Antec GX700 – už i Antec dělá levné case. V army stylu | Kapitola 4
Seznam kapitol
Řada výrobců již pochopila, že velmi často lépe prodává atraktivní vzhled než kvalitní zpracování a funkčnost. To sice není úplně dobré, nicméně to oživuje jinak fádní nabídku skříní s obyčejným designem. Jednou takovou je i poměrně levná varianta značky Antec GX700, která se stylizuje do armádního kabátku. Jaká je po stránce zpracování?
A přichází na řadu obě boční části case, škoda jen, že již nyní mohu prozradit, že na nich opravdu není příliš mnoho zajímavého. Opět to v podstatě vypadá podobně, jako u horního panelu, tedy že bylo využito univerzálních dílů.
Pravá bočnice je naprosto bez nápadu, jedná se o rovný kus plechu, který jednoduše nasadíte do zámků. Přitom je to škoda, protože právě army stylizace by dovolovala přirozené umístění nějakých výraznější výlisků či prolisů směrem ven. Ty by pak podpořily prostor pro vedení kabeláže za základní deskou. Stejně tak by se zvýšila pevnost celé case.
Levá bočnice je v podstatě kopií, nicméně sem výrobce alespoň musel umístit boční pozici pro přídavný ventilátor velikosti 120 mm. Ta není ventilátorem v základu osazena. Jinak se jedná o běžnou perforaci ve tvaru včelích pláství s otvory pro šrouby.
Opět bych zde ocenil třeba jen drobnost v podobě krytky pozice z hliníkového plechu v khaki odstínu. Ta byla nejenom propojila stylizaci čela se zbytkem case, ale také by dala uživateli možnost volby, zdali chce pozici využívat, či nikoliv. A výrobní cena? Minimální.
Jinak jsou bočnice překvapivě pevné, i když je použit pouze 0,6mm silný plech. Prášková barva má samozřejmě také svůj efekt. I zasouvání do zámků je celkem jisté a jednoduché.V zadní části na hraně je prolis pro jednodušší manipulaci s bočnicí.
Nelze však říci jinak, než že bočnice jsou spíše zklamáním. Pokud se case snaží být zajímavá stylizací, čekal bych přeci jen propracovanější řešení, i v rámci jiných částí, než jen předku.
Spodní část case
Spodní část skříně asi příliš nepřekvapí, patří totiž spíše k tomu základnějšímu. Nečekejte tedy žádné speciality. V podstatě jde o rovný plech s jemným prolisem, který skrývá sací otvor pro zdroj, který je opět umístěný dole.
Tato perforace má obdobný tvar, jako vepředu, tedy řidší kulaté otvory s průměrem cca. 6mm. Průtok vzduchu skrz ně bude pro potřeby zdroje dostačující, nicméně trochu by mohl být problém s aerodynamickým hlukem. To ještě více umocňuje přítomnost prachového filtru. Ten je řešen dost podobně, jako v rámci přední části, takže se jedná o plastový odlitek, který je možné snadno umývat i ve vodě.
Výztuhy, které už nejsou pouze ve tvaru X, ale rovnou ještě s kruhem uprostřed, zbytečně brání průchodu vzduchu. Jinak se filtr nasouvá do připravených vodících lišt odzadu. Tedy typické řešení pro většinu moderních case. Obslužnost tohoto filtru je díky tomu o něco horší. Následně se při nasouvání trefit do krátkých lišt je také úkol nelehký.
Spodní část samozřejmě musí doplňovat i nožičky. Ty jsou standardně čtyři a jedná se o nejzákladnější typ plastových špuntíků. Ty sice částečně jsou schopny eliminovat vibrace, ale rozhodně nepůjde o nějaký výrazný efekt, trochu mě zklamalo použití tak jednoduché varianty. Nožičky nejsou ani šroubované, ale pouze nacvaknuté v plechu. Spíše než izolační, plní účel dilatační.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
