HCPP23 – Hackeři o potřebě rezistence: 3D tisk zbraní, krach FTX, krypto a open source | Kapitola 2

Absolutní kolaps NFT a relativní kolaps kryptoměn není jediné, co Summerwilla štve. Další věcí je vzestup masového sledování včetně pokusů vlád vstoupit do end-to-end kryptografie a zavést device side scanning, tedy vaše zařízení bude sice kryptograficky chráněné, ale pokud se do něj nalogujete, může dostat příkaz, aby samo prohledávalo váš obsah včetně toho, který jste nikdy nezveřejnili a ani neposlali přes internet. Důvody jsou všem dobře známé – bezpečí dětí, světový terorismus, dezinformace a tak dále, stará písnička.

Další problémy jsou známé, šíří se pochybnosti o efektivnosti proof of stake – a ukazuje se, že Stallman měl od začátku pravdu, včetně problémů s tím, čemu se říká cloud a o čem Stallman říká, že to neexistuje. „Jsou to jenom proprietární servery s proprietárními uzavřenými programy, u kterých netušíte, co vlastně dělají s vašimi daty,“ okomentoval to Stallman – a pokud sledujete poslední dění, musíte mu dát za pravdu.

Slyšeli jste už o zařízeních, která bez připojení k cloudu prostě nefungují, i když by měla fungovat bez problémů lokálně? O automatických updatech, které mohou připojená zařízení degradovat? Anebo o tom, že se výrobce připojeného zařízení může vlastně kdykoliv rozhodnout, že přechází z neplacené cloudové služby na placenou – a vy nemáte jinou možnost než platit? „Trvalo mi třicet let, než jsem Stallmana konečně pochopil,“ shrnul to Summerwill.

Stallman sám je mimořádně zajímavá osobnost. Je mu sedmdesát – a bohužel trpí rakovinou, takže na konferenci nevypadal vůbec v dobrém stavu. Jeho osobnost a postoje ale zůstaly stejně silné jako vždycky. Pokud náhodou tohoto pána neznáte, tak je to chyba, je v podstatě stejně důležitý jako Bill Gates, jenom stojí přesně na opačné straně barikády. Už v osmdesátých letech se rozhodl, že bude prosazovat svobodný software, tedy software, který nemusí být nutně zdarma, ale dá moc a sílu do rukou uživatelům, nikoliv vývojářům. 

Zatímco Gates použil software (pamatujte, původně nebyl ani jeho, ale Kildalla!) k tomu, aby sesadil z trůnu IBM, stal se nejbohatším člověkem na světě a tak trochu svými monopolními praktikami šikanoval každého, kdo se mu znelíbil, Stallman udělal pravý opak. Už v roce 1983 začal s konceptem GNU, otevřeného operačního systému, ke kterému budete mít nejenom zdrojáky, ale na kterém se každý bude moci sám aktivně podílet jako vývojář. 

K tomu, aby chránil uživatele, vyvinul koncept copyleft, tedy „copyright naruby“: Místo toho, aby právo chránilo vývojáře, chrání naopak uživatele. Podle Stallmana musí mít svobodný software čtyři základní charakteristiky – a to, za prvé, uživatel ho musí mít právo spouštět, za druhé musí mít právo číst si jeho zdrojáky, upravovat je a kompilovat, za třetí musí mít právo software šířit a, za čtvrté, musí mít právo šířit i svůj vlastní upravený software, pokud zachová všechny předchozí podmínky. A to je, v kostce, to, čemu se říká GNU License. Dnes máme celou řadu svobodných licencí, jako jsou Creative Commons a podobně, ale Stallman byl první, který pochopil, že nestačí jenom vypustit program do světa, ale dát mu jasný formální rámec, ve kterém se smí používat.

Pro Stallmana je přitom zásadní rozlišovat mezi freeware, open source a free software. Freeware je jakýkoliv program šířený zdarma – a, jakkoliv to vypadá podivně, Stallman nemá nic proti tomu, aby byl svobodný software šířen za úplatu, jeho idea svobodného software (free software) je o tom, jaká práva máte, jak s ním smíte manipulovat. Open source je spíš technikálie, metoda šíření zdrojáků a technika spolupráce, kdy open source software dovoluje číst zdrojáky, hledat v nich chyby, ale zároveň může podporovat uzavřené technologie (například kodeky anebo uzavřené skripty, ke kterým zdrojáky nejsou).

Stallman tento rozdíl vysvětloval asi třikrát, protože mu to přišlo důležité a opravdu nemá rád, když se to zaměňuje. On má vůbec takovou paličatou sheldonovskou povahu, odmítá odpovídat na složité a neurčité dotazy, trvá na správné terminologii – a když zjistil, že dotazy do diskuse mu vybrali přes closed source aplikaci, tak na ně odmítl odpovídat, protože on používá výhradně a pouze free software – takže se dotazy jely přes mikrofon.