Stojíme na křižovatce nové technologické války | Kapitola 4
Seznam kapitol
Ač technologický vývoj obvykle bereme příjemně a užíváme si nových produktů, panuje v něm skrytá válka. Ta nás spolu se souběhem politického a technologického dění přivádí na komplikovanou křižovatku.
Odměníme každého! Vyplňte komunitní průzkum a získejte luxusní ceny
Kdo jste, na čem a co hrajete, jaký obsah konzumujete a jaký vztah máte k AI? Věnujte nám pár minut a jako dárek za vyplnění získáte slevu na nákup a šanci získat také další luxusní ceny.
Amerika má nyní nového a dost drsného pána, který ji řídí jako firmu, a to s ohledem hlavně sama na sebe. A Amerika si uvědomuje, že ji deindustrializace dostala do strategicky nepříjemné pozice, že nesmí být závislá na dovozu technologických celků. Nám ještě tvrdili, že pokročilou ekonomiku poznáte podle toho, že žije hlavně ze služeb – ano, software je velmi výdělečný, ale Trump chápe alespoň to, že když si jako země neumíte vyrábět vlastní procesory a vlastní zbraně, tak do značné míry nejste samostatná země.
Poslední týdny panuje z Ameriky v Evropě deziluze a rozladění, ale řekl bych, že to je proto, že si konečně začínáme uvědomovat, že naše deindustrializace z nás udělala ocásek ve světovém dění a budeme dělat to, co nám řeknou. Technologické iniciativy EU jsou spíše úsměvné a likviduje je regulace, spousta technologických firem míří z EU do USA, protože Amerika se za prvé rozhodla zase se postavit na vlastní nohy (anebo se tak alespoň tváří) a za druhé evropští politici stále nepřišli o své vlastní iluze a domnívají se, že to nějak uřídí.
Výsledkem je to, že se technologická bitva přesouvá mezi Čínu a USA, a obě strany do ní sypou spoustu peněz, snaží se vychovávat své vlastní armády techniků a vývojářů. Amerika se snaží obnovit svůj produkční potenciál, který se za šílenců, jako byl Alan Greenspan, přesunul do Asie.
Greenspanem podporovaná globalizace byl do značné míry šílený podnik, který ze začátku kritizovala levice jako vykořisťování těch chudých v Asii, ale hele – ono je to postavilo na nohy, začali s vlastním výzkumem a vývojem a začíná to být stále patrnější v inovacích i v kvalitě produktů. A taky v tom, že se otočily směry toků peněz, takže najednou konzervativci na Západě zjišťují, že to obralo spíš je a že globalizace jenom na chvíli vytvořila iluzi bohatství a pohodlného života.
Nyní jsme uprostřed tohoto konfliktu, který se odvíjí přímo před námi. Zdá se, že Trumpa už nebaví válka na Ukrajině, kterou vnímá jako evropskou věc – a hodlá se vyvázat, protože se chce soustředit na Čínu, kterou naopak vnímá jako svoji věc. A to bude mít dopady na svět technologií, protože je možné, že bude bránit to své.
Důležitost domácí výroby technologií
Intel v poslední době trpí a kde kdo ho odepisuje, ale jeho bývalý šéf, Patrick Gelsinger, se pokoušel obnovit produkci v jejich vlastních fabech, které sice moc nefungují a mají spoustu problémů, ale jsou to pořád faby Intelu. Je možné, že Trump Intelu hodí záchranné lano proto, že faby pod americkou kontrolou znamenají nezávislost na TSMC. Zatímco pro Nvidii, Apple a AMD dává perfektní technologický i ekonomický smysl vsadit na tchajwanského technologického leadera, ze strategického hlediska dává Americe smysl mít svoji vlastní výrobní kapacitu, i když není tak dokonalá.
Pokud se připravujete na konflikt, kde budete potřebovat obrovské množství čipů pro autonomní zbraně, nedává žádný smysl sázet na výrobu na ostrově, který je dva tisíce kilometrů od pobřeží budoucího protivníka, který sbírá síly na to, aby ostrov izoloval ve stylu kubánské raketové krize z roku 1962. Tehdy Amerika vyhrála proto, že to měla blízko, zatímco Sověti daleko – u Tchaj-wanu bude situace zcela opačná.
Blokáda Tchaj-wanu neznamená jenom to, že vyskočí ceny iPhonů a nový PlayStation si budete kupovat od překupníků za nehorázné ceny: Je to problém, který může vést k zastavení kritické produkce na Západě. Zatím jsme ve fázi studené války, kdy Západ nedodává Číně to nejlepší vybavení – a Čína se snaží ten problém buď vyřešit, anebo obejít. Hysterie kolem DeepSeeku není podstata problému, je to jenom jeho viditelný symptom.
Přestřelka kolem kvantových technologií, kterou nastartoval Jensen Huang, také není podstata problému, je to rovněž jenom symptom. Skutečná podstata je v tom, že obě strany budoucího konfliktu mají nasyslená datová sila plná zpráv, které zatím nemohou dekódovat, a proto jsou největšími a dominantními zákazníky kvantových startupů právě vládní agentury.