Test skříně Cooler Master HAF 700 EVO – extrém v mnoha aspektech | Kapitola 7
Seznam kapitol
Přivítejme po letech skutečně důstojného pokračovatele legendy HAF. S modelem HAF 700 EVO přichází vesměs extrémní počítačová skříň, která nabízí nejen obrovské prostorové možnosti pro instalaci komponent a účinné větrání, ale také jedinečný a nepřehlédnutelný design. Což takhle osadit společně osmnáct 120mm ventilátorů, nebo šest rozměrných radiátorů vodního chlazení? Žádný problém, dveře fantazie jsou zde doširoka otevřené.
Montáž komponent vzorové sestavy do skříně Cooler Master HAF 700 EVO začínám jako obvykle základní deskou formátu ATX, kterou upevňuji devíti šrouby k předem připraveným distančním sloupkům.
Bez jakékoliv kolize lze na zvýšenou část přepážky umístit základní desku do délky 330 mm. V tom nejzazším případě využijeme možnost průtahu kabelů rohovými otvory. Zadní okraj klasické ATX desky je do přední stěny šasi vzdálen 292 mm.
Pro použití radiátorů vodního chlazení budou důležitá vzdálenost spodního okraje základní desky 90 mm ode dna a vzdálenost horního okraje 135 mm od stropu šasi. Pro radiátor, zasahující do druhé poloviny šířky stropu, bude pak rozhodující vzdálenost 105 mm mezi stropem a zvýšenou částí přepážky pod základní deskou.
Klasická ATX deska se ve vnitřním prostoru skříně HAF 700 EVO doslova ztrácí. Všude okolo je moře místa a všechny prostupy pro kabely jsou volně přístupné.
V dalším kroku montáže vzorové sestavy budu pokračovat instalací napájecího zdroje. Jeho místo se nachází v zadním rohu skříně, kde je připraven plechový držák s dvěma pruhy měkkých podložek. Výrobce avizuje podporu pro ATX zdroje do délky 200 mm. Od zadní stěny šasi jsem naměřil délku volného prostoru pro zdroj s kabely 345 mm, po společný držák kabelů pak 280 mm. Doporučuji však dodržet limit 200 mm, neboť zdroj je nutné do držáku zasunout zezadu, což si vyžaduje prostor navíc.
Svůj 190mm zdroj jsem pohodlně zasunul z vnitřní strany skříně a na zadní stěně pojistil dvojicí připravených šroubů. V této poloze bude nasávat vzduch skrze průduch v bočnici a vyfukovat jej na zádi. Kvůli požadavku horizontálního proudění vzduchu zde není příliš vhodné použití pasivně chlazeného zdroje.
Podle výrobce lze do skříně současně osadit až 12 kusů 3,5“ disků. Ukážeme si nyní některé varianty a následně si je spočítáme. Tak tedy tři pozice nám nabízí univerzální držáky upevněné na přepážce s pozicemi pro boční ventilátory. K upevnění disku slouží geniálně jednoduchý spoj vroubkovaného kolíku s rozšířenou hlavou a gumové průchodky. Takový spoj zajistí dostatečnou pevnost a současně dokáže eliminovat přenos případných vibrací disku do konstrukce skříně. Z výroby jsou držáky opatřeny průchodkami v pozici pro 2,5“ disky, takže jsem je přesunul do otvorů odpovídajících většímu disku.
Do kotevních otvorů v disku jsem zašrouboval čtveřici kolíku, disk zasadil do držáku a celek zavěsil do skříně. Pro snadný přístup kabelů jsem konektory disku směřoval do středu skříně.
Další dvě pozice pro disky nabízí plechový kryt uprostřed skříně. Také v tomto případě jsem musel gumové průchodky přemístit do otvorů odpovídajících 3,5“ disku.
Disk jsem směřoval konektory do středu panelu. Pokus o nasazení krytu zpět však narazil na problém. Můj 190mm napájecí zdroj má hlavní ATX konektory blízko u okraje a do těch disk narazil, takže kryt nešel uzavřít. S kratším zdrojem, nebo s jinak rozmístěnými kabely na zdroji by ke kolizi nedošlo, neboť se jednalo jen o několik milimetrů. Každopádně při výběru komponent s možností podobné kolize počítejte.
Použití disku v horní pozici plechového krytu bylo již bez problému.
Tři další pozice pro instalaci 3,5“ disků poskytují univerzální držáky upevněné na rámu pro ventilátory na dně skříně. Třetí držák pro nahrazení ventilátoru ve střední pozici najdeme v příslušenství skříně.
Za primární pozice pro 3,5“ ovšem považuji čtveřici šuplíků v koši na zádi skříně. Pro vytažení šuplíků stačí koš pootočit v jeho závěsu. Plastové šuplíky jsou pro upevnění disku vybaveny kotevními ocelovými trny v gumových ložiscích. Takový spoj by měl eliminovat přenos vibrací do konstrukce skříně.
Disk jsem do šuplíku zasadil tak, aby konektory směřovaly do středu skříně.
Pojďme si to tedy spočítat. V pozici pro boční ventilátory máme 3 disky, další 2 na plechovém krytu, 3 na držáku spodních ventilátorů a 4 v koši, celkem tedy 12 kusů, což odpovídá tvrzení výrobce.
V případě menších 2,5“ disku je potenciál skříně totožný. Všech 12 pozic lze univerzálně použít pro disky obou velikostí a rozdíly jsou pouze ve způsobu upevnění. Do šuplíku je nutné 2,5“ disk natvrdo přišroubovat bez jakéhokoliv opatření pro eliminaci vibrací, což v případě SSD nebude problém. U ostatních pozic máme opět k dispozici geniální spoj vroubkovaných kolíků s gumovými průchodkami. Kolíky pro 2,5“ disky tentokrát nemají rozšířenou hlavu.
Pro snadné připojení kabelů je třeba konektory disku směřovat do středu skříně.
Jelikož mám v plánu využít boční pozice ventilátorů k jiným účelům, upevnil jsem SSD disk do volného šuplíku vedle 3,5“ disku.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
