Test výhodných skříní Fractal Design Pop Mini Air a Pop XL Air – poznejte jejich tajemství | Kapitola 13
Seznam kapitol
Fractal Design aktuálně rozšiřuje své portfolio o novou produktovou řadu počítačových skříní s výstižným pojmenováním Pop, od níž v budoucnu očekává značnou popularitu. Skříně této řady by měly zaujmout zákazníky nejen svou příslovečnou kvalitou, ale v tomto případě zejména dobrým poměrem ceny a užitných vlastností.
Poslední komponentou vzorové sestavy, kterou do skříně Fractal Design Pop XL Air RGB ještě osadím, je grafická karta. Opět využiji klasický způsob montáže v horizontální poloze do primárního PCIe 16× slotu základní desky. Dostatek prostoru však v tomto případě umožňuje i alternativní použití přídavného vertikálního držáku Fractal Design Flex B-20, který lze aktuálně na CZC zakoupit za částku 1439 Kč.
Po zkontrolování zapojení všech kabelů jsem vyzkoušel prvotní spuštění sestavy.
Ventilátory skříně jsem připojil na výstup řídicí jednotky skříně, takže všechny běží ve výchozí bílé barvě osvětlení, stejně jako podsvícení tlačítka Power.
Stejně jako v případě verze Mini, tak ani u větší XL nepřijdeme instalací disků a optické mechaniky o možnost použití dodávaného šuplíku na drobnosti.
Přestože prostor pro ukrytí kabelů pod přepážkou základní desky je u XL o 1 mm užší, než jaký nabízí menší model Mini, s nějakým přehnaným uklízením jsem se nezdržoval. Neprůhledná plechová bočnice vše spolehlivě ukryje.
I v případě většího modelu XL vypadá prostor za čelem skříně bez radiátoru poněkud prázdný a nevyužitý.
Před uzavření skleněné bočnice jsem ještě udělal pár snímků sestavy z různých úhlů pohledu.
Také ventilátory modelu XL decentně prosvítají skrze jemné děrování čelního panelu.
Měření hlučnosti jsem stejně jako v případě Mini zaměřil výhradně na všechny ventilátory skříně, které jsem spouštěl v několika pevně daných rychlostních režimech. Měření proběhlo mimo zátěž procesoru, takže jsem si mohl dovolit vypnout oba ventilátory AIO chladiče procesoru.
V klidu a se zastavenými ventilátory skříně jsem naměřil výchozí úroveň hluku 30,5 dBA. Pak jsem všechny čtyři ventilátory spustil v minimálních otáčkách cca 380 RPM, přičemž výsledná hlučnost se navenek projevila nepatrným zvýšením na hodnotu 30,6 dBA. Po zvýšení otáček ventilátorů na 550 RPM se hlučnost zvedla jen na 31,0 dBA, což je stejně skvělý výsledek, který jsem naměřil u modelu Mini.
Při zvýšení rychlosti ventilátorů na cca 700 RPM se hluk pohyboval stále na relativně nízké hladině 31,8 dBA. Přítomnost třetího ventilátoru na čele modelu XL měla zřejmý dopad v mírném zvýšení rozdílu v hlučnosti oproti modelu Mini. Při otáčkách cca 1000 RPM jsem naměřil hlučnost 36,3 dBA a při maximálních otáčkách ventilátorů hlučnost dosáhla nejvyšší úrovně 43,6 dBA. Je zajímavé, že přes použití stejných ventilátorů mě základní deska u modelu XL indikovala maximální otáčky na hodnotě cca 1400 RPM (oproti 1250 RPM u modelu Mini).
Také v případě většího modelu XL mohu subjektivně konstatovat, že nové ventilátory Aspect 12 RGB jsou velmi kultivované a až do polovičních otáček jsou takřka neslyšné.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
