HCPP23 – Hackeři o potřebě rezistence: 3D tisk zbraní, krach FTX, krypto a open source
i Zdroj: depositphotos.com
Internet Článek HCPP23 – Hackeři o potřebě rezistence: 3D tisk zbraní, krach FTX, krypto a open source

HCPP23 – Hackeři o potřebě rezistence: 3D tisk zbraní, krach FTX, krypto a open source | Kapitola 5

Michal Rybka

Michal Rybka

7. 10. 2023 00:01 2

Seznam kapitol

1. Přes sto let za tunel 2. Copyright naruby 3. Solarpunk a lunarpunk 4. Konec monopolu státu na zbraně 5. Česká stopa

Minulý víkend probíhal v holešovické Paralelní Polis další ročník hackerského kongresu s podtitulem Rezistence. Tentokrát se ho účastnila celá řada hackerských celebrit – od vývojáře 3D tisknutelných zbraní Codyho Wilsona po zakladatele hnutí svobodného softwaru Richarda Stallmana.

Reklama

Českou stopu reprezentoval kryptograf Pavel Hubáček z České akademie věd, který popisoval třídy funkcí, které fungují jako časový zámek. Říká se jim verifiable delay functions – a slouží k tomu, že je komplikované spočítat, trvá to dlouho – ale je mnohem jednodušší ověřit, zda je výsledek skutečně správný. Tato třída funkcí má sloužit k uzamčení kryptografických zpráv po určitou dobu, jde o formu časového zámku anebo časové kapsle, u níž je třeba zajistit, že jejich otevření bude stát nemalé úsilí. Tyto funkce bude možné použít u aukcí anebo u loterií, kde se zamknou nabídky – a bude jisté, že po určitou dobu je nebude moci nikdo otevřít. Rovněž tak se budou moci použít u elektronických voleb anebo u zpráv s plánovanou expirací: Za platnou zprávu se budou považovat pouze tehdy, pokud je někdo otevře pouze v časovém limitu, pokud se otevře později (prolomí se), považuje se zpráva za neplatnou.

Paul Rosenberg, jeden z význačných myslitelů kryptopunku, se zabýval otázkou, proč se zdá, že se historie vrací – a proč se vzdáváme svobod, které jsme tak těžko získali. Jsme geneticky naprogramováni k hierarchii, naše hormony nás vedou k tomu, abychom spolu navzájem soutěžili – je to vrozené, i když to nedává racionální smysl. Lidé stále fungují podle společenských vzorců pro opice, v tomhle jsme se nikam neposunuli.

Studie ale zároveň ukazují, že společenský konsenzus, efekt poslušnosti, je poměrně křehký – a začíná se rozkládat poté, co zhruba deset procent členů populace začne pravidla ignorovat. (Zde bych poznamenal, že to koresponduje se sociologickým pozorováním, že se společnost začne měnit poté, co se v ní objeví zhruba 15 % cizinců.) To, že se společenský konsenzus změní, ale neznamená, že ten nový bude nutně lepší. „Porážka zla nevytváří dobro,“ konstatoval Rosenberg. „Aby dobro existovalo, musíme ho sami předem vytvořit.“ Důležité je přitom neztrácet optimismus, většina úspěšných revolucionářů byli optimisté. Historie podle Rosenberga ukazuje, že pozitivní změna vyžaduje zhruba třicet let, nemá smysl se tedy bát toho, že něco nefunguje anebo že se to neujme okamžitě.

Celá Resistance se vlastně nesla v tomhle optimistickém duchu: Ano, prošli jsme nepěknými věcmi. Kryptoměny byly zhanobeny hošíky, kteří chtěli rychlé prachy. Spoustu lidí okradli na NFT scamech. Státy jdou zase proti kryptu – a jdou po něm docela drsně. Ale to není podstatné, to je jenom ta temná fáze, tu je třeba překonat.

A až ta temná fáze skončí, přijde zase světlá fáze. 

A po ní zase ta temná fáze, jako obvykle, jako vždycky.

Není třeba panikařit, není třeba zoufat, je třeba vzdorovat: Tak, jako vždycky.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Google Seznam
Reklama
Reklama