Akasa VenomToxic – hodně zvláštní skříň, ale povedená! | Kapitola 7
Seznam kapitol
Akasa ve spojitosti s počítačovými case není zrovna běžným pojmem. Několik skříní má ale tento výrobce za sebou a v současné době se rozhodl produktové řady ještě o něco rozšířit. Ukážeme si jednu z dvojice nových Venomů s označením Toxic. To pravděpodobně díky použití výrazně žlutozeleného zbarvení některých doplňků...
Nežli se dostaneme k otestování teplot komponent uvnitř této case, je třeba se pobavit o jejich instalaci. Hned na úvod řeknu, že bez nářadí to nepůjde. I když se výrobce snažil nabídnout řadu bezšroubkových systémů, kompletní instalaci tak prostě provést nelze.
V motherboard tray nejsou od výrobce našroubovány ani distanční sloupky, takže je třeba je dle základní desky našroubovat na místo, deska se následně také šroubuje za pomoci šroubků. Obdobně i zdroj a pevné disky, čímž ale potřeba nářadí končí. Zbytek už lze upevnit bez nářadí.
Co se týká velikosti jednotlivých komponent, tak se základní deskou asi problém nebude, díky podpoře i XL-ATX se nemusíte bát, že by nějaká deska kolidovala s vnitřní konstrukcí. Horší už je to ale s grafickou kartou, protože variabilita košů na pevné disky je v podstatě nulová. I přesto je ale nabízeno rozumných 330mm, kam je možné kartu vměstnat, takže k problémům by dojít nemělo. Hlavním problém však vidím v délce kabelů, protože pokud chceme opravdu využít možnost cable-managementu, které tato case nabízí, je třeba zvolit zdroj s opravdu dlouhou kabeláží.
Teplotní testy
Teplotní testy probíhaly stále na stejné sestavě, jako doposud, takže si ještě dovolím nabídnout srovnání s konkurencí.
Dle grafu tak vychází, že Akasa i přes vojí značnou děravost dosahuje slušného výsledku. Je to způsobeno především vhodně umístěnými ventilátory, které jsou součástí základní výbavy.
I pokud se podíváme na tabulku zobrazující přehled všech teplot, včetně vlivu nastavení regulátorů otáček, je vidět, že teploty jsou velmi vyvážené a především pevné disky se mají dobře. Ofukuje je totiž 230mm ventilátor, který i při nižších otáčkách dokáže udržet teploty na slušné úrovni.
Poslední je pak pohled na grafické znázornění naměřených teplot, kde je nejvýrazněji vidět vliv regulace při použití originálních ventilátorů. Osobně bych si ještě uměl dobře představit zakrytování boční perforace, která by měla na teploty komponent ještě blahodárnější vliv. Je škoda, že se výrobce vydal touto cestou a poměrně dobrý potenciál tak zbytečně degraduje. Další ventilátory bych pak do case rozhodně nepřidával.
Airflow
Co se týká airflow, tak tam je možné v podstatě navázat na to, co jsem řekl v předchozím odstavci. Ventilátory jsou zde použity poměrně kvalitní, především proto, že při snížení otáček a tedy i hlučnosti stále dodávají dostatek vzduchu, takže komponenty se v žádném případě nepřekřívají. Oba 230mm modely jsou navíc uloženy na ideální místě, takže se navzájem doplňují a vytvářejí dobré airflow uvnitř skříně.
Tak trochu navíc se může zdát zadní 140mm ventilátor, ale i jeho efektivnost je veliká, i když samozřejmě záleží na použitém chladiči procesoru. Rozhodně bych však jeho přítomnost nekritizoval, ale doporučuji jej také regulovat (já jsem ho testoval regulovaný). Musím tedy jen zopakovat fakt, že kvalitní a dobře fungující aiflow narušuje jen zbytečná perforace bočnice.