari 1850XL (které je popsáno jako „klon Amigy s procesorem 68000“).
Zdroj: atarimuseum.com
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
