Cooler Master CK352 – mechanický instrument bez zbytečností | Kapitola 2
Seznam kapitol
Co jsem to minule psal o myších? Že jich bude pořád dostatek? Ono to, člověče, platí i o klávesnicích. Jedno bez druhého prostě nemůže existovat. A hle, další klávesnice na mém prašném stole. Hliníková mechanika, oujé.
Jak bylo zmíněno, rozvržení klávesnice je naprosto standardní a potěšila mě česká lokalizace. Jediný ústupek je v levém Shiftu, který je zkrácený a vedle něj se krčí lomítko. Občas to může být matoucí. Enter je dvouřadý a obrácený. Co se černošedého designu kláves týče, alfanumerické znaky zešedly a ostatní klávesy dostaly černý lak. Až na řadu F1–F12, kde je to na střídačku.
Od kláves k hraně je to celý jeden centimetr. Není to málo, není to ani moc, zkrátka neruší to. Osobně nesnáším vehementy obložené tunou plastu, obzvlášť když má sloužit jako opěrka zápěstí (opírat si zápěstí o plast vyloženě uleví – pitomost). Spodní strana je bez prolisů a kaňonů, pouze výklopné nožičky lze nalézt.
Použité spínače jsou hnědé s hmatovou odezvou. Pátral jsem po výrobci (Cherry, Kailh..), ale ani za pomoci strážmistra Flanderky z Putimi, kde svého času jako vachmajstr sloužil, jsem na to nepřišel. Na webu Cooler Master a všude jinde je uvedeno jen „brown“. Dobře. Ne že by mezi těmi spínači byl nějaký velký rozdíl, všechno je to stejně vypěstované v Číně.
Chod kláves je někde v pomyslném středu mezi týmem modrých a červených. Modří dávají jasně a hlasitě najevo v půlce dráhy, že klávesa je utiskována. Červeným je to jedno, jejich spínače mají lineární chod. Nu a hnědí, ti dělají oboje tak na půl. Hmatová odezva, čili takové to cvaknutí při stisku, je tak akorát, aby to Red Bullem nadopovaný maniak registroval. Síla potřebná k utlačování hnědých je v normě, obvyklých 9 mm... chci říct 45 gramů (u Cherry MX) se 4mm dráhou. Sám používám mechaniku s týmem červených, ale na hnědé spínače jsem si rychle zvykl a když jsem zkusmo při psaní této recenze klávesnice prohazoval, psalo se mi lépe na testovaném nářadí. Ale prakticky je to jen o zvyku, za půl dne se moje svalová prstová paměť resetuje. Nicméně, je dobré, když klávesa dává najevo stisk. Nestane se pak, když při paření umdléváte a prsty samy znaveně padnou na nechtěné klávesy. Bez hmatové odezvy jde najednou vaše postava úkrokem a spadne ze skály (true story). Univerzální hnědáci jsou i dost tišší na noční psaní a netlučou do stolu jak stádo špačků. Musím ocenit tu vyváženost, pracovitost a celkový dojem z použití hnědých. Spínačů myslím.
RGB je přítomno snad v desítkách variant (nepočítal jsem je) a obvyklé záření pod klávesami je obohaceno o světelné šou po stranách, kde září podsvícené linky. Co se módů týče, naleznete zde jednobarevné, duhové, reagující na stisk, padající ve stylu Matrix, vlny a hromadu dalšího. Dá se korigovat i rychlost změn, směr, jas, zkrátka co vás napadne, to se dá nastavit.
Samotné klávesy mají samozřejmě popisky průhledné, tudíž psaní slohu v noci vás nezaskočí. Jen je trochu mrzuté, že technologicky jde o méně kvalitní ABS (polité barvou a znak je vypálený laserem, navíc posvěceno UV zářením). Čili je možno, že intenzivním samozvaným Šejkspírům se popisky záhadně ztratí po napsání vlastní verze Romeo a Julie, kde prim hrají rody Montérů a Katapultů.
Taktéž jsem při datlování nabyl dojmu, že instrument má občas sklony podivně rezonovat, ale po týdnu užívání se to nějak ustálilo, nebo jsem to přestal vnímat. Antighosting jsem taky testoval, ale to je poněkud zbytečné, NKRO funguje spolehlivě. Spadne-li na klávesnici kometa, bude to zapsáno.
Ovládací program není, neexistuje a nebude. Vše potřebné se dá nastavit kombinací Fn + konkrétní klávesa. Samozřejmě nechybí ani komba na hlasitost, zámek Win nebo kalkulačky. Akorát je třeba se smířit s tím, že nelze nahrávat makra nebo nastavovat profily pro jednotlivé tavby.
Celkový dojem z této klávesnice je však jednoznačně příznivý. Po čas pařby Horizon Zero Dawn, psaní recenze a dalších kratochvil jsem nenarazil na žádný závažný problém či nedostatek.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
