Test skříně NZXT H7 FLOW: více prostoru a lepší odvětrávání pro výkonný hardware | Kapitola 8
Seznam kapitol
Koncem května tohoto roku spatřila světlo světa nová generace počítačových skříní NZXT, zapadající do nejvyššího segmentu s podporou základních desek formátu E-ATX. Skříně série N7 tak v portfoliu výrobce nahrazují dosavadní modely série H710, přičemž nabízí lepší potenciál pro chlazení výkonných a energeticky náročných sestav. Současně si zachovávají tradičně čistý a nadčasový design s celokovovou konstrukcí ve třech barevných variantách.
V tunelu dnes testované skříně NZXT H7 Flow je dostatek prostoru i pro instalaci mnohem delšího ATX napájecího zdroje, než je můj Cooler Master V1200 Platinum s délkou 190 mm.
Dlouhému napájecímu zdroji odpovídá také poměrně velký průduch ve dně šasi, stejně jako dlouhé pryžové podložky s kruhovými výstupky, které napájecí zdroj podepřou a zároveň eliminují přenos jeho vibrací do konstrukce skříně. Samotná instalace zdroje dovnitř tunelu byla zcela bezproblémová, čtveřice šroubů k upevnění zdroje na zádi je součástí příslušenství skříně.
Pro pozdější zapojení veškeré potřebné kabeláže zůstává za napájecím zdrojem dostatek volného prostoru.
Pro instalaci grafické karty se nabízí pouze horizontální pozice, ideálně v primárním PCIe 16× slotu. Zájemci o vertikální upevnění grafiky si za 89,99 dolarů mohou od NZXT zakoupit držák s prodlužovacím PCIe 4.0 kabelem s označením „Vertical GPU Mounting Kit“, dostupný v bílé i černé variantě.
Takže po uvolnění šroubů vyjímám dvojici záslepek před primárním PCIe 16× slotem a grafickou kartu s chladičem v běžném dvouventilátorovém provedení zde pohodlně upevňuji. V případě výrazně delší grafiky bych byl nucen změnit orientaci čelního radiátoru vodního chlazení tak, abych se vyhnul kolizi s jeho hadicemi.
Po připojení a kontrole všech kabelů mohu vyzkoušet první spuštění sestavy.
Bez nainstalovaných ovladačů svítí blok a oba ventilátory AIO chladiče pouze bíle.
Po základní kontrole funkčnosti sestavy využívám praktickou dvojici plastových vodících lišt a pomocí stahovacích pásek lehce uklízím početnou kabeláž, načež prostor na pravé straně skříně uzavírám plechovou bočnicí.
Vestavba komponent bílé barvy náramně ladí s bílou variantou skříně NZXT H7 Flow a rušivě nepůsobí ani červená barva na grafice. Pro dlouhodobé použití bych si více pohrál s vedením kabeláže k základní desce.
Odpůrci barevného LED osvětlení zřejmě zvolí méně nápadné komponenty bez tohoto prvku. V takovém případě bude jediným světelným prvkem (a zároveň indikátorem spuštěné sestavy) bíle podsvícený prstenec okolo tlačítka Power.
Opačnému táboru příznivců RGB LED osvětlení se určitě bude líbit decentní efekt ARGB ventilátorů AIO chladiče (není součástí standardní výbavy skříně), prosvítající skrze kruhové otvory čelního panelu.
Po dokončení vestavby vzorové sestavy jsem změřil její hlučnost v různých režimech provozu obou standardních ventilátorů skříně, přičemž ventilátory AIO chladiče na čele skříně běžely ve všech případech trvale v nejnižších provozních otáčkách 650 RPM. Výchozí hladina hluku v místnosti činila 31,0 dBA.
Po spuštění v nejnižším provozním režimu 22% otáček skříňových ventilátorů (400 RPM) jsem naměřil zvýšení hluku na úroveň 33,8 dBA, přičemž poslechem jsem jasně identifikoval, že za nejsilnějším zdrojem hluku stojí jemný cvrkot čerpadla AIO chladiče. Skříňové ventilátory nebyly v tomto režimu prakticky slyšitelné.
V režimu 50% otáček (800 RPM) se skříňové ventilátory již dostávají ke slovu (přehlušují cvrkot čerpadla) a zvyšují úroveň hluku na stále docela přijatelných 35,4 dBA. Při 75% rychlosti skříňových ventilátorů (1000 RPM) hluk atakoval hladinu 39,4 dBA a při 100% rychlosti (1200 RPM) to završil na konečných 42,0 dBA. Nutno dodat, že i při nejvyšší rychlosti skříňových ventilátorů se jedná o velmi kultivovaný (spíše aerodynamický) hluk bez rušivých pazvuků.
Pro případné testování účinnosti chlazení komponent uvnitř skříně nejsem schopen zajistit dostatečně srovnatelné a regulérní podmínky (stabilní teplota v místnosti, totožná sestava, totožný software, totožné měřící zařízení apod.), takže mohu doplnit jen subjektivní pocity z krátkodobého provozu vzorové sestavy.
Obrovské průduchy na čele a stropě skříně umožňují ventilátorům vytvořit intenzivní proud chladícího vzduchu, který je cítit i v nízkých otáčkách. Pro energeticky náročnou a zároveň kultivovanou sestavu bude vhodné skříň doplnit o adekvátní počet nízkootáčkových ventilátorů (podle požadavků na maximální úroveň hluku). S ohledem na potenciál účinného větrání interiéru (airflow) se podle mého subjektivního názoru jedná o jednu z nejlepších skříní dostupných aktuálně na našem trhu.
Související články
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
