Chlazení procesoru vodou vs. vzduchem. A proč ne pasivně? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Chladič procesoru není stěžejní jen pro chlazení jedné komponenty, ale určuje i celkový koncept chlazení sestavy a odvíjí se od něj výběr skříně i umístění ventilátorů.
Pasivní chlazení v sobě má jisté kouzlo, jdete proti proudu a dostanete za to zcela tichý počítač. V dnešní době však znatelně narůstá příkon a vydané teplo počítačovými komponentami a tím pádem klesá využití zcela pasivního chlazení. U procesoru to nemusí být až tak zásadní problém, ale pasivně chlazenou grafiku seženete jen upravenou a zdroj je také problém sehnat.
Pokud byste chtěli plně pasivní počítač, musíte jít cestou minimalizace odpadního tepla, a tedy minimálního příkonu jednotlivých komponent. Můžete sice vybrat vhodnou skříň s přirozeným průtokem vzduchu, ale i ta bude mít relativně nízkou schopnost odvádět odpadní teplo bez ventilátorů. Jinými slovy budete potřebovat celou sestavu s co nejnižším příkonem, což se projeví na nižším výkonu.
První alternativou je semi-pasivní chlazení. Počítač bude mít ventilátory, ty ovšem budou po většinu času vypnuté a začnou se točit až při vyšší zátěži. Takto budete mít absolutně tichou sestavu třeba při sledování videí a procházení webu, ale zároveň bude mít dost výkonu třeba pro hraní her. Stačí jen vybrat takové komponenty, které mají funkci fan-stop a které nejsou energeticky zbytečně náročné. Každopádně takové řešení bude stát úsilí i finance navíc.
Druhou alternativou je téměř nehlučné chlazení. Pokud vám jde o snížení hluku, tak celou problematiku pasivního chlazení můžete chytře obejít. Ventilátory nejsou slyšitelné na nejnižší otáčky, protože vydávají tak málo hluku, že je pod úrovní okolního hluku. I ve velmi tichém prostředí je úroveň hluku okolo 30 dBa, takže otáčky s tišším chodem zkrátka neslyšíte. Můžete tedy navrhnout počítač tak, že všechny ventilátory budou v neustálém chodu, což zajistí nízké teploty, ale budou prakticky tiché jako kompletně pasivní sestava. A dál je na vás, zdali komponenty podtaktujete a omezíte jim příkon, aby se nezvyšovaly teploty, a tedy i rychlosti ventilátorů a hlučnost.
Zpět ke zcela pasivnímu chlazení. Pokud se vám podaří sehnat pasivně chlazený zdroj, grafiku můžete vynechat a soustředit se na procesor s nízkým příkonem a dobrým grafickým výkonem. Pasivní procesorový chladič si můžete udělat z jakéhokoli běžného věžového chladiče odebráním ventilátorů, ale nepůjde o nejúčinnější řešení.
Asi nejlepší (a téměř jedinou) možností je pasivní chladič Noctua NH-P1 s cenou přes 3000 Kč. Je navržený rovnou na bezventilátorový provoz a je fakt obrovský. Měl jsem možnost jej testovat a naměřil jsem maximální setrvalý chladicí výkon 115 W vydaného tepla procesorem. Chlazení je ovšem velmi citlivé na ambientní teplotu a použitou počítačovou skříň. Podle podmínek tedy spíše počítejte s rozsahem 100 až 130 W uchlazeného vydaného tepla.
Pasivní chlazení je dražší, potřebujete hodně přemýšlet nad výběrem komponent a filozofií počítače, také se budete muset spokojit s nižším výkonem. Potenciálních problémů je tedy hodně a třeba se může stát, že přes léto počítač kvůli vysokým pokojovým teplotám bude mít výrazně nižší výkon. Když chcete absolutní ticho, tak úplně nedává smysl si pokoj chladit klimatizací.