Test herní židle Corsair TC200: nejlepší židle v domě | Kapitola 4
Seznam kapitol
Corsair koncem června uvedl na trh herní židli, při jejíž vývoji naslouchal zpětné vazbě uživatelů svých starších produktů. TC200 by tak měla poskytnout veškeré požadované vlastnosti, zejména pohodlí, atraktivní vzhled, kvalitní konstrukci a materiály. Novinku provází troufalý slogan „The Best Seat in the House“. Může se TC200 skutečně stát nejlepším posezením i ve vašem domě?
Abychom se v nové židli cítili pohodlně, musíme ji přizpůsobit své postavě a pracovnímu prostředí. Herní židle Corsair TC200 je vybavena ovládacími prvky, které běžně nacházíme u ostatních židlí. Základní prvkem je sdružená ovládací páka napravo pod sedákem. Přizvednutím páky měníme výšku sedáku. Vytažením páky ve směru od středu židle uvolníme zámek náklonu a sedák s opěradlem pak lze naklápět vzad v rozsahu 0 – 17°.
Výrobce ve specifikacích produktu uvádí možnost uzamčení náklonu židle, ale fakticky je to možné pouze ve výchozí vodorovné poloze sedáku. Uzamčení židle v jakékoliv zakloněné poloze není možné, což považuji za velký nedostatek konstrukce.
Osobně upřednostňuji sezení s mírně zakloněným sedákem, kdy se váha mého těla lépe přenáší skrze stehna do plochy sedáku, takže možnost fixace mírně zakloněné polohy bych rozhodně uvítal. Na druhou stranu jsem využil možnost plynulého nastavení odporu sedáku vůči naklopení (válcovitým ovladačem pod sedákem) a při nejnižším stupni odporu dokážu dlouhodobě udržovat požadovaný lehký náklon jen pomocí svých nohou.
Vraťme se ale ještě k nastavení výšky sedáku. Plynová vzpěra umožňuje změnu výšky sedáku v rozsahu 120 mm. U nezatížené židle jsem od podlahy naměřil v nejnižší poloze výšku cca 48 cm a v nejvyšší poloze pak výšku cca 60 cm. Tento rozsah považuji za dostatečný pro všechny uživatele. Při své 190cm výšce jsem v nejvyšší poloze patami ani nedosáhl na podlahu. Pracovní rozsah aretované plynové vzpěry je pak cca 30 mm, tzn. že po usednutí (zatížení) se sedák o ty tři centimetry tlumeně sníží.
Naklápění opěradla herní židle Corsair TC200 je jedna velká radost. Oceňuji opravdu bytelnou konstrukci ocelové aretační páky pro naklápění na pravém boku sedáku. Trochu mně to připomíná klasickou ruční brzdu v autě. Úhel opěradla lze nastavit v nevídaném rozsahu 90 – 180°, přičemž zubový aretační mechanismus je robustní a přitom dostatečně jemný na to, aby si každý našel svou optimální polohu. S ohledem na velký počet zubů odhaduji, že náklon opěradla lze aretovat v krocích po cca 5°. Osobně na práci preferuji nastavení úhlu cca 105°, při pasivním sledování obsahu pak sklápím až na 125°. Snadno dostupná páka ovládání u TC200 doslova svádí k tomu, abych polohu měnil častěji.
Samozřejmě jsem neodolal a vyzkoušel, jak se na židli leží při úplně sklopeném opěradle. Měl jsem velké obavy o své zdraví, když jsem se opatrně nakláněl vzad. Při bočním pohledu na sklopenou židli jsem nevěřil, že to bude možné, ale vodorovnou polohu jsem nakonec dosáhl bez jakýchkoliv problémů. Nemusel jsem ani vyvažovat těžiště pomocí natažených nohou. Židle byla překvapivě stabilní, i když jsem se snažil vleže různě vrtět. Kdo tedy překoná nepříjemný pocit náklonu do neznáma, může si na židli klidně schrupnout.
Pojďme se nyní podívat na loketní opěrky, které výrobce označuje jako 4D. K nastavování jejich polohy slouží tři tlačítka. Prvním tlačítkem (či spíše páčkou) na vnější straně sloupku opěrky (na obrázku označeno č.1) se aretuje její výška v rozsahu 70 mm, přičemž k dispozici máme celkem 7 nastavitelných výškových úrovní. Tento rozsah by měl opět vyhovovat většině uživatelů.
Tlačítko č. 2 slouží k aretaci posuvu loketní opěrky vpřed a vzad v pěti krocích a celkovém rozsahu 50 mm. Pomocí tlačítka č. 3 lze opěrky posouvat do boku v jednom kroku doleva nebo doprava. Ve výchozí středové poloze obou opěrek jsem naměřil jejich vnitřní vzdálenost 500 mm. Při posunutí opěrek ke středu židle se jejich vzdálenost zúžila na 485 mm, opačným směrem se pak zvětšila na 520 mm.
V nejnižší poloze sedáku a loketní opěrky se její spodní hrana nachází ve výšce 620 mm nad podlahou. Maximálně zdvižená poloha opěrky pak znamená výšku 690 mm. Připomínám, že sedák lze dále zdvihnout o 120 mm.
Pokud výrobce hovoří o 4D opěrkách, tak zde musí být ještě jedna osa otáčení, k níž však nenacházím žádné ovládací tlačítko. K otáčení loketní opěrky okolo svislé osy totiž není žádné tlačítko potřeba. K otočení opěrky o jeden krok doprava či doleva postačí překonání odporu vnitřního fixačního mechanismu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
