Core i7-8700K s taktem 4,7 GHz (Coffee Lake) v testu | Kapitola 7
Seznam kapitol
Kapitola procesorů je pro letošek uzavřená, vydáno bylo vše. Poslední samostatný test procesoru bude patřit nejvýkonnějšímu hernímu čipu všech dob, šestijádrovému Core i7-8700K. Nabízí vysoký výkon, taktování až na 5,2 GHz, ale je to vykoupeno vysokými teplotami a po přetaktování i vysokou spotřebou.
Přetaktování Core i7-8700K
Teorie taktování Coffee Lake/Skylake/Kaby Lake je v podstatě stejná jako u Haswell nebo Ivy Bridge, hovořili jsme o ní zde. Procesory Sandy Bridge měly hodnotu Tcasemax nastavenou na 72 °C. Poté začnou omezovat výkon, vkládat prázdné cykly a vypnou se u hodnoty nad 100 °C (Tcc). Pozor, Tcasemax není teplota jader procesoru, ale teplota rozvaděče tepla čipu. Laicky řečeno, aby měl chladič teplotu 72 °C, mohou být samotná jádra minimálně o 15–20 stupňů teplejší. To je oněch zhruba 100 stupňů Tcc. Pro Coffee Lake platí stejné pravidlo.
Taktoval jsem na Asus Maximus X Apex (Z370). Jelikož jsou procesory odemčené, je základní taktování celkem snadné. Stačí navolit násobič procesoru a nastavit napětí. Pro test jsem použil BIOS 0401, jenž vidíte na horním obrázku. Stabilitu na následujících obrázcích testuji 15 minutami v OCCT.
Výsledek v Cinebench R15 na default a po maximálním OC (výkon stoupl o 18 procent)
Přetaktování s napětím 1.2V
Nejprve jsem zkusil napětí snížit na 1,2 V. Náš testovací procesor je opravdu skvělý, zvládl na tomto napětí frekvenci 5,0 GHz pro všechna jádra. Testoval jsem stabilitu v běžném OCCT, ale také v Prime95 a systém byl stabilní ve všech směrech. Tato frekvence na základním napětí je rozhodně hodně pěkná. Coffee Lake ale umí o kousek lepší takty.
Přetaktování s napětím 1,23 V
Tady už jsem trochu narazil, procesor jež mám k dispozici má vysoké teploty po přetaktování, a je to poprvé co se můj testovací AIO set dostal „do kolen“. Myslel jsem si, že jsem nasadil blok špatně, ale nebylo tomu tak. S vodním setem neuchladím tento procesor s napětím vyšším než 1,25 V. Zkrátka není šance, asi špatně nanesená pasta v procesoru nebo křivá plocha heatspreaderu, tohle by byl kandidát na delid. Tím pádem jsem jako maximální napětí zvolil relativně nízké 1,23 V. Dále jsem jít nemohl...
Jelikož jde ale o hodně dobré CPU, je stabilní při tomto napětí na 5,2 GHz ve všech zátěžových testech, včetně Prime95. To je dle mého dostatečná frekvence pro šest jader, která uspokojí každého nadšence. Výkon výpočetní narostl o 18 procent, zkusil jsem také jeden rychlý herní test.
Herní výkon
Nahoře je výsledek s taktem procesoru na základních taktech, dole po přetaktování na 5,2 GHz. Celkové skóre s GeForce GTX 1080 Ti bylo 9525 bodů, GPU skóre 9971 bodů a CPU skóre 7602 bodů. Po přetaktování se výkon zvýšil následovně: Celkových 9829 bodů, GPU skóre 10120 bodů a CPU skóre 8452 bodů. Nárůst výkonu je celkový 3 procenta, GPU skóre 1,5 procenta a CPU skóre narostlo o 11 procent. To není nijak zásadní rozdíl, ovšem nárůst je měřitelný.
Teploty po OC
Teploty s napětím 1,23 V už nejsou nijak pěkné. Jde o hraniční provozní teploty. Procesor ani po dvaceti minutách nezačal omezovat výkon kvůli přehřívání (throttlování). Teploty jader se držely stále těsně pod 80 °C, což je dobrý výsledek na AIO set. Za zmínku také stojí spotřeba po přetaktování, jelikož to se letos zdá, jako důležitý parametr. Při napětí 1,18V a taktu 5,0 GHz jsem měřil na „zásuvce“ kolem 138 W. Při napětí 1,2 V to bylo 145W. Při 1,23 V už si systém bral 163 W. Dále jsem nešel, nešlo to uchladit, viz výše.