CoolerMaster Synk X: futuristické herní křeslo, co vám rozvibruje zadek | Kapitola 4
Seznam kapitol
Hle, pátrání po nebeském sezení mne dovedlo do spárů židle z budoucnosti, která umí s uživatelem pořádně zamávat. A nejsou to jen planá slova, Synk X je vybavena haptickou odezvou a co se děje na monitoru, to dá uživateli pořádně sežrat.
Přesto je tu ale jedno ale. Jakkoli na mě židle působila výborně a prohloubila pocit z pařby, vkradlo se mi do hlavy přirovnání k virtuálním brýlím. Měl jsem nějakou dobu půjčený Oculus Rift S a několik prvních dní jsem byl nadšený. Jenže to dopadlo tak, že nakonec Rift S ležel měsíc bez povšimnutí a chytal prach. Obávám se, že Synk X by mohl potkat stejný osud. Zprvu je to úžasné a nové, ale za pár dní si zvyknete a možná budete vibrace snižovat a snižovat, až je vypnete úplně. Proti brýlím je však nesporná výhoda v tom, že židli můžete používat pořád v její základní prosté funkci, tedy k sezení. Nestane se, že byste ji po týdnu zahodili. Spíš mám dojem, že haptické funkce si uživatel čas od času zapne pro radost a při hraní nějaké pecky, ale nebude si masírovat šunky denně x hodin v kuse. A tady nastává kruciální otázka, zda se to vyplatí. Synk X totiž stojí téměř třicet tisíc kocourkovských a to je dost. To je sakra zatraceně hrome dost. Pokud máte nejvýkonnější možný hardware, špičkový OLED monitor se stovkami Hz, audiofilská (ať je to cokoli) sluchátka, zkrátka to nejlepší co se dá pořídit a už nevíte co vylepšit, Synk X by mohla být ten poslední díl do zábavní skládačky.
A ještě malinko odbočím. Osobně jsem podobný vynález doma praktikoval už před dvaceti lety. Tehdy jsem si postavil solidní subwoofer s dvěma basáky (a basreflexem) směřujícími vpřed. Když jsem chtěl koukat na PC na filmy, přitáhl jsem z obýváku křeslo a hromovou bednu postavil za něj, takže křeslo veškerý lomoz pohltilo, rozprostřelo a přeneslo na mě. Náklady? Tisícovka. Zde se nabízí otázka, zda je lépe vnímán hlasitý zvuk, který se projevuje i tím, že ho cítíte, nebo je-li zvuk sluchátky huštěn přímo do mozkovny a vibrace obstarává haptické zařízení. V mém případě je to tak, že první případ mi skutečně dojem z filmu vylepší, ale druhý nikoli. Z toho důvodu se mnou v křesle třesou mohutné sloupy Klipsch, ale to už je jiná písnička.
Samotné dřepění je očekávaně kvalitní. Největší radost mám z normálního opěráku bez úchylných bočních vedení. Je dostatečně vysoký, aby i občan se 190 cm (já) měl hlavu opřenou a nezvrátila se vzad. Tvar opěráku není úplně anatomický do extrému, ale má zakřivení příjemně tak akorát. Také jsem zmiňoval, že bych snesl měkčí sedák, jelikož po několika hodinách mi začalo dřevěnět velectěné pozadí. I když to bude asi jen o zvyku a já na sobě ani nemám moc sádla, které by výplň suplovalo. Opěrka pro nohy je dobrý bonus, byť mi haksny podpírá jen pod lýtky. Pokud jsem se však na židli rozvalil a opěrák sklopil, bylo to dostatečně pohodlné.
Kromě pěkně mastné cenovky mám k židli Synk X v podstatě jen jednu malou výhradu – područky by mohly být výš. Když sedím jak se sluší a patří a neležím na židli jako vandrák, nedostatečná výška područek mi táhne ramena dolů. A židle by ještě mohla mít optický výstup, abych mohl rvát audio i do svého receiveru, ale to bych asi chtěl moc.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
