Apple III: nešťastný neúspěch společnosti Apple
Seznam kapitol
V sedmdesátých letech byl svět mikropočítačů roztříštěný na spoustu malých vzájemně nekompatibilních ostrůvků rozličných značek. Když k tomu přidáte ještě celkem bezdůvodné omezení kompatibility i napříč vlastními produkty a zpackanou konstrukci, je zaděláno na průšvih, jakým byl Apple III – nástupce ikonického Apple II.
Koncem sedmdesátých let firma Apple celkem slušně prosperovala. Její Apple II se stal vcelku respektovanou platformou, která se dobře prodávala. Ačkoliv v branži stále nepatřila k největším či nejvýznamnějším (a k mamutím společnostem jako bylo IBM mohla jen s úctou vzhlížet), byla považována za solidního výrobce a čekalo se, s jakým následovníkem po Apple II přijde.
Je třeba si uvědomit, že tehdejší svět mikropočítačů byl zcela jiný než ten dnešní. Na trhu existovalo mnoho různých vzájemně nekompatibilních platforem, přičemž nejen že jste mezi nimi nemohli sdílet software, ale obvykle ani data. A také periférie byly proprietární. Byl to prostě zvláštní svět různorodosti složený z jakýchsi izolovaných ostrovů té které platformy, přičemž uživatelé různých takových pevnin se mezi sebou nemísili. Naopak, vznikaly kluby a časopisy, věnující se jen konkrétním počítačům, protože tam mělo smysl si vyměňovat zkušenosti.
Pokud existovala aspoň nějaká kompatibilita, byla to mezi stroji s profesionálním systémem CP/M. Tento první operační systém na mikropočítačích představoval ve své době vrchol a počítače, na kterých běžel, byly obvykle manažerské a patřičně dražší. Ovšem nemuselo se jednat o nějaké vrcholy technologie, protože CP/M sice k běhu potřeboval drahou disketovou jednotku, ale jinak to byl textový a na hardware vcelku nenáročný operační systém.