Články na téma Multimédia

Když technologický investor Peter Thiel viditelně váhal u dotazu, zda by dle něj lidstvo mělo přežít, lidé se začali ptát, je-li to v pořádku – ovládají svět technologií šílenci?

Rok 2026 je z pohledu technologií divný. Přestože většina analytiků čeká, že každým dnem dojde k propadu zájmu o AI, objem objednávek stále roste. U budoucnosti AI si můžete vybrat mezi výkladem, že do dvou let máme singularitu – nebo že se to celé sesype.

V akademickém světě se řeší kauza s bývalým profesorem Jasonem Arday, jenž byl usvědčen z plagiátorství a zbaven funkce. Následně spáchal sebevraždu – a potom se děly věci...

Neúplné zatmění Slunce, ke kterému došlo ve středu 12. srpna, byl spíš takový happening pro fanoušky. Zároveň ale šlo o připomínku, že některé události jsou v čase skutečně vzácné: Předchozí úplné zatmění v Čechách nastalo v roce 1842, to další přijde až v roce 2135. A to už tady nikdo z nás nebude.

U nás panuje přesvědčení o tom, že se výuka zasekla na úrovni Rakousko-Uherska – a naprosto neodpovídají požadavkům moderní doby a AI. Ale na co děti vlastně připravovat?

Svět videoherních rekordů je zvláštní sám o sobě – ale naprostým fenoménem je v něm Billy Mitchell, rekordman, jenž možná podváděl.

O úspěchu „youtuberských filmů“ už není pochyb – stejně jako o tom, že na ně projekty velkých studií zírají s neskrývanou závistí.

Nasazování AI do praxe se podrobuje kritice – a generace Z je k AI nejkritičtější ze všech. Emise se zvyšují, ceny hardwaru rostou, moc se chová k těm, kteří chtějí zpomalení závodů v AI velmi arogantně. Nepřišla chvíle věc přehodnotit a zpomalit? Proč místo toho stále eskaluje?

„Veřejnoprávní“ média šílí vizí snížení příjmů – a zmatení lidé vykřikují něco o konci demokracie, jako by snad přicházel Zmocňovací zákon. Přitom jsme jenom za zbytkem Evropy – už jenom deset zemí EU vybírá koncesionářské poplatky. Ve dnešní době je ale skutečná otázka jiná: Potřebujeme vůbec média veřejné služby? A jak by vlastně měla vypadat?

Do kin vstoupily tři filmy natočené youtubery – a doslova drtí „špičkovou“ hollywoodskou produkci. Je to dobře, protože za tenhle malér si může Hollywood sám.

To, že Elon Musk je „trochu divnej“, připouští i ti, kteří ho mají v zásadě rádi. Všichni si pamatujeme na jeho revoluční tunely, Hyperloop – a nyní například projekt kosmických datacenter, která tak trochu nedávají smysl. A blíží se moment, kdy s ním budete moci investovat.

„Budoucnost patří agentické AI,“ hlásají pokrokoví lidé. Možná – ale není trochu brzy na to, abychom halucinujícím modelům svěřovali do rukou ovládání reálných věcí?

Rostoucí rozpor mezi náklady a výnosy nutí AI firmy přehodnocovat plány. Na první pohled to vypadá, že se jednoduše hroutí další technologická bublina, ale je to tak?

Že firmy ruší neúspěšné služby, je naprosto běžná věc. O poznání neobvyklejší je ale to, že firmy nečekaně ukončují úspěšné služby jako generátor videí Sora od OpenAI.

Učitelé a psychiatři bijí na poplach: Mladí čtou čím dál tím míň a část je dokonce funkčně negramotná! Po nástupu technologií se ze čtení stala jen volitelná dovednost, nepovažujeme to však za chybu.

Jedna z věcí, která nám trochu uniká, je rozsah souboje o dominanci v AI – a směr, kterým se vydáváme. Začínají se stavět „AI megafaby“, opravdové továrny na inteligenci, které mají naprosto nečekanou velikost, cenu i spotřebu.

Do tažení proti generativní AI nastupují nové skupiny lidí s tím, jak se ukazuje, že AI je schopná nahrazovat další a další povolání. Nyní dochází na influencery a na herce – a hercům se to pranic nelíbí. Co ale oni sami přesně přináší za inovace?

Pokud jsem si z letošního CESu něco odnesl, tak to, že velké firmy plesají kolem AI, a to až v takovém rozsahu, že tím doslova unudili a otrávili všechny ostatní – od novinářů po spotřebitele. Všichni se totiž shodují, že na „consumer“ show bylo světlých zítřků s AI prostě příliš.

Paměti DDR5 zdražily, což vede k používání notebookových pamětí v desktopech i pájení vlastních RAM. Dříve bylo kutilství základem práce s počítači, vrací se tyto časy?

Pravidelná anketa s mnoha kategoriemi se vrací.

Herní styly se s časem mění, některé zanikají a nové vznikají. S postupem času, zdá se, začínají dominovat rychlé akční hry nad pomalými a přemýšlivými. Je nějaká příčina, která to způsobuje?