@Z. Obermaier
@Blue Storm: To mi trochu ujelo :wink: , jak jsem psal, nesnižuji se k osobním invektivám, snažím se pouze o věcnou diskusi. Omlouvám se. Pokud jste měřili osciloskopem až ve třeťáku a to jen jednou, tak kvalita SPŠ elektrotechnických povážlivě upadla. My jsme pravda měřili blahé paměti jen na analogu, ale jeho kompletní zvládnutí a metody měření různých veličin včetně výstupních protokolů na milimetrových papírech.
@Z. Obermaier
@Z. Obermaier: Výkřiky do tmy ? Kritiku bez argumentů ? Prosímvás, nenechte se vysmát. Vždyť vy jste tak arogantní, že už se musíte snížit k osobním invektivám a pokusu o proměřování délky nástroje :) .
Daleko jste to opravdu nedotáhl. S těmi vlastnostmi máte pravdu, kdybyste uměl měřit osciloskopem, nedělal byste pisálka recenzí. Ale k věci. Nerad bych zabíhal do osobních invektiv, je to nepatřičné, a chybí-li vám věcná kritika, zkuste si prosím přečíst posty ještě jednou. Mě nevadí, že je to napsáno populárně, ale musí to mít nějakou kvalitu. A ta kvalita tam prostě není, i kdybyste se na hlavu postavil.
V ETC si to mohou přečíst, jejich přístroj patří do kategorie low-end ukazovátek, a moc dobře to vědí. 30000 nestojí ani dobrá sonda k jiným typům osciloskopů, ta bývá dražší. Ale nevadí - i tohle ukazovátko by stačilo, nebýt toho, že jste "něco" změřil (špatně), "nějak" to ukázal (špatně), a ani ne na základě toho jste "něco" vyvodil (pouze na základě subjektivního dojmu). Detailů MOS-FETů a driverů máte plný článek, a jedinou fotku s připojením osciloskopu jste si vzal od někoho jiného. Fotka set-upu na stole chybí. Fotka připojení sondy chybí. Fotka probíhajícího měření chybí. To je to, co by článek učinilo zvláštním. To, co by ukázalo něco navíc, něco co i neznalý čtenář ocení. Jedna fotka za tisíc slov. Vy jste postnul spoustu fotek průběhů, ale do jednoho posledního jsou změřeny špatně. Čtenáři nezasaženému elektronikou neřeknou nic, čtenáři znalému taky ne, protože jim chybí základní popisky. Porovnejte si je s těmi nafocenými z analogu z minulého článku a přemýšlejte proč jsou ty průběhy špatně.
Vy jste to uchopili za správný konec, jedná se o web zaměřený na tuning, a tyto věci do toho patří. Ale nedělá se to přeci tak, že jsem něco nějak změřil a dostal něco, co ani v podstatě nevezmu v úvahu a vyvodím z toho subjektivní závěr, a ani tam nedám jak to vlastně celé vypadalo a pak si honím ego nad tím, že jsem mistr světa.
@komora
@flanker: No, přiznám se že jsem to původně měl v úmyslu. Napsat PCT, jak by se to mělo s pomocí low-cost součástek správně udělat. Nejde mi v žádném případě o nějakou extra exaktnost, ale tam prostě chybí naprosto základní věci a ty které tam jsou tak jsou špatně !
Pan "dostal jsem se vysoko" chce prostě machrovat osciloskopem ale je to za nula bodů. Tím že bude tranzistorům říkat marketingovým názvem a půjčí si od ETC osciloskop s 4k akviziční pamětí, mizivou vstupní jednotkou a měří bez odpovídající sondy ho lepším nedělá. Lidi z branže se většinou článkům jenom smějí, ale na tohle už je potřeba prostě reagovat. Kdyby odpovědi nebyly vrchol arogance, velice rád bych jim pomohl. Volty, watty, ampéry, měření - to všechno lítá naprosto bez ladu, skladu a kolikrát i logiky. Závěry vycucané z prstu už jsou jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Nicméně zamyslím se nad těmi popisy, protože pctuning sleduji z hlediska HW novinek a nerad bych odcházel definitivně.
@komora
@Z. Obermaier: Víte, dělá se to takhle: a) vyberu si patřičný high-end, který vyrobil někdo jiný, b) musím mít kliku, abych se strefil do součástek, které čirou výrobní náhodou fungují výše než obvykle a výš než ostatním, c) podchladím je jako blázen, d) šmrdlám tak dlouho hodnotama BIOSu, až mi z toho něco smysluplného vypadne a celé to vydrží pracovat alespoň půl hodiny. Suma sumárum - je to jen o dvou věcech - přístupu k HW a možnosti jeho výběru a o náhodě. Dovednosti jsou získané pouze dlouhodobým šmrdláním hodnotami BIOSu tak, aby se člověk naučil co má jaký vliv a čím se co zmrví. Ale to je jen můj subjektivní názor, který nikomu necpu :D .
@durib
@Atapi: No, téměř v každém zdroji je transformátor. To, že se díky většímu kmitočtu podařilo trafo v pulsním zdroji minimalizovat a o dost tak snížit jeho hmotnost a zvýšit účinnost, ještě neznamená že v něm transformátor není :-). Jen se opravdu správně takovému zařízení říká "napájecí zdroj"
@Z. Obermaier
Ono my pravděpodobně nejsme ve při a myslíme stejnou věc a stejnou funkci, jen to v článku vyznívá nešťastně. Vy totiž dáváte proadlizer do souvislosti s napájecím zdrojem - se spínaným zdrojem napájecí kaskády. Např:
"Jako vyhlazovací a stabilizační prvek pak funguje Proadlizer, pole několika desítek kondenzátorů."
"Paměti a severní můstek jsou také napájeny luxusně. Jde o dva nezávislé okruhy ze tří fází (analogových). Každá fáze se skládá ze dvou mosfetů (Hi a Lo) TrenchMOS od NXP, kondenzátorů a cívek. Oba okruhy řídí samostatný kontrolér uPi P620701. Napájení pamětí je také nakonec filtrováno Proadlizerem."
"Obvod doplňují tři cívky a kondenzátory, filtraci výstupu zajišťuje opět Proadlizer."
Ale tak to přeci není. Primární funkce proadlizeru je přeci blokování napájení procesoru. Na vstupu blokování je napájení, které nepotřebuje filtraci směrem od zdrojových komponent. Hádáme se o blbině, kterou možná chápeme každý jen trochu jinak, v praxi je ale nutné tyto dva obvody od sebe odlišovat. Dříve jste taky nevychvalovali 50 kusů blokovacích kondenzátorů a jak jsou fantasticky vyvedené pod tou paticí procesoru. Najednou se z toho udělala jedna součástka (což mělo dva efekty: stáhlo to cenu, a vytvořilo to marketingový potenciál) a protože je viditelná tak jste si jí všimli. Ale uvádět ji v souvislosti se zdrojem napětí je řekněme nešťastné.
@Michal Šimonek
On právě na omylu není. Slušné vědomosti ? Spíš průměrné - najít a otevřít datasheet abych se dozvěděl na který odpor mám sáhnout abych změnil napětí není žádná věda.
Dokud přetaktování umožňuje primárně HW, který vám udělá někdo jiný (typicky overclockerské základní desky), tak to bude v mých očích podřadná záležitost.
Konstruktéři HW se tomu můžou jenom potutelně usmívat...
@Z. Obermaier
Aaaha, my vlastně nejsme na webu o elektronice. My jsme jenom na webu o něčem, co je vrcholem elektrotechniky, jelikož neexistuje složitější kus elektroniky než procesor řady x86 nebo GPU...
Poprosil bych vás jen o trochu pokory - váš příspěvek psaný stylem "to by došlo každému" a "fotografie je ilustrační" a "doporučuji tedy 600 kHz ovšem ne na základě měření" vyznívá velmi egoisticky a dostavuje se u netechnicky vzdělaných "přetaktovávačů".
Pokud by to došlo každému, pak nevím proč tyto měření a recenze vůbec děláte. Pokud ale ani nevíte čím měříte, pak je každá snaha asi marná. Kdybyste neměl vytrvale egoistický a nafoukaný pohled na příspěvky, pak bych i uvažoval o konzultacích těchto měření tak, aby tento web obsahoval kvalitní informace.
@Navazka
To máš říct rovnou že to neumíš používat, poznámka o tom, že jsi měl problémy se jmény souborů znamená, že sis nebyl schopen přečíst ani ten nejzákladnější manuál k Sambě kde se nejdále na druhé stránce dozvíš jak nastavit iocharset pro win klienty v kombinaci s iocharsetem lokálního FS.
WMA a WMA lossless linux přehrát samozřejmě umí, v repozitářích se taková věc nazývá zcela nepřekvapivě w32codecs...
Pokud stavíš server, tak prostě čas a chuť řešit kompatibilitu a podporu komponent musíš - a je jedno jaký tam budeš cpát OS. Windows taky na některých serverových x86_64 železech nenastartuješ jen tak.
@M-M-X
Vzhledem k tomu, ze Metro bylo ohlaseno i v edicich Windows Server, kde asi administratori pujdou sepukku spachat naprosto instantne, neverim tomu, ze Professional a Enterprise verze na tom budou jinak.
@Varimathras
S vysíráním to nemá nic společného. Já zase miluju lidi, co mají "pot", "dusík woe" a myslí si že jsou nepřekonatelní borci. Hrabou se v pokročilé elektrotechnice, ale nejsou schopni změřit ty nejzákladnější veličiny.
@komora
@Z. Obermaier: Víte, dělá se to takhle: a) vyberu si patřičný high-end, který vyrobil někdo jiný, b) musím mít kliku, abych se strefil do součástek, které čirou výrobní náhodou fungují výše než obvykle a výš než ostatním, c) podchladím je jako blázen, d) šmrdlám tak dlouho hodnotama BIOSu, až mi z toho něco smysluplného vypadne a celé to vydrží pracovat alespoň půl hodiny. Suma sumárum - je to jen o dvou věcech - přístupu k HW a možnosti jeho výběru a o náhodě. Dovednosti jsou získané pouze dlouhodobým šmrdláním hodnotami BIOSu tak, aby se člověk naučil co má jaký vliv a čím se co zmrví. Ale to je jen můj subjektivní názor, který nikomu necpu :D .
@komora
@flanker: No, přiznám se že jsem to původně měl v úmyslu. Napsat PCT, jak by se to mělo s pomocí low-cost součástek správně udělat. Nejde mi v žádném případě o nějakou extra exaktnost, ale tam prostě chybí naprosto základní věci a ty které tam jsou tak jsou špatně !
Pan "dostal jsem se vysoko" chce prostě machrovat osciloskopem ale je to za nula bodů. Tím že bude tranzistorům říkat marketingovým názvem a půjčí si od ETC osciloskop s 4k akviziční pamětí, mizivou vstupní jednotkou a měří bez odpovídající sondy ho lepším nedělá. Lidi z branže se většinou článkům jenom smějí, ale na tohle už je potřeba prostě reagovat. Kdyby odpovědi nebyly vrchol arogance, velice rád bych jim pomohl. Volty, watty, ampéry, měření - to všechno lítá naprosto bez ladu, skladu a kolikrát i logiky. Závěry vycucané z prstu už jsou jenom pomyslnou třešničkou na dortu. Nicméně zamyslím se nad těmi popisy, protože pctuning sleduji z hlediska HW novinek a nerad bych odcházel definitivně.
Opravdu jsem s napětím čekal na další test základní desky od minulého Asus Rampage. OBR nezklamal. Je to ještě horší než minule s proadlizerem.
Protentokrát vynechám nepřesnosti ohledně napájecí kaskády a skočím rovnou na měření osciloskopem. Zapůjčili jste si asi to nejhorší, co lze sehnat. Navíc osciloskop nemá rozsah 200MHz, ale má analogovou šířku pásma 150 MHz a vzorkovací kmitočet max. 200 MHz. Přesnost není 2,5%, ale +-2% + 1 pixel. Píšete, že osciloskop byl zkalibrován. Na obrázku je na blokovací kondenzátor napájení přímo připojen koaxiální kablík (mimochodem je to zřejmě ten samý jako v minulé recenzi desky s "půjčenými" fotografiemi - že by tohle taky nebyla vaše fotka ? ). Ptám se tedy jak byl tento kabel zkalibrován - vytvořili jste si vlastní kompenzaci ? Kde je pak její popis ? U vlastního měření - proboha kde máte horizontální rozlišení a hlavně vzorkovací kmitočet se kterým byly průběhy naměřené ? To je přeci při prezentaci výsledků měření osciloskopem zásadní informace. Měřeno máte pro 400 a 800 kHz, a pak jen tak vyvodíte, že nejlepší je pro tuto desku nastavení 600 kHz pro což měření chybí...
Celkově shrnuto - prosím nehledejte rady jak měřit osciloskopem na OC fórech. Sežeňte si buď nějaký starší bazarový kvalitnější analogový osciloskop Tektronix nebo novou kopii starších modelů Agilentu jménem Rigol. S tím analogem byste možná udělali větší parádu, jelikož u DSO je již potřeba počítat s artefakty vzorkováním (aliasing, jitter atd.) a když vidím ty základy, tak pokročilejší použití je asi mimo mísu. Taky by nebylo od věci se naučit prezentovat výsledky takových měření.
Nebudu říkat že na první pokus je to dobré, protože na první pokus je to špatné. Student střední průmyslovky s pár hodinami předmětu Elektrotechnická měření vám to udělá totiž líp. O to víc mě to překvapuje proto, protože metod a matematiky ohledně měření je na Internetu spousta.
@Neeo
Oni ti lidé existují, jen o nich nevíte. A to je právě ten popisovaný problém. Je plné Youtube fattyko..tů, pewcehosi a jánevímjaksetovšecho "jmenuje", ale zkuste si najít, o čem je například mistrovství ČR v radioelektronice. Najdete tam nezřídka mladé a schopné lidi ve věku 12 - 18 let s na jejich věk neuvěřitelnými znalostmi o elektronice, radiotechnice a počítačích. Stejně tak technické a počítačové kroužky samotné. Radiokluby také stále ještě existují a fungují, i když je velkým problémem v dnešní době probudit zájem.
Všechno to má ovšem jedno společné: na Internetu je prakticky nenajdete, a když už, tak musíte ono specializované téma hledat. Není naservírováno na titulní stránce YouTube, jako tam je dvacet témat o napálení "přítelkyně" holící pěnou.
A že jdou za lepším do zahraničí ? Není se čemu divit, čtyři pytle s pískem, pár kýblů vody a půl dne práce omítnutí obýváku stojí jako i5-6500, omítnutí zaplatíte bez mrknutí oka, ale o i5-6500 se budete hádat jak je to šíleně drahé. Technika je levná. Sakra levná. Abyste se uplatnili, musíte to dělat dobře. Zatraceně hodně dobře. A zaplatí vás za to pouze v zahraničí, protože podnikání po česku znamená, že vy se dřete za průměrnou, zatímco matlák s VŠE hrající si na managora přemýšlí nad novou X5.
Prosímvás, já chápu, že se snažíte jít opravdu do hloubky. Článek jsem si přečetl celý, je to velmi pěkný kus hardware. Opět potvrzuje pravidlo, že výrobce vám musí kus na hraní si s "přetaktováním" vyrobit. Ale k věci.
Proadlizer v žádném případě neslouží k vyhlazení napětí z kaskády. Slouží jako náhrada ne filtračních ale blokovacích kondenzátorů. Nemusí být namastěny blokovací kondenzátory hned u CPU, ale může být bokem kombinovaný proadlizer (souvisí to s rozlitými napájecími plochami ve vrstvách PCB). Co se týče napájecí kaskády, tak je jasné, že původní řešení, kdy se spínají MOS-FETy v sérii bude mít vyšší šum (pokud každý MOS-FET sepne další v řadě, rozdíly v parametrech zapřičiní různou dobu sepnutí - pak je vygenerován šum, který je na každém kusu HW fyzicky závislý na "stejnosti" MOS-FETů). Naopak spínáním MOS-FETů jednotlivě k tomuto přeci nedojde a naopak je možno korigovat nepřesnosti v sepnutích. Při obojím řešení se při průrazu MOS-FETu deska rozloučí, nedělám si iluze že ona "nová" (čti princip je starý, ale ještě neuzrála doba na vhodný marketing) metoda by nějak uchránila komponenty a ona "dynamičnost" byla výhodou.
Jsem poměrně zvědav na měření osciloskopem, pevně doufám že máte nějaký lepší DSO, fotit obrázky z analogu je v dnešní době čirý amaterismus (když se dá sehnat DSO v cenové relaci ~20kKč).
Daly by se najít další drobné chybičky které jsou pro člověka znalého problematiky elektroniky trochu tahající za oči, ale dávám rozhodně plus za to že se snažíte proniknout hlouběji.
Původní popis jsem nečetl. Považuji ovšem za poměrně důležité si uvědomit, že proadlizer, který nahrazuje pouze blokovací kondenzátory, slouží výhradně k zablokování složek kmitočtového spektra od součástky směrem ke zdroji jejího napětí. Neslouží tedy primárně v žádnm případě k filtraci a omezení šumu zdroje napětí, a s tímto ohledem je i umisťován. Požadavky na filtrační kondenzátory jsou zcela jiné, než splňuje proadlizer. Navíc zdroj má opět svoje blokování.
Kondenzátory to nejsou v žádném případě oddělovací, to je absolutní nesmysl.
Pokud jsme na odborném webu jdoucím do hloubky až na osciloskop, pak je terminologie a přesnost poměrně důležitá. "Zachycení špiček na napětí při přepínání procesoru z různých hladin napětí a frekvencí" - to je ale blbost, že ? Úroveň napětí je držena kvalitními filtračními kondenzátory, nikoliv proadlizerem. Ten má zabránit VŠEM kmitočtovým komponentům před pronikáním do napájení integrovaného obvodu. Jeho takt, či přepínání taktu s tím nemá co dělat. Pouze se vybere rozsah hodnot kapacit tak, aby se pokrylo kmitočtové spektrum, které chceme filtrovat.
SKU tohohle procesoru je E5-2602v4. Což je označení nejnižšího modelu řady. Další v řadě je E5-2603v4, což je 6-jádro 1,7 GHz 85W.
Řekl bych že se někdo v Intelu solidně baví, protože vznikl překlep, jelikož E5-2602v4 je 4-jádro 1,5 GHz 65W.
Co vám dává větší smysl ?
E5-2602v4 4core 5.1 GHz 165 W E5-2603v4 6core 1.7 GHz 85 W E5-2609v4 8core 1.7 GHz 85 W E5-2620v4 8core 2.1 GHz 85 W
nebo
E5-2602v4 4core 1.5 GHz 65 W E5-2603v4 6core 1.7 GHz 85 W E5-2609v4 8core 1.7 GHz 85 W E5-2620v4 8core 2.1 GHz 85 W
Dovedu si představit, že vznikl jen ten jeden překlep 5,1GHz místo 1,5GHz a kreativní novinařině se nezdálo 65W TDP tak z toho udělali 165W TDP. Ten SKU každopádně nedává smysl...
@Uživatel bez registrace
No, ten osciloskop není z Aukra ale je to model střední třídy Tektronix TDS5034B. Má maximální sample rate 5 GS/s na periodické děje a analogovou šířku pásma buď 350 MHz nebo 500 MHz. TiN ví dobře co dělá, na změření napájecí větve GK mu takovýhle osciloskop stačí. Kluci z PCT používají ořezávátko ETC za pár šupů. Pravdu máte v tom, že OBR předvedl svou parádní disciplínu, a to špatnou interpretaci průbehu z osciloskopu. Protože při 500 kS/s není možné násobit maximální hodnotou odečtenou navíc automaticky osciloskopem (takže vám to naměří skutečně tu nejvyšší špičku), ale je nutné uvážit efektivní hodnotu.
Ale když ohánění se fantastickými čísly je tak fajn :D .
Mimochodem, to vybavení není nijak drahé ani nedostupné. Raiser pro PCIe aby bylo možno měřit proud do karty stojí pár kaček, a i s tím ETC se dají měřit zajímavé hodnoty. Ale holt kde nejsou ruce...
Tedy já opravdu nevím. V čem je to taktování tak "cool", když je stejně vždycky limitované designem celého obvodu a PCB ? Tady už je to řečené vyloženě "na plnou hubu", bez totálně předimenzovaného napájení od výrobce u MSI karty se prostě člověk dál nedostane. A tak je to se vším - tohle "extrémní taktování" by změnou kritické části návrhu celého designu desky/grafiky/whatever se dostalo někam úplně jinam... Ale na to nejsou kolikrát schopnosti...
Chválím autorův přehled a výběr možných komponent. Jsem opravdu zvědavý na finální sestavu, ono hodně záleží na té konkrétní aplikaci. Já jsem chtěl malý server/HTPC/NAS, stavěl jsem ho v momentě dostupnosti desek s Atomem 330 a ION chipsetem. Dopadlo to tak, že tam mám osazen SSD na boot linuxu a pak celkem dvakrát 3x1TB RAID5 pole na PCIe x4 8-port řadiči. Dnes bych ho řešil pravděpodobně nějakým ULV Sandy Bridgem, Atom se již dnes nevyplatí.
Jinak zabít Xeona s ECC pamětmi pomalými notebookovými disky to je docela hřích :-). Takové procesory se používají v (většinou diskless nebo s lokálními 2x 15k SAS disky a každopádně s FibreChannel HBA kartou) úsporných bladeserverech.
Řekněte WOW. Jako teoretické cvičení super. Ještě u druhého dílu jsem tušil že vymodlené ECC tele, jak již někdo poznamenal, nebude jen tak a skutečně se bude shánět deska s podporou této technologie.
Ale jedno opravdu nechápu: k čemu je ten server dobrý ? Chybí disková kapacita, chybí výkon, s Windowsím Home serverem chybí i ten server. Na desce máte ECC, ale k čemu to je, když chybí redundantní zálohované napájení. K čemu tam jsou ECC paměti, když při výpadku napájení dojde ke ztrátě dat ECC neECC ? Když už bylo použito PicoPSU, které nemá šanci se zaplatit, čekal jsem napájení přímo z akumulátoru, dobíjeného ze sítě/solárem/čímkoliv, ideálně 2x aku aby byla redundance. No - opravdu nevím, k čemu je takový server dobrý...
Kdyby raději Samsung zcela neprémiově svým vlastním výrobkům dodával patřičnou podporu a update firmware. Vydají release, do roka čtyři opravy protože tam něco podělali, a pak se na to vykašlou...
Např. S5 mini pro ČR (ETL) dodnes nemá ani Lollipop.