2024 je rokem, kdy jsme se naučili nenávidět AI | Kapitola 3

Superinteligence ale není náš současný problém. Za podstatně větší problém považuji to, že se okouzlení AI dostává do rukou té horší části lidstva – ať už to jsou vyžírkové, zločinci anebo korporátní management. (Je divné, že se to takhle sešlo, že ano?) Zločinci se zajímají o deep fake, tvorbu dezinformačních materiálů a podobné věci, například aby dokázali udělali deep fake podvod i v místních jazycích. Zatím jsme byli díky našemu minoritnímu jazyku chráněni před klasickými podvody, ale začíná se nám to šířit.

Vyžírkové si zakládají svoje vlastní šedé projekty jako například videokanály generované s AI anebo AI generované blogy, které se tváří jako klasický obsah, ale jenom přemílají to, co jim AI generuje. Sekají doslova desítky skoro stejných kanálů s vizí, že i když nebudou mít velký a pracně vybudovaný mediální kanál, budou mít tisíc menších, které se „dělají samy“ a vygenerují jim dostatečně velké příjmy. Je to svého druhu zaplavování obsahem nízké kvality, který se navíc doplňuje generovanými fotkami a ilustracemi, protože ty skutečné někomu patří – a to, že necháte AI vyhalucinovat její představu o tom, jak třeba vypadala prehistorická dýka z křišťálu, přece není žádný problém – že ne?

No – bohužel ano, protože obsah generovaný AI se stává daty pro učení dalších AI modelů, což spolu s tím, že řada lidí aktivně poškozuje data, aby znehodnotili strojové učení (data poisoning), vede k tomu, že novější modely mohou být horší než ty starší. K tomu přispívají i technologie, které se pokouší učit modely podle jiných modelů nebo je obohacují o funkce přeučování, což může vést k tomu, že model s postupem času zdánlivě hloupne.

Pointa je v tom, že podle mě jsme v pokročile experimentální fázi, což znamená opatrné nasazování a řešení problémů, které se kolem nás objevují – ne extrémní optimismus, valuaci na základě investic do AI a rozsáhlé změny a nasazování AI bez zkušeností. A nejenom to, protože žijeme v pokročilém kapitalismu, tak samozřejmě vypukla soutěž o to, kdo bude u obecné inteligence první, kdo dobude tuto metu, kdo si monopolizuje modely AI a kdo je nejlépe propojí se svými produkty.

Což je trochu problém, protože zde by byla na místě opatrnost. Samozřejmě, oceňuji to, že LLM dnes dokážou velice schopně překládat a že dokážou shrnovat informace a vykládat těžko pochopitelná témata jako například, co je to gravistar. Vážně, najděte si videa o gravistar a nechte si ChatGPT vysvětlit o co jde – a schválně, co vám přijde jasnější a pochopitelnější! Tohle je super, ale podle mě je dobré maličko zvolnit a zkoumat, co se stane, pokud AI nasadíme masově. 

Nejde jenom o to, že to zkomplikuje život mnoha lidem, například s umělci jsem měl řadu rozhovorů o tom, jak podle jejich názoru ničí AI generované umění celé umění jako takové. Já s tím nesouhlasím – a navíc jsem přesvědčený o tom, že s tím ve finále nic neudělají, protože umělci jsou drazí, pomalí. A opravdu se nestane, že bychom si například ilustrace k úvahám, jako je tato, kontrahovali u nějakého známého umělce.

Pro ně to ale nic znamenat nemusí, protože práce rukama se stále oceňuje. Nástup strojové výroby bot vedl k pádu klasické ševcoviny – ale víte co? Špičková, na míru dělaná ševcovina stále žije a prosperuje, protože ti, kteří na to mají, si svoje boty stále nechávají šít ručně. Jistě, je to luxus, ale také výtečný kompromis: Ti bohatí si nechávají stále šít boty na míru, zatímco smrtelníci nemusí chodit bosí, prostě si kupují strojově vyráběné boty.

Nikdo si nestěžuje na strojově vyráběné boty. Nikdo.

A v tom je podle mě budoucnost nástrojů umělé inteligence, alespoň v těch nejbližších letech: V tom, že trh přerovná a vznikne svět tlačící na cenu, který bude využívat umělou inteligenci – a ten, který bude považovat za luxus, že pracuje s lidmi.