Jaký router koupit? Vysvětlíme rozdíly mezi WiFi 5, 6 a 7 | Kapitola 4

Hlavní otázky při výběru routeru:

• Vyplatí se nákup routeru s novým standardem WiFi? Pokud máme zařízení, která tento standard podporují, pak rozhodně ano, a to už jen z hlediska bezpečnosti. Nicméně podpora některých technologií WiFi 7 (např. MLO) by měla být ve Windows 11 implementována až ve verzi 24H2. Uživatelé Windows 10 mají smůlu, pro tento systém Microsoft potřebné ovladače nedodá.
• Jak poznám, který standard WiFi mé zařízení podporuje? Buď je výrobce uvádí přímo v dohodnutém značení – tedy na WiFi kartě, nebo na routeru je v popisu WiFi 5, 6, nebo WiFi 7. Jako další vodítko je přímo název zařízení. Např. router RT-AX58U – zde písmena AX značí 802.11ax, jde tedy o router WiFi 6.
• Jak moc je složité nastavit router pro novou WiFi? Je to u všech standardů zabezpečení srovnatelné. U WPA3 lze vygenerovat QR kód, který můžeme načíst do mobilu – tím se připojení usnadní.
• Zvýší se s novým standardem dosah signálu routeru? Nikoli. Šíření signálu je záležitost fyziky. Signál na 2,4 GHz bude vždy lépe procházet překážkami než signál na 5 GHz. Příroda se nedá ošidit.
• Sníží se latence? Co se WiFi týče, s latencí musíme počítat vždy. Hráči vědí svoje – LAN je LAN a na kabelu bude ping vždy menší.
• Co odolnost proti rušení? Rušení se na WiFi nevyhneme nikdy. Ale každý standard k rušení přistupuje jinak v jeho řešení. Vezměme si na pomoc obrázek v sekci OFDMA – poslední sekce (klient č. 6). Pokud u WiFi 5 vypadne jedna subnosná pro příklad první shora), pak musíme opakovat všechna data pro klienta č. 6. Pokud vypadne jedna subnosná pro klienta č. 3 u WiFi 6, pak data pro klienty č. 4 a 6 budou doručena a musíme opakovat pouze data pro klienta č. 3. U WiFi 7 pak postačí pro klienta č. 3 zopakovat pouze data první subnosné.
• Nezpomalí mi nasazení WPA3 WiFi? Tohle záleží na konkrétním hardwaru routeru. Z rozdílu mezi WPA2 a WPA3 je jasné, že WPA3 používá delší šifrovací klíč, a navíc jej tvoří pro každou relaci. To rozhodně nějaký výpočetní výkon spotřebuje. Nicméně hardware routeru tohle zvládá. Daleko větší zpomalení způsobí např. zapnutí firewallu (pokud jím router disponuje). K tomu jen zajímavost – už v době vydání protokolu WPA existovaly specifikace WPA2. Bohužel vzhledem k výkonu tehdejšího hardwaru jej nebylo možné nasadit.
• Co MESH? Pro použití funkce je potřebná její podpora routerem a jeho výrobce to u něj uvádí. Všechna zařízení by měla být od stejného výrobce. Osobně doporučuji se tomuto řešení vyhnout. Proč? Protože pokud použiji pouze WiFi řešení, pak vše závisí na tom, jakou rychlostí mezi sebou dokáží satelity komunikovat. Výrazně lepších výsledků dosáhneme pouze tehdy, pokud satelity mezi sebou propojíme kabelem – ne každý MESH systém tohle umí. Jako důkaz doporučení berte fakt, že MESH se u profesionálně řešených WiFi nikdy nepoužívá.

i Zdroj: PCTuning s pomocí DALL-E

Síť jako taková má být řešena jako celek. Například pokud bydlím v domě na venkově, rychlost internetu od providera mám 20 Mb/s, na síť se připojují dva mobilní telefony, nemá smysl kupovat nový superrychlý router za tisícovky. Na druhou stranu, pokud bydlím ve městě, rychlost mám 1 Gb/s, na síti mám TV, NAS, dva stolní PC, tři notebooky, čtyři mobily, chytrou domácnost, pak ano, zde investice smysl má. I tak ale pouze koupě routeru vše nevyřeší. Např. pro internet věcí můžu vytvořit zvlášť síť na 2,4 GHz (většinou pásmo 5 GHz neumí, nepotřebují vysokou rychlost), NAS, TV, stolní PC, tiskárny – tedy zařízení která jsou na stálém místě – vždy připojte kabelem. Tím se uvolní WiFi pro notebooky, tablety a mobily. Standard WiFi si zvolím podle převažujících zařízení. A pro bezpečnost udělám maximum – složité heslo k WiFi i do administrace routeru, žádný přístup do nastavení routeru z internetu, a pokud už se potřebuji připojit do své sítě, pak zvolit VPN.

Kdy má smysl připlatit za router?

Třeba Asus AiMesh RT-AX52 stojí cca 1200 Kč a Asus ROG Rapture GT-AXE16000 už 13 000 Kč – jaké jsou mezi nimi rozdíly? Oba mají v názvu AX, což napovídá, že fungují na stejném standardu. První rozdíl je vidět hned – písmeno „E“ v názvu druhého routeru značí, že umí pásmo 6 GHz. A ten druhý souvisí s povídáním o MU-MIMO. Pro WiFi 6 platí, že jeden WiFi stream (představme si jeden stream jako spojení jedna anténa routeru <-> jedna anténa klienta) má teoretickou rychlost 600 Mb/s. RT-AX52 má uvedenu rychlost 1800 Mb/s tedy může zároveň obsloužit tři klienty. GT-AXE16000 pak v pásmech 5 a 6 GHz 24 klientů, v pásmu 2,4 GHz dva. Zjednodušeně řečeno – mám-li 2 klienty, pak mi postačí RT-AX52. Mám-li 6 klientů, raději volím vyšší model s AX3000, např. RT-AX58. 

Už nyní se objevují zprávy o standardu WiFi 8, ale nemá smysl na něj čekat. Zatím se mi ani nepodařilo dohledat konkrétní specifikace, tedy máme k dispozici alespoň to, o čem se mluví. Berte to jako nezaručenou informaci. Rychlost by měla být až 100 Gb/s. U přidělování kanálů se předpokládá zlepšení konfigurace přístupových bodů (AP) tak, aby se vzájemně nepřekrývaly – tato technologie se má nazývat DFS (dynamický výběr frekvence). Opět by se měla snížit latence. Modulace by mohla být 8192QAM (někde se ale uvádí 4096QAM, tedy stejná jako u WiFi 7). Nasazení u prvních zařízení se předpokládá v roce 2028.

Abych vše shrnul – každý nový standard WiFi přichází buď s něčím novým, nebo vylepšuje vlastnosti již stávajícího. Nové kmitočtové pásmo znamená, že v tomto pásmu buď nepracuje žádný, nebo jen minimum routerů, tedy menší rušení. Zvyšující se šíři pásma si můžeme představit jako další pruh dálnice, tedy plynulejší provoz a převeze se více zboží (dat). Vyšší odolnost proti rušení znamená vyšší spolehlivost přenosu. Své udělá i vyšší efektivita – buď můžu obsloužit vyšší počet klientů, nebo nasměruji více spojení na jednoho klienta (rychlejší přenos dat). A nedílnou součástí je i lepší zabezpečení – WPA2/WPA3.