Myš Logitech MX Master 3S a klávesnice MX Mechanical – parádní kombo | Kapitola 12
Seznam kapitol
Některé produkty se stávají světoznámou legendou už od prvotního uvedení na trh. O to hůře se u jejich dalších generací hledají nějaká zásadní vylepšení, která by stávající uživatele přesvědčila o nutnosti upgradu. Přesně toto je případ počítačové myši Logitech MX Master. Podíváme se, jak se povedla její čtvrtá generace a jak jí to šlape ve spolupráci s parádní mechanickou klávesnicí MX Mechanical.
Kliknutím na obrázek klávesnice Logitech MX Mechanical ve výchozí obrazovce aplikace Logi Options+ se dostaneme do nabídky pro její podrobné nastavení. První položka „Keys“ nám umožňuje přeprogramování 24 označených funkčních/mediálních kláves. Podtržená fialová ikona v pravém horním rohu naznačuje, že případné změny se budou týkat globálního nastavení klávesnice. Pokud bychom chtěli přeprogramovat klávesy výhradně pro nějakou konkrétní aplikaci v počítači, musíme ji do nabídky Logi Options+ přidat pomocí políčka „+ Add Application“.
Po kliknutí na políčko „+ Add Application“ se nám zobrazí abecední seznam všech aplikací, které máme v tuto chvíli v počítači instalovány.
Do nabídky Logi Options+ lze nyní zaškrtnutím příslušného políčka vložit jednu nebo více požadovaných aplikací, pro něž budeme následně měnit některé klávesové příkazy. Já jsem si vybral aplikaci Microsoft Word a svou volbu jsem potvrdil tlačítkem „Confirm“.
Vzápětí se mně na obrazovce objevilo informační hlášení, že zařízení bylo úspěšně konfigurováno, a že nyní mohu upravovat nastavení kláves pro právě přidanou aplikaci.
Nyní si tedy cvičně vyzkouším přeprogramování některé z kláves pro aplikaci Word. Označuji ikonu Word vpravo nahoře (označení indikuje fialové podtržítko) a vybírám si klávesu F1, která standardně slouží ke snižování jasu obrazu. Po kliknutí na obrázek tlačítka F1 se na pravé straně dialogového okna zobrazí seznam příkazů, které lze k tomuto tlačítku přiřadit. Pokud si z dlouhého seznamu příkazů nevyberu, mohu zvolit doporučenou položku „Keyboard shortcut“ (druhá shora) pro definování vlastní klávesové zkratky.
Po označení této položky se otevře políčko indikující výsledný zápis klávesové zkratky. Zápis se provádí výhradně současným stiskem odpovídajících kláves (nikoliv přímou editací políčka). Já jsem například zvolil stisk tří kláves příkazu pro spuštění aplikace Výstřižky, který se v políčku projevil odpovídajícím zápisem Shift + Windows + S. Přeprogramování klávesy F1 pro aplikaci Word se vzápětí indikuje ve štítku vlevo nad obrázkem klávesnice. Oproti speciálním herním klávesnicím zde nemáme možnost zaznamenání tzv. maker, čili posloupnosti několika klávesových příkazů.
Pokud v základním okně pro nastavení klávesnice označíme druhou volbu „Backlighting“ zobrazí se nám fotka klávesnice s vyznačenou dvojicí kláves určených k cyklickému přepínání režimu osvětlení kláves. V pravém horním rohu dialogového okna se nachází virtuální přepínač pro vypnutí osvětlení a vedle něj tlačítko pro výběr efektu.
Po označení tlačítka pro výběr efektu se nám zobrazí menu nabízející rychlou volbu kteréhokoliv z šesti dostupných režimů osvětlení kláves. Nápis nad nabídkou nás informuje, že efekty změníme i bez nutnosti otevření aplikace stiskem kláves Fn + Symbolu žárovky.
Třetí položka „Easy-Switch“ v základním okně pro nastavení klávesnice je pouze informativní. Zobrazí nám seznam všech zařízení připojených ke klávesnici pomocí tří komunikačních kanálů, ovladatelných trojicí speciálních kláves 1 – 3. Připomínám, že mám aktuálně ke klávesnici připojeny dva počítače a tablet.
Poslední položka „Settings“ nabízí odkaz na vyhledání nové verze firmware klávesnice. V době přípravy této recenze měla nejnovější verze označení 71.1.18. Následující odkaz nás přesměruje na stránky podpory výrobce. Třetí položka pak spouští již představeného (v předchozí kapitole) průvodce prvotním nastavením klávesnice. Následují čtyři virtuální přepínače. Ten první (standardně vypnutý) umožňuje přehození výchozí primární preference mediálních kláves na funkční klávesy F1 – F12. Tento přepínač lze kdykoliv i bez aplikace ovládat klávesami Fn + Esc.
Další přepínače slouží k uzamčení rozložení kláves ve tvaru OS Windows, k vypnutí osvětlení kláves a k aktivaci módu šetřícího baterii. V tomto módu se podsvícení kláves automaticky vypne v případě, kdy kapacita baterie klesne pod 10 %.
Pokud se posuneme do spodní části nabídky položky „Settings“ k ostatním položkám, máme zde nabídku pro uložení nastavení klávesnice na serveru výrobce, k čemuž si však musíme zřídit bezplatný uživatelský účet. Další položka s názvem „Reset To Factory Settings“ zruší všechna předchozí uživatelská nastavení a klávesnici uvede do výchozího továrního nastavení.
Najdou se však situace (například při koupi již dříve používané klávesnice), kdy je potřeba klávesnici resetovat bez dostupnosti řídicí aplikace Logi Options+. Pro tento případ jsem úspěšně ověřil funkčnost klávesového příkazu Esc – O – Esc – O – Esc – B, který klávesnici také uvede do výchozího továrního nastavení.
Poslední položka „Remove Device“ natrvalo odpojí klávesnici od přijímače Logi Bolt. To se hodí v případě, když potřebujeme namísto klávesnice k přijímači primárně připojit jiné zařízení (například myš). Klávesnici lze pak samozřejmě k přijímači opětovně připojit použitím jedné ze tří speciálních kláves, ale pokud je k přijímači již připojena myš, tato se stává primárním zařízením a klávesnice sekundárním. Komunikace přijímače s primárně spárovaným zařízením má svůj význam v případě, když potřebujeme zařízení použít v biosu počítače dosud bez podpory operačního systému, neboť po drátu to nejde.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
