Česká veřejnoprávní média: Konečně se zakódujte a internet nechte na pokoji | Kapitola 5
Seznam kapitol
Neuvěřitelné se stalo skutkem: Česká televize a Český rozhlas si podle všeho opravdu prosadí výpalné z internetu. Dvacet let poté, co se „veřejnoprávní“ média měla buď transformovat, anebo zmizet v propadlišti dějin, se jim dost možná podaří přisát se na službu, která je učinila irelevantními – a žádat z ní výpalné!
Neexistuje absolutně žádný důvod, aby „veřejnoprávní“ média žádala svou libru masa z internetu. Vše, co jim stačí, je implementovat paywall a zajistit přístup pro ty, kteří za to platit chtějí. Anebo to můžou udělat jako YouTube – a nabídnout placenou službu bez reklam, s možností stahování a kdesi cosi, zatímco verze zdarma bude placená.
Proč to nejde u televize?
Nemáme žádné „veřejnoprávní“ noviny a ani „veřejnoprávní“ kouřové signály. Klasické noviny a časopisy zvládly přechod na internet a přechod za paywall, takže to televize a rozhlas zvládnou taky. Tím se pokřivené vztahy narovnají – a jako média placená svými odběrateli nebudou potřebovat ani žádné dozorové orgány, protože nic takového žádné normální médium nepotřebuje. Stát ať si udělá svůj vlastní kanál – ba co více, ať si úřady udělají pěkně svoje vlastní kanály a tam si mohou komunikovat přesně to, co samy chtějí! Zvládli to šestnáctiletí, zvládly to rozvojové země, zvládnou to i oni.
Na internetu jsou doslova tisíce informačních zdrojů, které jsou zdarma, protože ano, stát chce komunikovat svoji verzi pravdy. Každý jednotlivý stát to chce – a proto někdy neváhá dělat cizojazyčné kanály, kde se můžete podívat na jejich verzi pravdy, pokud umíte jazyk. S nástupem umělé inteligence už ani to nebude nutné, protože stroje vám přeloží i lokální zprávy třeba z tamilštiny. Ta věc je už prakticky tady, je to za rohem!
Pluralita a svoboda v přístupu k informacím je dnes taková, že se „veřejnoprávní služby“ pokoušejí prodávat politikům to, co se jim vytrácí – kontrolu nad informačními toky. Ano, kde kdo se slzou v oku vzpomíná na doby, kdy se „dezinformace“ daly omezovat tím, že jste zapnuli rušičku a jediné, co mohl národ sledovat, byly „kvalitní a ověřené informace“ a stejně kvalitní a kontrolovaný zábavní obsah na státních kanálech.
Dodnes se vynořují atavismy jako snaha o cenzuru, o regionalizaci obsahu a všechny ty hrůzné sračky minulosti, se kterými měl internet jednou a provždy skoncovat. Internet měl rozbořit hranice a zbavit „veřejnoprávní“ média jejich monopolu a nahradit je globální informační pluralitou. Ty časy, kdy média musela masivně investovat do vysílačů, jsou dávno ty tam, nejsou žádné důvody pro to, aby informace byly drahé a několik zvláště vyvolených se převalovalo v zákonem zaručených miliardách, zatímco ostatní média se o sebe starají sama.
To, co vidíme dnes, je přesný opak: Snaha politiků o utažení smyčky, zavádění cenzury a oživování dotovaných informačních zombií, které se domáhají sousta z něčeho, s čím nikdy neměly nic společného, nic pro to neudělaly, a naopak je to učinilo zcela irelevantními.
Rozestavěné Televizní středisko Kavčí hory v Praze v roce 1971,
Foto: Marie Čcheidzeová, licence Creative Commons, CC BY-SA 4.0
