AI džin je z lahve venku – má ho smysl ještě honit? | Kapitola 2

Miyazaki je podle všeho přesvědčen, že „AI nemůže replikovat skutečnou lidskou zkušenost a emoce podstatné pro tvorbu opravdu autentického umění, takže vede ke vzniku umění zbaveného lidství a lidské duše“. No, tady to je trochu složitější, protože Miyazaki, stejně jako většina umělců, je přesvědčen, že unikátnost lidského umění vychází z jedinečnosti nesmrtelné duše. 

Opačným přístupem je naopak představa, že člověk je v podstatě stroj na zpracování informací, který jako vstupy bere výstupy jiných lidských strojů na zpracování informací a jeho výstupy slouží zase dalším. To v podstatě znamená, že unikátnost lidského umění je založena na předchozích generacích umělců a poslouží pro učení následujících generací.

Zdá se, že AI modely mají inherentní limity toho, čeho dokážou dosáhnout, jenomže lidi je mají taky. Často, když se mluví o lidské inteligenci a lidské kreativitě, se ve skutečnosti nemyslí „kreativita a inteligence lidí“, protože průměrný člověk není ani příliš kreativní ani sám moc nemyslí. Lidskou společnost posunují extrémní jedinci, úplní šílenci, jako byl Max Planck. Géniům se neříká géniové proto, že by se k jejich myšlenkám mohl dopracovat každý maturant, ale právě proto, že jsou tak extrémní, že na jejich příchod lidstvo v zásadě čeká.

Lidské poznání se odhaluje formou evoluce, odhaluje se v etážích. U AI to probíhá podobně, ale rychleji – zlepšují se nejenom výsledky výstupů, ale i samotné modely, takže evoluce probíhá bouřlivě. A s tím, jak se rozvoj akceleruje, předbíhá i řadu odborníků, což je začíná děsit. S tím, jak jsou poloexperimentální modely nasazovány do praxe, se začala objevovat řada temných použití, se kterými se původně nepočítalo. Jedná se o deepfakes, překlady podvodné pošty a jazykové modely, které jsou vytvořené pro konverzaci s nic netušícími oběťmi. 

Je pravda, že začínáme vstupovat doslova na zemi nepoznanou (terra incognita) – a že se objevují inovace takových druhů, které jsme nejenže nečekali, ale doslova jsou nežádoucí. Ale „it is on“, generátory umění nám chrlí thumbnaily a malůvky, generátory hudby tvoří jingly a strojový překlad vytlačuje už tak málo placené lidské překladatele. Dnes se objevuje řada specializovaných nástrojů, které jsou určené například specificky pro WordPress, integrované do vyhledávačů nebo do mobilních aplikací, které zvládají překlad textu, překlad z obrázků i z odposlechu.

V současnosti se rozsáhle experimentuje s náhradou lidí umělou inteligencí – a s odstupem přicházejí studie, které analyzují následky. Podle Pew Research Center je ohrožena až pětina pracovních pozicí, což může značně otřást trhem. Ohroženy jsou více práce vyžadující vyšší vzdělání než nižší vzdělání, více pracovní pozice obsazované ženami než muži, a pozice, které mají spíše běloši a Asiaté než černoši a Hispánci. To je významná změna proti bývalým technologickým revolucím.

Tohle může znamenat velký sociální problém – a to zvláště vzhledem k tomu, že můžeme očekávat náhradu stále většího počtu lidských pracovních pozic a vyžadujících stále vyšší kvalifikaci. Zatím není situace kritická v tom smyslu, že AI nemůže nahradit člověka v rozhodování, zatím může mít jenom konzultační funkci. To se ale může časem změnit.