Antec GX700 – už i Antec dělá levné case. V army stylu | Kapitola 2
Seznam kapitol
Řada výrobců již pochopila, že velmi často lépe prodává atraktivní vzhled než kvalitní zpracování a funkčnost. To sice není úplně dobré, nicméně to oživuje jinak fádní nabídku skříní s obyčejným designem. Jednou takovou je i poměrně levná varianta značky Antec GX700, která se stylizuje do armádního kabátku. Jaká je po stránce zpracování?
Právě přední část case má za úkol působit nejvýrazněji po stránce stylizace. Samozřejmě je ale také předpokladem maximální funkčnost. Jako materiál je zde zvolen masivní plast. Mohutný černý rám působí už sám o sobě monstrózně a jemné tvarování velice dobře doplňuje stylizaci. Právě zde je patrné, že v jednoduchosti je síla.
Spodní polovina pak patří intake ventilátorům, jak tomu u většiny case dnes bývá zvykem. Ani zde tedy nechybí perforace, skrz kterou je studený vzduch nasáván. Mřížka už je ale vyrobena z plechu a lakována do khaki zeleno-hnědého odstínu, který doplňuje armádní stylizaci.
Právě na tomto dílci se poprvé projevuje jednoduchost zpracování, která však nijak nenarušuje funkčnost. A o čem to mluvím? Žádný složitý systém automatických zámků, které kryt drží, prostě jen čtveřice šroubů, kterou je nutné došroubovat, aby bylo možné se dostat do útrob. A vadí to? Nikoliv, navíc se to ke stylizaci perfektně hodí.
Kryt je navíc perforován ve tvaru větších šestiúhelníkových otvorů, i když celková propustnost vzduchu není nijak nadstandardní, pro pomaloběžné ventilátory to bude určitě dostačující. A pokud se ptáte na filtr, tak ten samozřejmě nechybí.
Po odstranění krytu je totiž v plastovém rámu instalován ještě prachový filtr. Ten je plastový a demontovatelný opět samostatně. Tentokráte již za pomoci plastové pojistky. Jedná se o plastový rámeček s výztuhou ve tvaru X s vlepenou filtrační mřížkou. Ta je poměrně jemná, takže je třeba počítat s častějším čištěním. Bohužel však dle mého názoru je filtr zbytečně zaplněný. Tím myslím, že plocha, kudy může procházet vzduch, není zrovna největší.
Pod filtrem už jsou samotné pozice pro ventilátory. Maximální velikost ventilátoru je 120mm, nicméně ani jeden není od výrobce instalován. Za naprosto zbytečnou již považuji další perforaci, která ventilátory ještě překrývá a je vylisovaná v ocelové šasi. Vzduch, který má dojít k ventilátoru tak prochází vlastně přes tři vrstvy, takže efektivnost chlazení je naprosto ta tam.
Těsně nad perforací se pak nachází první část ovládacího panelu, respektive základní ovládací panel. Ten nelze přehlédnout, jelikož na jeho levé části se nachází výrazně rudé čtvercové tlačítko se symbolem POWER. Tlačítko je dokonale viditelné, takže zapnutí pc si nelze splést. Navíc se výrazný ovládací prvek opět hodí ke stylizaci.
Hned vedle tlačítka jsou umístěny dvě indikační LED. Zelená signalizuje spuštění počítače a červená pak aktivitu disku. Světlo je decentní a neoslňuje. Na pravou stranu se ještě vešlo tlačítko s funkcí RESET, které už je černé a jemně zapuštěné pod povrch, aby nedošlo k náhodnému stisknutí. Ovládací prvky v přední části dnes už nejsou tolik běžné, ale jistě je ocení především uživatelé, kteří mají case vsunutou ve stole, apod.
Zbylý prostor pak zabraly krytky 5,25" pozic. Ty jsou řešeny opravdu originálně a maximálně využívají stylizaci po praktické stránce. Samotné zálepky jsou vyrobeny opět z plechu, ale lakovány do khaki odstínu, takže dobře sedí ke spodní perforaci.
K jejich zajištění je využito drátěných háčků, které vypadají stylově a přitom i dobře fungují. Stačí jednoduché vycvaknutí a záslepka je venku. Jednotlivá zařízení se pak zasouvají z vnější strany a není tedy nutné demontovat čelní panel. O zajištění zařízení už se ale pak postará vnitřní systém a drátěný háček se vyklopí do strany. Škoda snad jen absence 3,5" venkovní pozice. Není dodávána ani redukce.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
