Haswell od Intelu – kompletní návod na přetaktování | Kapitola 10
Seznam kapitol
S návody ohledně přetaktování se na PCTuningu setkáváme od nepaměti, to aby vaše sestavy podávaly ty nejlepší výsledky při minimálních nákladech. Dnes si naservírujeme na benchtable samotný Haswell – moderní procesor s vysokým potenciálem a velmi rozumnou spotřebou. Dostali jsme se až na 4489 MHz.
Zopakujme si v rychlosti důležitá fakta. Haswell "K" mají otevřené násobiče. Hlavní přetaktování probíhá přes turbo boost násobič. Výsledný takt procesoru/jádra vyplývá z BCLK a aktuálního násobiče turba. Jakékoliv napětí vnitřních obvodů a podčástí procesoru může zvýšit stabilitu, zároveň však také zahřívání. Mějte toto pečlivě na paměti. Pro obě hodnoty přidávejte v nejmenších možných krocích. Jako absolutní maximum bych viděl napětí do 1.25 V. V zásadě vám ale postačí pouhé navyšování násobičů a napětí pro CPU, cache a eventuálně laborování s system agent a analog+digital IO napětími.
Větší hrátky jsou potom vhodné hlavně pro dusíkové orgie, tam také nejvíce využijete jednotlivých strapů.
Průběh přetaktování
Pro ověření stability jsem použil osvědčený OCCT z recenzí Intel desek a procesorů posledních let. Za stabilitu procesoru jsem považoval alespoň 30 minut bezchybného průběhu podtestu. Ten testuje různé části procesoru i RAM. Druhým důvodem 30 minut zátěže byly i časové důvody. Pochopitelně můžete i otestovat procesor dalšími kombinacemi testů jako je poslední verze PRIME 95, AIDA s AVX, LINX AVX a nebo i smyčku několika průchodů v 3D Mark Vantage (CPU-test) pro prvotní ohmatání.
Začal jsem poměrně konzervativně na frekvenci 4438 MHz a s napětím v BIOSU 1.245 V pro procesor. Průběh testu nečinil sestavě žádné potíže a napoprvé nebylo co řešit. Pastu jsem nanesl velmi pečlivě a nechal ji pár dní zapéci normálním celodenním provozem. To se taky podepsalo na teplotách v zátěžii, které byly zatím umírněné.
Haswell core i7 obvykle končívá na taktech okolo 4400-4500 MHz. Věděl jsem, že nyní je dobré postupovat už jen po drobných krocích. 4460 MHz a 1.265 V v OCCT . Všimněte si rozdílu teplot na jednotlivých jádrech, ten činil až 10 stupňů.
Díky poměrně akceptovatelným teplotám jsem znovu nepatrně navýšil napětí, abych se dostal nad 4470 MHz.
Nakonec se frekvence zastavila až na pěkných 4489 MHz a napětí 1.28 V. Teplota nejvíce hřejicího jádra vyšplahala na 88 °C a naopak to nejchladnější mělo pouze 77 °C. Z výsledku je patrné (a později i z LN2 pokusů), že se jedná přibližně o průměrný kus Haswellu, vyloženě výsledkem nezklame, ale také neoslní.
Kdybychom použili test stability využívající instrukce AVX, dočkali bychom se ještě vyšších teplot. Proto mějte na paměti, že je vhodnější se držet napětí okolo 1.25 V a limitních teplot do 85 C v průměru. Haswell sice snese vyšší teploty, ale proč zbytečně s ním riskovat teplotami okolo bodu varu vody :-).